Tak děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, no já jsem dal přednost panu předsedovi Kováčikovi z toho důvodu, aby reagoval na to, co říkal pan předseda Bartoš. Nechtěl jsem, abych do toho nějak vstoupil já, aby se nějakým způsobem namixovala ta debata. Chtěl jsem mu dát ten prostor k té omluvě, po které volal pan předseda Bartoš.
Co se týče nynější schůze, nebo resp. návrhu na tu schůzi, tak já si myslím, že tento problém má dvě roviny. Ta první rovina je samozřejmě věcná a ta druhá rovina je politická a dejme tomu i legislativní nebo legislativně technická.
Pokud jde o tu věcnou rovinu, o tu rovinu první, tak já si pamatuji jako tehdejší ministr, který spolupracoval na zákoně o sociálním bydlení spolu s tehdejší ministryní práce a sociálních věcí a ministryní pro místní rozvoj, my jsme předložili tehdy velmi komplexní a dlouho diskutovaný návrh zákona o sociálním bydlení, já si myslím, že sociální bydlení není úplně šťastný název, že by bylo lepší tento institut pojmenovat dejme tomu dostupným bydlením nebo slušným bydlením nebo nějakým jiným, ale ne sociálním, ale to je jedno.
Tady jde o obsah, ne o název. A je pravda, že součástí tohoto návrhu zákona, o kterém se diskutovalo velmi dlouho, jak na úrovni pracovních komisí legislativní rady vlády, tak na legislativní radě vlády, tak poté ve vládě, tak součástí této materie byly změny v dávkách na bydlení, které byly ovšem načasované tak, aby platily až tehdy, až bude systém veřejného dostupného bydlení realizován. Pravda také je, že tento návrh, byť to byl návrh vládní, byl kritizován bohužel tehdejším koaličním partnerem hnutí ANO zřejmě se záměrem, že si oni v příští vládě institut sociálního dostupného či jakého bydlení udělají sami a lépe. Jak je ale vidět, tak se tomu bohužel nestalo. Současné vedení Ministerstva práce a sociálních věcí navrhuje opatření, která velmi omezují dávky na bydlení. Úplná změna k lepšímu ale nemůže nastat právě bez vybudování systému veřejně dostupného bydlení ve spolupráci s těmi, ať už malými nebo velkými obcemi a městy. A my si zajisté všichni přejeme, aby byl v této zemi ukončen obchod s chudobou a je také potřeba říci, že minulá vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL velmi výrazně zpřísnila podmínky pro vyplácení dávek na ubytovny a snížila jejich výši. Bohužel ale navrhovaná současná reforma se nedotkne zdaleka jen sociálně vyloučených lidí na ubytovnách, ale postihla by velmi bolestně i chudší pracující, rodiny či seniory.
Ta připravovaná reforma, o které tady mluvíme, počítá se sloučením obou dávek na bydlení v jednu a já tam vidím tři rizikové prvky, díky kterým mohou o nárok na dávku přijít desítky tisíc domácností. Zaprvé. U příspěvku na bydlení se zavádí test na majetek, který je dosud jen u doplatku na bydlení. Za druhé. Příjemcům dávky na živobytí by zbylo jen jakési minimum, ale nesmělo by jim zbýt více a u příspěvku na bydlení by se omezily stávající normativy, které dnes rozlišují strop dávky podle velikosti obce a zavedl by se strop na jeden metr čtvereční stejný pro celou zemi. A v době, kdy v České republice stále neexistuje - bohužel - jak jsem o tom mluvil zákon o sociálním či veřejně dostupném bydlení, bude mít taková reforma katastrofální dopady, zejména na osamělé seniory či seniorky, samoživitelky či chudé pracující rodiny, u kterých dosud dávky na bydlení tvořily velmi podstatnou a důležitou část jejich rodinného rozpočtu. A zároveň tato opatření vytvoří enormní tlak na tak již dnes přetížené úřady práce a bez navýšení počtu pracovníků, resp. úředníků na úřadech práce cca o 800 lidí, vůbec nebude možné tento návrh realizovat. To je k té věcné části návrhu.
Myslím si, že z toho, co jsem říkal, vyplývá, že s takovouto "reformou" nesouhlasíme a ČSSD ji rozhodně nepodporuje a pokud to dopadne tak, že budeme míst svého ministra práce a sociálních věcí, zítra se dozvíme výsledky referenda, tak určitě takovýto návrh náš ministr stáhne.
A teď právě k té politické a legislativní rovině. Tento návrh, o kterém se tady dnes část poslanců chce oprávněně bavit. Oprávněně bavit je návrhem, který ještě do sněmovny nepřišel. Je to návrh, a já to jako bývalý ministr pro legislativu vím, který je někde v nějakém mezirezortu, teoreticky by ho čekalo - dejme tomu - ještě projednávání na pracovních komisích legislativní rady vlády, na legislativní radě vlády. Ten návrh, o kterém se dnes bavíme, se teoreticky může ještě tisíckrát změnit a já si myslím, že není úplně logické, abychom my, jako politici, rozšiřovali, nebo měnili bitevní pole v tom smyslu, že si nepočkáme, až ten zákon přijde sem v nějaké podobě, ale budeme se už i zabývat návrhy zákonů, které jsou někde v nějakém mezirezortu. To přece nemá žádnou logiku. Ten zákon se může ještě stokrát změnit, anebo sem ani nemusí přijít z různých důvodů. Legislativní rada vlády sezná, že je to totální nedobrý zákon. Vláda ho prostě neschválí z nějakých důvodů. To se budeme bavit o všech možných věcech, které jsou teprve někde v mezirezortu. Budeme rozšiřovat bitevní pole, že se budeme bavit o věcech, které sem možná ani nepřijdou. Vždyť to nemá žádnou logiku. Budeme si hrát na nějakou další legislativní radu vlády, která posuzuje zákony, když přitom na ně máme čekat, až sem právě přijdou z té vlády. Logiku to nemá. Takže to je ta politická či legislativně technická či možná logická rovina, to znamená resumé. Za prvé. My nepodporujeme tento návrh a náš potencionální ministr práce a sociálních věcí ho stáhne, protože ten návrh je špatný, není domyšlený, není logický. A za druhé, z těch důvodů, které jsem řekl, nepodpoříme program této mimořádné schůze, protože věci, které se teprve vyskytují někde v nějakém mezirezortu, tak na plénum Poslanecké sněmovny podle mého názoru nepatří. Počkejme si na to, až ten případný návrh přijde z vlády přímo sem, tak jak to máme v jednacím řádu a ústavě. Děkuji za pozornost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
