Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, veřejný ochránce práv vstupuje do čtrnáctého roku své existence. Pamětníci si jistě vzpomenou, že ochránce nebyl původně institucí vítanou. Boj za jeho prosazení do českého právního řádu trval deset let a stál mnohé úsilí. O to důležitější bylo, jak se tato novinka ve veřejném prostoru usadí, co na ni budou říkat občané, pro něž byla zřízena.
To byl velký úkol pro prvního veřejného ochránce práv Otakara Motejla, s nímž jsem měla tu čest šest let spolupracovat jako jeho zástupkyně. Instituci jsme od prvních kroků budovali jako otevřenou, vlídnou a uživatelsky přátelskou pro každého, kdo se cítí poškozen jednáním úřadů, a to i tehdy, pokud k pochybení nedošlo nebo působnost ochránce nebyla dána. Vždy dostal stěžovatel vysvětlení, proč se tak stalo, případně radu, jak může dál postupovat. Ochránce postupně krok za krokem získával respekt společnosti, takže důvěra v něj, to vzácné koření, jehož se nám v posledních letech tolik nedostává, je dlouhodobě jednou z nejvyšších. Jsem ale přesvědčena, že potenciál možností ochránce nebyl ještě vyčerpán.
Ochránce tím, že prošetřuje každým rokem tisíce a tisíce stížností jednotlivých občanů, může samozřejmě daleko lépe než kdokoliv jiný analyzovat a shrnout, kde jsou neuralgické body společnosti. Umí-li zároveň dobře komunikovat, pomáhá kultivovat státní správ takříkajíc za pochodu. V tom vidím jeden z jeho hlavních úkolů. Ale to není vše. Od roku 1999, kdy byl přijat zákon o veřejném ochránci práv, se charakter instituce postupně z rozhodnutí zákonodárce, tedy z Vašeho rozhodnutí, proměňuje. Ochránce se stává také důležitou institucí v oblasti lidských práv. Dosud došlo ke třem významným změnám.
Novelou z roku 2005 se stal také ochráncem před špatným zacházením na všech místech, kde je omezena osobní svoboda buď rozhodnutím soudu, nebo v závislosti na péči. Od roku 2009 ochránce působí ve věcech práva na rovné zacházení a ochrany před diskriminací a v roce 2011, opět z rozhodnutí zákonodárce, přibyla ochránci další povinnost: musí dohlížet na vyhošťování cizinců a také na jejich zajišťování.
Je zřejmé, že ombudsman plní velmi důležité úkoly. Nakonec každý člověk se může stát uživatelem nějaké pobytové služby, může se dostat do léčebny dlouhodobě nemocných, do ústavu sociální péče nebo - a to opravdu nikomu nepřeji - třeba do vězení.
Přemýšlela jsem nad tím, jaké poselství nám zanechal při svém odchodu z funkce ombudsmana Pavel Varvařovský. Ve vzduchu zůstalo viset jeho rozčarování nad tím, že mu politici obecně málo naslouchali a že spousta jeho kvalitních podnětů a dobrých rad zůstala nevyslyšena.
Vážené poslankyně a vážení poslanci, pokud mě poctíte svojí důvěrou a zvolíte mě veřejnou ochránkyní práv, učiním vše pro to, aby se spolupráce mezi ombudsmanem a veřejnou správou ke spokojenosti obou stran prohloubila. Ke splnění tohoto závazku mám předpoklady jak teoretické, tak i praktické - šestiletou zkušenost z výkonu mandátu zástupkyně ombudsmana, celoživotní zkušenost s obhajobou lidských práv, mezinárodní zkušenost, dostatek energie, vytrvalost a pevnou víru, že se dobré dílo bude dařit.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PSP ČR
