Projekt je hotový. Náklady na realizaci včetně základové desky, inženýrských sítí a vybavení by se měly pohybovat kolem 25 milionů korun. Město investici uhradí ze svého rozpočtu. Je to ekonomicky výhodné a rychlé řešení. Jedná se o záměr výstavby jednoho modulového domu s celkem 18 bytovými jednotkami. Devět bytů bude mít k dispozici 3+kk o rozloze necelých 60 metrů čtverečních a devět 2+kk o rozloze 44 metrů čtverečních. Každý byt bude vybaven samostatnými měřiči spotřeby vody a energií. Nikdo tedy nebude na nikoho doplácet, každý si zaplatí vlastní spotřebu.

V minulosti nechalo město Most několik zdevastovaných panelových domů zbourat. V současné době bydlí lidé i v poničených domech, které jsou nevyhovující. Rekonstrukce stávajících objektů s pomocí místních je však nereálná a bylo by to nehospodárné řešení. „Kritici by si měli uvědomit, že jsou tyto nemovitosti v majetku města, a pokud by tam došlo k nějaké nenadálé události, tak odpovědné bude město. Při správném běžném režimu vytápění a větrání bude vnitřní prostředí zcela hygienicky nezávadné. Kdo tvrdí opak, nemohl se seznámit detailně s navrženým stavebním řešením,“ uvedl primátor města Mostu Jan Paparega.

Modulové bydlení podle vedení města do této lokality patří. „Nejedná se o žádné rozšiřování sociálně vyloučené lokality. Chceme zkrátka kapacitu, kterou bychom neměli využívat, nahradit tou, která by odpovídala trendům a hygienickým standardům dnešní doby. Chceme tam dostat lidi, kteří si toho budou vážit. Nájemníky bude do bytů vybírat odbor sociálních věcí,“ doplňuje primátor.

Příkladem dobré praxe modulové výstavby je například sociální bydlení ve Svitavech, mateřská škola v Praze-Březiněvsi, základní škola v Praze-Dubči či ubytovna v Jihlavě. V zahraničí je to například základní škola ve Švýcarsku, azylový dům v německém Düsseldorfu, studentská kolej v Nizozemsku či sociální bydlení v Rakousku a mnoho dalších staveb sloužících pro bydlení. „Já osobně si myslím, že je to nadstandard. Schvaloval jsem to již dříve, ale dneska poprvé jsem viděl, jak to vypadá. Pokud bych měl možnost, určitě bych tam šel bydlet,“ uzavírá Petr Bažo, který v Chanově žije 35 let.