Jednou z možností je přestěhování městské knihovny do kulturního domu. Toto řešení by bylo pověstným zabitím dvou much jednou ranou. Objekt v centru města by získal důstojnou náplň, centrum by ožilo dalšími kulturními aktivitami a knihovna by měla moderní prostory pro svou činnost. „Museli jsme proto nejdříve nechat vypracovat studii využitelnosti, abychom zjistili, zda je tento nápad uskutečnitelný,“ vysvětluje primátor Jan Paparega.
Úkolem architekta Petra Nesládka bylo posoudit, zda je možné provozovat v kulturním domě knihovnu a současně zachovat provoz velkého sálu, malé scény i restauračního zařízení. Ze studie vyplývá, že za předpokladu dispozičně provozního rozdělení objektu a dostavby nových přístupových komunikačních jader je to dost dobře možné. „Statici ale ještě nyní musejí posoudit , zda dům takové zatížení unese. Předpokládáme sice, že to s velkou pravděpodobností statici potvrdí, ale je třeba počkat na přesné propočty,“ dodává architekt Petr Nesládek. Podle jeho studie, by byl kulturní dům funkčně rozdělen na dvě hlavní části.
Zásadní by byl provoz knihovny, který by se soustředil do levé části objektu (z pohledu od hlavního vstupu z ulice Budovatelů) s knihovnickým provozem v třípodlažní hale s přilehlými prostory, tedy ve vstupní hale, druhém i třetím nadzemním podlaží včetně kinosálu bývalého kina. Počítá se nadále s provozem planetária v kopuli nad střechou objektu, které by bylo provozně součástí městské knihovny. Prostory by tu byly i pro galerii se vstupem ze zadní strany od finančního úřadu tak, aby ji bylo možné provozně propojit i oddělit od chodu knihovny.
V pravé části objektu, ve čtvrtém podlaží, zůstane společenský sál s tím, že přístup k němu by byl zajištěn novým proskleným komunikačním jádrem s tříramenným schodištěm a výtahem, postaveným v místě dnešního bazénu. „Tato nová samostatná hmota je propojena na úrovni třetího podlaží s fasádou krytou prosklenou lávkou ústící do chodby směrem k foyeru společenského sálu a malé scéně,“ dodává architekt P. Nesládek. Odtud je naplánován vstup také na víceúčelovou scénu s hledištěm (známé např. jako divadlo Pod Koulí).
Svému účelu by dále sloužila i restaurace se salonky v prvním podlaží. Podzemní podlaží je podle studie k využití jako technické zázemí a skladové prostory jak pro knihovnu, tak restauraci.
„Až budeme znát výsledky propočtů statiků, budeme zase o krok dál v představách, jak v budoucnu provozovat Kulturní dům města Mostu,“ říká primátor Jan Paparega s tím, že občany Mostu a čtenáře Mosteckých listů s dalším vývojem město bezesporu včas seznámí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
