Dienstbier: Pan Kalousek asi považuje lež za běžný nástroj politického soupeření, já nikoliv

Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, musím zareagovat na některé věci, které tady zazněly, v první řadě na pana předsedu Kalouska, který mě tady zcela nestoudně obvinil ze lži. Já bych jenom chtěl říci, že já na rozdíl od něj mohu dokázat to, co jsem tady tvrdil, včetně časových souvislostí. On nic takového nedokáže. Jestli někdo z nás dvou lže, je to pouze on, ale zřejmě to považuje za běžný nástroj politického soupeření, já nikoliv.

Další poznámka, která tady zazněla, byla, že Rekonstrukce státu vydala negativní stanovisko k návrhu zákona. Není to pravda. Rekonstrukce státu je konglomerát různých neziskovek, které mají na tento zákon tak různé názory, jaké můžeme slyšet z různých stran i zde v Poslanecké sněmovně. Takže ano, jsou části Rekonstrukce státu, které mají kritičtější pohled, já zase mohu zmínit jinou část Rekonstrukce státu, Transparency International, která dala i písemné pozitivní stanovisko k návrhu zákona.

Pan předseda Kalousek a pan předseda Fiala tady shodně tvrdili, že s nimi nikdo nejednal, že o žádných takových jednáních nevědí. To není pravda. Já jsem tady uváděl včetně dat několik jednání, která se zástupci opozice proběhla. Já mohu říci /i jmenovitě/, za které strany se kdo účastnil. Byl to například pan poslanec Černoch za Úsvit, paní Kovářová za TOP 09, pan poslanec Klán za komunistickou stranu. Ano, je pravda, že přestože byli zváni, tak za ODS nikdo nedorazil. Pravda, nebylo to na úrovni předsedů, žádná taková výhrada při jednáních nezazněla, že by bylo přání jednat na vyšší úrovni, nicméně ani na této pracovní úrovni, na úrovni poslanců - prostě není pravda, že by ta jednání neproběhla.

Takže tady nemystifikujte, ten prostor tady byl. Pokud jste chtěli jet na vyšší úrovni, mohli jste si to vyžádat. Nevyužili jste v případě ODS ani tuto úroveň, kterou jsme nabízeli.

Co se týče standardního připomínkového řízení, ano, tento návrh zákona byl předložen jako poslanecký z důvodů, které já sám nepovažuji za úplně šťastné co se týče vynuceného prvního čtení. Na druhou stranu ze strany vlády tady byla poskytnuta opravdu velice nadstandardní podpora, proběhlo připomínkové řízení, které je mnohem rozsáhlejší než u běžných vládních návrhů zákonů. Dokonce opakovaně byli konzultováni legislativní náměstci, personalisté na jednotlivých resortech, jak už jsem říkal rovněž neziskové organizace, tripartita a nakonec i opozice, jak jsem tady dokládal.

Co se týče úředníků, kteří údajně nevítají tento návrh zákona, no jistě, já na místě úředníků bych si také uměl představit větší míru benefitů pro úředníky v tomto zákoně, například mnohem výraznější odměňování včetně výrazného posílení především tarifní složky platu, ale na druhou stranu, jak jsem říkal, projednávali jsme tento návrh zákona s odbory a projednávali jsme ho i v celé tripartitě. Vyjednali jsme ho s odborovým svazem zaměstnanců ve veřejné správě, kteří vítají přijetí toho zákona přes dílčí výhrady toho typu, který jsem tady zmiňoval, které jsou vcelku pochopitelné. Zákon projednala také tripartita na nejvyšší úrovni a přijala k němu usnesení, ve kterém jak zástupci odborů, tak zástupci zaměstnavatelů, podporují přijetí tohoto návrhu zákona.

Pan předseda Fiala tady zmiňoval, že vzniká nějaký superúřad. Mluvil o generálním ředitelství. Já bych chtěl říci, že generální ředitelství není žádný superúřad, je to velmi úsporně založená instituce. Mimo jiné vznik generálního ředitelství včetně účinnosti, to je téměř to jediné, co nabylo účinnosti už z toho původního zákona, čili ze zákona už tady máme mít generální ředitelství zhruba deset let, ono se také původně konstituovalo naposledy, zbytky byly rozehnány za Nečasovy vlády delimitací na Ministerstvo vnitra místo toho, aby předchozí vlády plnily účinné části zákona, ale generální ředitelství není početně žádný superúřad, protože správně tady pan předseda Fiala mluvil o počtu čtyřiceti úředníků, kteří by tam měli pracovat. Mohl bych to upřesnit, je to 37, ale to není podstatné. Je to mnohem úspornější než se počítalo původně se 60 úředníky. Je to naprosto směšné proti rozsahu úkolů, které to generální ředitelství má plnit a té roli garanta nezávislosti státní služby.

Není to ani superúřad z hlediska vlivu na rozhodování jednotlivých ministerstev. Už jsem to tady říkal. Generální ředitelství nemůže zasahovat do věcného řízení ministerstev. Za věcné řízení ministerstev podle zákona odpovídá ministr, který může dávat pokyny v tomto směru. Je to logické, protože musí prosazovat svůj politický program a kdyby v tomto smyslu úkoly dávat nemohl, tak by nemohl nic prosadit.

Generální ředitelství garantuje pouze dodržování služebního zákona ve vztahu k úředníkům na jednotlivých ministerstvech a zároveň je také odvolací instancí proti rozhodnutí státního tajemníka ve služebních věcech.

Já v tom tedy žádný superúřad nevidím.

Co se týče nezávislých institucí, jistě v tom, co tady bylo citováno z různých stanovisek Evropské komise se můžete dočíst, že Evropská komise nechce pokud možno žádné výjimky z institucionálního rozsahu služebního zákona, a ony tam v podstatě také žádné rozsáhlé nejsou, protože co se týče regulátorů, tak nejsou vyňati regulátoři jako tací. Úředníci regulátorů budou spadat pod služební zákon. Akorát v případech uvedených v § 2 návrhu zákona jsou vyňaty z působnosti služebního zákona hlavy těchto regulátorů, ať už individuální, nebo kolektivní.

Pokud tady pan Fiala mluvil o TA ČR, tak přehlédl, že předsednictvo TA ČR není v návrhu vyňato z působnosti služebního zákona, pouze tady koluje v tomto smyslu pozměňovací návrh. Ale i kdyby to tam bylo, tak za předpokladu, že předseda je součástí předsednictva, tak nemusí být zvlášť vyjímán, protože z legislativně technického hlediska jsou vyňati všichni členové předsednictva TA ČR.

Ale to jenom na okraj.

Co se týče zmínky nebo dotazu pana Černocha na zmetkovitost, tak trvám na tom, že ten zákon je kvalitní. Kvalitní z legislativně technického hlediska. Jak jsem říkal, ta legislativní podpora byla vysoce nadstandardní ve srovnání téměř s jakýmkoliv jiným vládním návrhem zákona. Na té tvorbě se podílelo osm legislativců z Úřadu vlády, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva vnitra, tedy gesčně příslušných ministerstev pro různé oblasti, které jsou zahrnuty v návrhu zákona.

Debata může být o věcné správnosti, nikoliv o legislativně technické. A samozřejmě na to logicky mohou být a také jsou velmi odlišné názory, jak již z dosavadní debaty vyplývá. Ale to není otázka legislativně technické zmetkovitosti. Po této stránce si na kvalitě návrhu trvám. A co se věcné stránky týče, je to podle mne solidní kompromis, jak už jsem tady dnes asi dvakrát říkal. Ano, kompromis, ale solidní kompromis, který může směřovat k naplnění cílů, které jsou tam stanoveny.

A co se týče podmínky Evropské unie ve vztahu k čerpání fondů a k účinnosti, mám pocit, že to je jako mluvit do dubu. Já jsem tady jednoznačně citoval z požadavku Evropské komise na znění dohody o partnerství, kde je naprosto jasně uvedeno, že Evropská komise pro nás požaduje závazek účinnosti k 1. lednu 2015. A je tam naprosto jednoznačně uvedeno, že toto bude plnění našich závazků ve vztahu ke služebnímu zákonu včetně termínu, bude posuzováno při schvalování operačních programů z evropských strukturálních a investičních fondů. Pokud toto zástupci ODS a TOP nula nechtějí slyšet, a pořád tady uvádějí, že nic takového nebylo doloženo, tak samozřejmě ta debata potom asi nemá příliš smysl. Ale mohu říct, že ani já a ani vláda na sebe jistě nevezme to riziko, že by postupovala tak, že by ohrozila čerpání více než pěti set miliard korun z evropských fondů.