Stavba nové školy v Hrbově byla zahájena 15. května 1887, 30. srpna 1887 byla zkolaudována a 9. října 1887 posvěcena. „Na obecním pozemku, kde stávala Učitelova kaplička. Na tom místě byl položen základní kámen, posvěcený 17. května. V kameni byl vytesán otvor, do něj uložena zakládací listina, dobová platidla a noviny. Jde o pěkně opracovanou rulu o rozměrech 44×44×26 centimetrů," popsal Ladislav Drápela, člen komise pro místní správu Hrbova a Svařenova. Předseda komise Vladimír Sedláček přiblížil, jak byl nyní kámen v základech nalezen: „Kopali jsme podle zápisu v kronice, v úrovni terénu. Tam jsme bohužel nic neobjevili, takže jsme hledali výš ve zdi. Když jsme v cihelném zdivu narazili na kámen, bylo jasné, že hledáme správně."
Kámen se tedy podařilo nalézt, vyjmout a schránku v něm otevřít. Už na první pohled bylo patrné, že zakládací listina není v dobrém stavu. „Byla sice uložena ve schránce v kameni, ale ve skleněné lahvi s dřevěnou zátkou. Ta vlhkostí nabobtnala a lahev roztrhla, takže na listinu působila dlouhodobě vlhkost," říká Sedláček. Jeho slova se potvrdila. Listina již nebyla vůbec čitelná a rozpadla se na kousky. Spolu s ní byla v lahvi nalezena dobová platidla. „Jde o tehdy běžná platidla rakouské měny, která byla zavedena roku 1857 v rakouském císařství – zlatník Františka Josefa I. z roku 1877 ražený ve Vídni, pak čtvrtzlatník, dvacetikrejcar, desetikrejcar, pětikrejcar, tedy nominály stříbrné, a konečně měděný krejcar a půlkrejcar," popsal vedoucí archivář Martin Štindl. U lahve pak byly položeny i noviny, a to Hlas z pátku 22. dubna 1887 a Národní listy z pátku 6. května 1887.
„Vzhledem k tomu, že se nám nepodařilo rekonstruovat obsah původní zakládací listiny, máme jedinou šanci zjistit jména členů místní školní rady a představitelů obce, kteří se podíleli na založení a vybudování nové školy v Hrbově z jiných dokladů. Jejich jména s vlastnoručními podpisy jsou dochovány v původním dopise, kterým místní školní rada 1. května 1885 předkládá pořízené stavební plány školy okresní školní radě," uvedl Martin Štindl a uzavřel: „Vyzvednutím těchto dokladů byl splacen pomyslný dluh vůči historii. Utišili jsme badatelského červíka, který by hlodal, že nevíme něco, co bychom vědět mohli. Takhle jsme udělali všechno proto, abychom se dozvěděli maximum, přestože nových poznatků je relativně málo." Více informací ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
