Každému občanovi vždy říkám:" Pokud chcete se správně rozhodovat, pak musíte naslouchat oběma protistranám." Sebereflexe a naslouchání chybí právě nejvýznamnějším západním politikům, stratégům, generálům a diplomatům. Takzvaný pohled 69 by jim otevřel oči a byli by schopni chápat ruské kroky v ukrajinské krizi. Podívají-li se dva na stejný problém z protilehlých stran, vidí každý něco jiného. Navíc málo západních politiků zná ruskou mentalitu a tudíž nemají ponětí o tom, co považují Rusové za špatné. Čteme-li číslo 69 zepředu, je to číslo 69, čteme-li zezadu je to 96.
Co tím chci naznačit?
Chci tím naznačit, že Evropa má svůj rub i líc jako například mince. K Evropě neodmyslitelně patří všechny země Evropské unie a taktéž Ruská federace. Vzájemná mírová koexistence a oboustranně ekonomicky výhodná spolupráce je nanejvýš žádoucí. Bohužel k tomu je třeba změnit myšlení válečných jestřábů a lidí, kterým se zastesklo po studené válce.
Problém není v obyčejných Evropanech a Rusech, ale ve vrcholných politicích a generálech zemí NATO, EU a RF. Navíc do evropských záležitostí neomaleně a žárlivě zasahují i USA. Co kdyby jednoho dne se EU obešla bez USA a nejbližším spojencem EU by se stala Ruská federace? To by generálové v Pentagonu a americká administrativa ve Washingtonu nerozdýchala!
70 let Evropa žila mírovým životem. Není to snad zásluha i Ruska? Vrcholní politici a stratégové, kteří chtějí Evropu sjednotit do EU a NATO by měli uvažovat pozitivně a nehledat za každou ruskou břízou nepřítele. Nezvyklé chování západních politiků a generálů zasévá do hlav občanů EU pomocí poplatných médií nevraživost a nenávist ke všemu ruskému.
Komu tato politika vyhovuje? Odpovězte si sami!
Kde a kdy se stala zásadní chyba?
K zásadní chybě došlo v roce 1999, kdy poprvé od druhé světové války vzlétlo válečné letectvo USA a NATO k bombardování Srbska. Poprvé od nejkrutější války se část jihovýchodní Evropy stala obětí agrese. Už tehdy NATO a USA se dopustili zásadní chyby. Tehdejší vedení USA a NATO jakoby bylo posedlé ďáblem. Politici neměli zájem řešit problémy s Miloševičem jednáním, ale vojensky. Humanitární bombardování vydávali politici typu Havla a Albrightové za všespasitelné. Oběti humanitárního bombardování vůbec nikoho nezajímali.
Kdyby tehdy západní politici zapojili do diplomatických rozhovorů o řešení krize kolem Kosova i Ruskou federaci, mohlo dojít k diplomatickému řešení nejen balkánské krize, ale i budoucnosti celého Evropského kontinentu.
Tehdy měla zaznít nabídka Ukrajině a Rusku zároveň na možnost vstupu do EU a NATO. Pokud EU a NATO se chce rozšiřovat na východ, nesmí opomíjet Ruskou federaci, která je vojenskou i ekonomickou velmocí.
Západ dělá stejnou chybu jako kdysi SSSR. Sovětský svaz socialismus vyvážel na tancích v Maďarsku, v Polsku a v ČSSR v roce 1968 a USA demokracii i na křídlatých střelách v Jugoslávii, v Afghánistánu a v Iráku.
Demokracie se nemůže prosazovat zbraněmi, ale myšlenkami. Myšlenka je jediná mocná zbraň na změnu myšlení. Ozbrojené násilí, ekonomické sankce a jejich zvyšování nikdy nic dobrého nepřinesou. Bumerangový efekt totiž způsobí to, že ten, kdo zasévá vítr, sklízí bouři. Ekonomický potenciál EU a Ruské federace je nezměrný pouze v případě vzájemné symbiózy. Pokud však EU bude slepě poslouchat USA, ruské nerostné bohatství bude pro EU drahé a pro Čínu levné, ledaže by americkým válečníkům se podařilo zatáhnout EU a Rusko do vzájemného válečného konfliktu. Tehdy by se USA jistě pokusily ovládnout Sibiř a Ural, s cílem rozbít Rusko a znemožnit Číně využívat nerostné bohatství východu Ruské federace.
Otázkou však je, zda by takový konflikt neskončil celosvětovou katastrofou - třetí světovou válkou, kdy jaderné zbraně by zničily vše živé na planetě Zemi.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Bezák - profil
