Hannig (Rozumní): Citová výchova v základních školách nevhodná?

27.03.2023 6:34 | Komentář

V době nevolnictví a povinných robot si lidé ulehčovali svůj život zpěvem lidových písní. Krásně to ilustruje píseň „Sluníčko za hory zachází, pusťte nás z roboty rychtáři. Pusťte nás, prosím vás, však my vám přijdeme zítra zas."

Hannig (Rozumní): Citová výchova v základních školách nevhodná?
Foto: Vít Hassan
Popisek: Petr Hannig

Málokdo se mnou nebude souhlasit, že dnešní doba zvyšujících se cen vybízí k nějakému přehnanému juchání. Ale v době, kdy člověk neví kudy kam, jak zaplatí, v případě mladších lidí hypotéku, starší generace zase neví z čeho zaplatí ceny energií, vodného a stočného, nájemného a v regálech obchodů nestačí sledovat každý týden se zvedající ceny potravin, tak je třeba nějaký ventil, aby se člověk nezbláznil. A tím ventilem mohlo být sledování starých filmů, písničkových pořadů z minulé doby a bezstarostných estrád typu Televarieté a pod. na třetím programu České televize. Ale i to ČT vzala starším poplatníkům koncesionářských poplatků.

Někteří ze starších lidí mají obrovskou oporu ve svých potomcích, které vychovávali ve starém stylu, to jest v úctě dobře vykonané práci, k lásce ke svým rodičům a prarodičům, k rodné hroudě.

V době, kdy hlavním motivem všeho možného jsou peníze a naopak cit a soucit s bližním svým  je zbytečný luxus, stát chce zrušit to jediné, co mohlo v dětech a mladých lidech nasměrovat jejich zájem k něčemu jinému než je vyprázdněný život. Hudba a vůbec umění má velmi silnou moc působit na duše příznivým dojmem.

Ovšem dočetl jsem se, že vláda má v plánu zrušit hudební a výtvarnou výuku na základních školách. Jsem skladatel, muzikant, proto se soustředím na to, že naši současní absolutní vládci nám v podstatě naordinovali zpřetrhání našich národních tradic. To jest hudebnost Čechů, Moravanů a Slezanů.

Vždy se říkalo, že naše země jsou konzervatoří Evropy a já dodávám i celého západního světa. Vždyť náš geniální Antonín Dvořák byl v podstatě zakladatelem amerického národního hudebního školství.

Na naši poměrně malou zeměpisnou rozlohu jsme byli hudební velmocí. Upřesním velikány naší hudby. Bedřicha Smetanu, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů. To jsou zároveň i pilíře světové hudby. Mimochodem rád se dívám na anglické detektivky a nadmíru mě překvapilo, že v sobotním díle seriálu Endeavour Morse použil autor vynikající hudby Barrington Pheloung citace z Dvořákova Larga z Deváté symfonie a z klavírního cyklu Po zarostlém chodníčku Leoše Janáčka. Prostě, naše hudba má nesmírně silný melodický náboj.

Ale tito naši velikáni navazovali na své předchůdce. Františka Xavera Brixiho 1732 – 1771), Jiřího Antonína Bendu (1722 – 1795) z muzikálního rodu Bendů z Benátek nad Jizerou, Josefa Myslivečka (1737 – 1781), který silně ovlivnil tvorbu W.A. Mozarta (1756 – 1791), Jana Ladislava Dusíka (1760 – 1812), Jana Křtitele Vaňhala (1739 – 1813).... A ještě předtím zakladetele německé manheimské školy Jana Václava Stamice (1717 – 1757), Norberta Segera (1716 – 1782) a barokního velikána, rodáka z Louňovic pod Blaníkem, Jana Dismase Zelenku (1679 - 1745), který byl nejvýznamnějším skladatelem na dvoře saského krále v Drážďanech a jehož dílo si nezadá s díly Georga Fridricha Händela (1685 - 1759),  dále pak varhaníka Bohuslava Černohorského (1684 – 1742) a ještě o generace dříve působícího Adama Michnu z Otradovic (1600 – 1676), jehož dílo vskutku znárodnilo. Málokdo nezná nádhernou vánoční píseň Chtíc aby spal. Na tato vskutku impozantní jména navazují i Jakub Jan  Ryba (1765 – 1815)  s neopakovatelnou inspirací lidového citu v České mši vánoční a mnohem později také autor české hymny František Škroup (1801 – 1862) .

Tito všichni velikáni měli v krvi naši hudebnost, která tryská z národních písní. A nakonec i velikán pop music Karel Svoboda (1938 – 2007), jehož hudba dobyla německy mluvící svět, měl toto bezprostřední hudební cítění. A dovolte mi, abych k tomu přiřadil i Petra Jandu (nar. 1942), jehož písně si našly své místo u všech oslav, či táborových ohňů, což platí v neztenčené míře i o písních Jiřího Šlitra (1924 – 1969) s texty Jiřího Suchého (nar. 1931), či zlidovělých písní Fanoše Mikuleckého (vlastním jménem František Hřebačka (1912 – 1970), o jehož písni Vínečko bílé a dalších si všichni myslí, že to jsou písně lidové. Taktéž Vlastovi Redlovi (nar. 1959) se podařilo něco podobného s jeho písní Galánečka. A samozřejmě i svůj zlidovělý život žijí písně Jarka Nohavici (nar. 1953). V nekomplikovanosti, v ryzí melodičnosti a v nepředstírání velikášství je síla našich hudebních velikánů, včetně těch současných.

Politici se dívají na skladatele tak trochu svrchu. Neuvědomují si, že svými díly a jejich zhodnocením (tatiémy – anglicky royalties) přinášejí do našeho hospodářství mnohdy více peněz než nějaký středně veliký průmyslový podnik. Dnešní nekompetentní vláda chce svým necitlivým vyhozením hudební výchovy ze základního školství přetnout žíly jednoho z nejsilnějších atributů naší národní identity, přirozené hudebnosti. Lidové písně zmizely z vysílání rádií, naše rodinné stříbro dechovka, jakbysmet. Posledním záchranným stéblem proti eutanázii citu byli zanícení učitelé a hlavně učitelky na základních školách. Obávám se, že snad vládě jde o to, aby náš národ neměl své písně a rozpustil se v nepřehledné globální mase všednosti a citového vyprázdnění.

Mgr. Petr Hannig, předseda Rozumných a bývalý prezidentský kandidát. 

Převzato z Profilu.

Mgr. Petr Hannig

  • Rozumní
  • Předseda strany ROZUMNÍ - stop migraci a diktátu EU
  • mimo zastupitelskou funkci

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Klára Dostálová byl položen dotaz

Dotace pro zemědělce

Dobrý den, ANO je prý proti tomu, aby získávání dotací pro zemědělce bylo navázáno na ekologické prvky. Zajímá mě proč jste proti? Vychází to z nějakého průzkumu, který dělal irozhlas. Na jednu stranu mi to přijde docela logické, ale nevím teda, co je těmi ekologickými prvky myšleno a zas je fakt, ž...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Budoucnost: S extrémním znepokojením sledujeme zprávy z Palestiny

4:34 Budoucnost: S extrémním znepokojením sledujeme zprávy z Palestiny

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k válce v Gaze.