Bělobrádek (KDU-ČSL): České děti, nebo cizí pracovníci?

10. 1. 2016 6:31

Máme málo dětí, to je jisté. Má to ale znamenat, že řešením je dovoz pracovních sil ze zahraničí? Jako předseda KDU-ČSL jsem zásadně proti. A mám k tomu řadu důvodů: ekonomických, sociálních i kulturních.

Bělobrádek (KDU-ČSL): České děti, nebo cizí pracovníci?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Pavel Bělobrádek

Lidovci už mnoho let upozorňují na problém demografického deficitu. Debata v rámci migrační krize mu možná dodala na aktuálnosti a mediální zajímavosti, nemůže však nic změnit na našich argumentech, které říkáme dlouho a které s touto krizí vůbec nesouvisejí. Respektive tato krize nemůže na našich argumentech vůbec nic změnit.

Migrační vlna nám neprospěje

Zaprvé upozorňujeme na to, že v důsledku klesající porodnosti u nás za posledních dvacet let chybí zhruba milion nenarozených dětí. Což znamená v dnešních cenách a při dnešním výkonu hospodářství výpadek HDP ve výši 400 miliard korun. A samozřejmě minimálně sto miliard na daních a pojistném. Podle prognóz by nám v roce 2050 mohlo chybět až milion a půl pracovníků, tedy asi třetina dnešního počtu.

Mohou tuto mezeru zaplnit pracovní síly ze zahraničí? Jen velmi omezeně. A to v případě, že ekonomická migrace bude přísně řízena a regulována a budeme si vybírat profese, které jsou u nás nedostatkové – například zdravotní sestry či inženýry.

Rozhodně nelze říci, že by nám mohla ekonomicky prospět současná migrační vlna: masová, neregulovaná a svým složením naprosto neodpovídající potřebám české ekonomiky. Dopadli bychom jako západní země, v nichž tito imigranti – původem z Blízkého východu a z Afriky – jsou daleko častějšími příjemci sociálních dávek a mnohem méně pracují než domácí obyvatelstvo.

My jsme vzácnou výjimkou. Cizinci vykazují větší ekonomickou aktivitu než Češi. Jde ovšem v drtivé většině o příchozí z jihovýchodní Asie, případně z Ukrajiny či ze Západu.

Společnost v úpadku

Nejde ovšem jen o ekonomiku. Lze si představit, že výpadek HDP, pracovní síly a plátců penzijního pojištění v budoucnu nahradí třeba automaty a roboty. Svět kolem nás ale nelze vtěsnat pouze do ekonomických kategorií. Společnost bez dětí je mrtvá společnost. Společnost bez českých dětí je společností bez hodnot, bez kořenů, bez kultury. Společnost závislá na cizím prvku je společností v úpadku. Pokud se dnes někdo (právem) hrozí islamizace Evropy, potažmo České republiky, měl by vidět i tuto stránku věci.

Nakonec, ale ne v poslední řadě, je zde hledisko bezpečnosti. Ne každý cizinec je schopen – a ochoten – se integrovat do české společnosti, přijmout její hodnoty, asimilovat se. Je to jak otázka počtu, tak složení příchozích. Příliš velký počet imigrantů s příliš odlišnou kulturou si velmi pravděpodobně přinese svou civilizaci k nám, ne, že přijme tu naši.

Máme velmi dobré zkušenosti s integrací nám kulturně blízkých občanů zemí východní Evropy i nám kulturně vzdálených lidí z Asie. Pokud jde o muslimy, dokážu si představit velmi opatrnou asimilaci jedinců, kteří k nám přijdou proto, že nesouhlasí s tím, co mají doma: s diskriminací žen a jinověrců, s právem šaría, s propojováním politiky a náboženství, s násilím a výchovou k nenávisti. A chtějí žít ve státě, kde platí sekulární ústava, vláda práva a rovnost před zákonem, liberální demokracie, občanské svobody pro všechny. Pokládám za iluzorní, že by něco takového mohlo fungovat při větším počtu imigrantů z islámských zemí, které bychom si navíc nemohli sami vybrat.

Mementem je situace v řadě zemí západní Evropy, kde integrace muslimských menšin naprosto selhala. Což už před lety přiznala německá kancléřka Angela Merkelová, která konstatovala, že multikulturní politika byla zcela neúspěšná. Rovněž si posteskla: Mysleli jsem si, že přijdou, vydělají si nějaké peníze a zase odejdou, ale oni neodešli.

Už tato drsná zkušenost je vážným varováním před tím, abychom demografický deficit řešili bezhlavým dovozem „gastarbeiterů“.

Podpora českých rodin, pracujících rodičů a řádné výchovy dětí je dlouhodobou konstantou lidovecké politiky. Vycházíme z tradičních konzervativních hodnot. Nejen, že děti, když vyrostou, vydělávají na penze svých rodičů (což platí i v průběžném důchodovém systému, jen onou „rodinou“ je celý stát).
Navíc, děti jsou radost, děti jsou naše budoucnost, jim předáváme tuto zemi, její tradici, kulturu, hodnoty. Nic z toho podle nás cizí pracovníci nemohou nahradit. Proto KDU-ČSL říká jasně: podporujme výchovu českých dětí.

V důsledku klesající porodnosti u nás za posledních dvacet let chybí zhruba milion nenarozených dětí.

Příliš velký počet imigrantů s příliš odlišnou kulturou si velmi pravdě-podobně přinese svou civilizaci k nám, ne, že přijme tu naši.

Psáno pro týdeník Dotyk.

Zdroj: www.kdu.cz

MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA

  • KDU-ČSL
  • originální osobnost, konečně,jako každý člověk
  • místopředseda vlády

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Fiala (ODS): Politické pokrytectví ničí Evropskou unii

22:20 Fiala (ODS): Politické pokrytectví ničí Evropskou unii

Krátce po brexitu jsme byli svědky náhlé proměny mnoha politiků.