Lesník, učitel, vědec i výzkumník působil v plzeňských lesích v letech 1898 až 1926 a významně se zasloužil o jejich obnovu. Slavnostního aktu, který se konal přesně na den, kdy se před 150 lety narodil, se zúčastnilo i všech šest profesorových vnoučat.
„Těší mě, že Správa veřejného statku města Plzně nezapomíná na naše předky, kteří město, vědu, a v tomto případě i lesní hospodářství, posunuli kousek dopředu,“ uvedl mimo jiné náměstek plzeňského primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Petr Náhlík.
Vedoucí arboreta Jan Kaňák zavzpomínal, že jeho otec Karel Kaňák, zakladatel arboreta, se při prvním setkání s profesorem Sigmondem kolem roku 1950 společně vypravili přesně na toto místo, kde byla dnes odhalena Sigmondova pamětní deska. „To tehdy arboretum vůbec neexistovalo, a když, tak jenom ve snech těchto mužů,“ dodal.
Arboretum obsahuje světovou sbírku borovic
Kromě pamětní desky připomíná lidem profesora již řadu let sedmikilometrová Sigmondova naučná stezka. Upozorňuje na zajímavosti rekreační oblasti Boleveckých rybníků, přičemž několik zastávek je věnováno právě osobnosti a výzkumné činnosti Josefa Sigmonda.
Arboretum obsahuje světovou sbírku borovic, kterou v roce 1956 založil Karel Kaňák. Původně sloužila jako vědecko-výzkumné pracoviště Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, zabývající se šlechtěním borovic. Od roku 2010 se stala oddělením pro vzdělávání, veřejnost, vědu a výzkum, Úseku lesů, městské zeleně a vodního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně. Výzkumná činnost ustoupila do pozadí, areál se otevřel veřejnosti a zaměřil se na vzdělávání mládeže.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
