Hnutí ANO schválilo nové stanovy

01.03.2015 13:42

Tento návrh stanov byl schválen na III. celostátním sněmu hnutí ANO. Společný návrh Předsednictva a Komise pro redakci stanov na souhrnnou změnu stanovna Celostátním sněmem politického hnutí ANO 2011 konaným dne 2. března 2013.

Hnutí ANO schválilo nové stanovy
Foto: Hans Štembera
Popisek: III. celostátní sněm hnutí ANO 2011

Návrh usnesení:

  • Celostátní sněm schvaluje stanovy hnutí ve znění změn navržených Celostátnímu sněmu Předsednictvem a Komisí pro redakci Stanov.
  • Celostátní sněm zmocňuje Předsednictvo hnutí provést redakční úpravu stanov nezbytnou pro registraci změn stanov Ministerstvem vnitra a změny těchto stanov v důsledku upozornění Ministerstvem vnitra v souvislosti s registrací stanov nebo změn právních předpisů.

STANOVY POLITICKÉHO HNUTÍ
ANO 2011

Programové cíle

Naším hlavním cílem je dobře fungující, stabilní a prosperující společnost, ve které demokratická politická reprezentace pracuje ve prospěch všech občanů. K tomu musí vést politický dialog, zaměřený na zájmy a potřeby občanů. Nechceme však dělat politiku jen pro ni samotnou a ztrácet čas zbytečným politikařením. Chceme do veřejného prostoru vrátit racionálnost a hledání pragmatických řešení. I proto je snahou hnutí ANO přivádět do politiky osobnosti, které něco dokázaly a mají společnosti co nabídnout. Přičiníme se o to, aby Česká republika jasně formulovala své národní zájmy. Zároveň se hlásíme k základním civilizačním hodnotám a chceme být jasným a čitelným partnerem v rámci zahraniční politiky a Evropské unie.

Klíčové hodnoty

Ve všem, co děláme, se snažíme řídit základními morálními principy a dobrými úmysly. Těmito základními hodnotami jsou:
1 Svoboda
Svoboda jedince je nezpochybnitelnou hodnotou, která by měla být hybnou silou v naší společnosti. Chceme vytvářet podmínky, které povedou ke svobodnému životu, svobodnému rozhodování a zodpovědnosti za vlastní osud. Svoboda je sice odpovědností za vlastní rozhodnutí, ale nese v sobě i odpovědnost za soužití s ostatními spoluobčany. Svoboda jedince tak musí jít ruku v ruce se solidaritou vůči druhým.
2 Solidarita a zodpovědnost ke spoluobčanům
Naší snahou je vytvářet stát, který občany příliš nezatěžuje, ale zároveň za ně jako instituce nese velkou dávku zodpovědnosti. Pomáhá jim a je solidární k těm, kteří z různých důvodů potřebují pomoc. Tato solidarita vychází nejen ze základních civilizačních hodnot, ale je také způsobem, jak nejen společnost, ale také stát, učinit stabilnějšími. Vzájemná solidarita by však neměla omezovat svobody jednotlivce a podlamovat úsilí občanů o zlepšení svého osudu.
3 Zdravý rozum a snaha hledat řešení
Vnímáme politiku jako službu veřejnosti, a proto klademe důraz na hledání řešení, které je pro nás důležitější než ideologická nálepka. Chceme proto spolupracovat s ostatními demokratickými politickými subjekty napříč politickým spektrem. Chceme poukazovat na situace, kdy se z různých témat stává zbytečně zpolitizovaná věc na úkor konstruktivní debaty o nalezení nejvíce optimálního řešení. Jsme přesvědčeni, že zdravý rozum a lidský přístup jsou často lepší cestou než byrokratická ztuhlost. Chceme proto eliminovat zbytečnou byrokracii a zkostnatělé přístupy. V ekonomické oblasti budeme hledat hospodárná řešení a zamezíme plýtvání veřejnými prostředky.
4 Rodina a soulad mezi generacemi
Spokojená, soběstačná a dobře fungující rodina je zárukou dobrého fungování společnosti. Rodinná politika je proto v centru naší snahy. Pro rozvoj naší země je zásadní kvalitní a správně nastavené vzdělávání všech věkových skupin. Zároveň si uvědomujeme, že naše populace stárne, a chceme proto vytvářet podmínky, které podporují mezigenerační solidaritu, harmonii a udržitelnost.


I. Všeobecná ustanovení


ČLÁNEK 1: NÁZEV, SÍDLO A PŮSOBNOST POLITICKÉHO HNUTÍ
(1) Název politického hnutí zní: ANO 2011 (dále jen „Hnutí“).
(2) Zkratka Hnutí zní: ANO.
(3) Hnutí sídlí vPraze.
(4) Hnutí vyvíjí svoji činnost na území České republiky vsouladu se zákonem č.424/1991 Sb., o sdružování vpolitických stranách a vpolitických hnutích, ve zněnípozdějších předpisů.
II. Členství
ČLÁNEK 2: PODMÍNKY VZNIKU ČLENSTVÍ V HNUTÍ
(1) Členem Hnutí může být občan České republiky splnou svéprávností, starší 18 let, který není členem jiného politického hnutí nebo politické strany,má zájem se aktivně podílet na činnosti Hnutí, souhlasí s těmito stanovami a Morálnímkodexem Hnutí.
(2) Podmínkou vzniku členství v Hnutí je podání úplně a pravdivě vyplněné vlastnoručně nebo zaručeným elektronickým podpisem podepsané písemnépřihlášky se žádostí o členství v Hnutí, splnění čekatelské lhůty a kladné rozhodnutíPředsednictva o udělení členství. Obsahové a formální náležitosti přihlášky a délkučekatelské lhůty stanoví Předsednictvo vnitřním předpisem. V odůvodněných případech může Předsednictvo podmínku čekatelské lhůty žadateli zkrátit nebo prominout.
ČLÁNEK 3: ČEKATEL NA ČLENSTVÍ V HNUTÍ
(1) Přijímací proces je zahájen doručením přihláškyse žádostí o členství příslušnému Oblastnímu předsednictvu, v jehož obvodu působnosti má žadatel o členství (dále jen „žadatel“) trvalý pobyt (není-li v místě jeho trvalého pobytu místní organizace zřízena), resp. v jehož obvodu působnosti se nachází místní organizace, v jejímž obvodu působnosti má žadatel trvalý pobyt. Předsednictvo může na základě odůvodněné vlastnoručně nebo zaručeným elektronickým podpisem podepsané písemné žádosti rozhodnout, že žadatel může požádat o členství u jiné místní, resp. oblastní organizace, než v jejímž obvodu působnosti má trvalý pobyt. Žadatel doručí spolu s přihláškou též stanovisko příslušné místníorganizace, byla-li zřízena.
(2) Přílohou přihlášky se žádostí o členství je životopis žadatele. Součástítéto přihlášky je vlastnoručně či zaručeným elektronickým podpisem podepsané prohlášení o bezdlužnosti, prohlášení o beztrestnosti, výpis z rejstříku trestů ne starší než 3 měsíce a prohlášení otom, že žadatel přistupuje k těmto stanovám a Morálnímu kodexu Hnutí. Vpřípaděpotřeby si může Oblastní předsednictvo vyžádat předložení dalších dokladů a listin čipodmínit vyřízení žádosti o členství osobním pohovorem sežadatelem.
(3) O schválení nebo zamítnutí přihlášky rozhoduje Oblastní předsednictvo, které ovýsledku řízení žadatele písemně (včetně možnosti elektronické formy) vyrozumí nejpozději do čtyřiceti dnů ode dne doručení přihlášky a současně o svém rozhodnutí vyrozumí Hlavní kancelář Hnutí. Vpřípadě zamítnutí přihlášky lze novou přihláškupodat nejdříve po jednom roce od tohoto rozhodnutí. Den, kdy byla přihláška se žádostí žadatele o členství schválena, je začátkem běhu čekatelské lhůty, a z žadatele se tímto dnem stává čekatel na členství v Hnutí (dále jen „čekatel“).
(4) Čekatel má právo:
a) být evidován u příslušné místní organizace, resp. oblastní organizace, není-li příslušná místní organizace zřízena,
b) žádat informace o činnosti Hnutí,
c) písemnou vlastnoručně nebo zaručeným elektronickým podpisem podepsanou žádostí požádat Oblastní předsednictvo o pozastavení statusu čekatele včetně všech souvisejících práv a povinností z důvodu neslučitelnosti statusu čekatele s vykonávanou funkcí nebo zaměstnáním, nebo z jiného vážného důvodu,
d) písemnou vlastnoručně nebo zaručeným elektronickým podpisem podepsanou žádostí požádat Oblastní předsednictvo o obnovení přerušeného statusu čekatele v důsledku pominutí překážek pro jeho pozastavení,
e) účastnit se veřejných setkání a akcí Hnutí a vznášet na nich návrhy a dotazy.
(5) Čekatel nemá právo volit, být volen a delegován do orgánů Hnutí jako jejich člen, funkcionář nebo delegát.
(6) Evidenci čekatelů s uvedením příslušnosti k místní, resp. oblastní, není-li místní organizace zřízena, oblastní a krajské organizaci vede Hlavní kancelář Hnutí.
(7) Čekatel má povinnost dodržovat tyto stanovy, Morální kodex Hnutí a svýmjednáním přispívat kzachování dobrého jména Hnutí.
ČLÁNEK 4: ČLEN HNUTÍ
(1) Po uplynutí čekatelské lhůty předloží příslušné Krajské předsednictvo spolu se svým stanoviskem, stanoviskem příslušného Oblastního předsednictva a Místního předsednictva, byla-li místní organizace zřízena, a se souhlasem čekatele, jeho přihlášku se žádostí o členství Předsednictvu krozhodnutí o přijetí.V případě potřeby si může Předsednictvo vyžádat předložení dalších dokladů a listin či podmínit vyřízení žádosti o členství osobním pohovorem s čekatelem.
(2) O udělení členství rozhoduje Předsednictvo, jehož rozhodnutí je konečné a nelze seproti němu odvolat. Vpřípadě zamítnutí žádosti o členství lze novou žádost podatnejdříve po jednom roce od tohoto rozhodnutí.
(3) Členství vzniká schválením žádosti o členství Předsednictvem.
(4) Čekatel bude vyrozuměn o rozhodnutí Předsednictva o jeho přijetí, či nepřijetí do 40 dní od rozhodnutí Předsednictva.
(5) Evidenci členů Hnutí suvedením příslušnosti kmístní, resp. oblastní, není-li místní organizace zřízena, oblastní a krajské organizacivede Hlavní kancelář Hnutí.
(6) Hlavní kancelář Hnutí zapíše nového člena do evidence členů Hnutí po rozhodnutí oschválení jeho žádosti o členství a vystaví mu členský průkaz.
ČLÁNEK 5: PRÁVA A POVINNOSTI ČLENA HNUTÍ
(1) Člen Hnutí má právo:
a) volit, být volen a delegován do orgánů Hnutí jako jejich člen, funkcionář nebo delegát,
b) účastnit se jednání místní organizace, zasedání Místního sněmu, zasedání Oblastního sněmu a orgánu, do nějž byl zvolen, hlasovat o projednávaných návrzích, prezentovat své názory a obhajovat svá stanoviska, podávat návrhy a vznášet dotazy,
c) účastnit se veřejných setkání a akcí pořádaných orgány Hnutí,
d) být informován o činnosti Hnutí,
e) být evidován u příslušné místní organizace, resp. oblastní organizace, není-li místní organizace zřízena,
f) na základě odůvodněné vlastnoručně nebo zaručeným elektronickým podpisem podepsané písemné žádosti požádat Výbor o přeřazení kjiné místní a/nebo oblastní a/nebo krajské organizaci s tím, že přílohou žádosti musí být stanovisko příslušné organizace či organizací, do nichž má být člen přeřazen,
g) na základě odůvodněné vlastnoručně nebo zaručeným elektronickým podpisem podepsané písemné žádosti požádat Předsednictvo o pozastavení členství včetně všech souvisejících práv a povinností zdůvodu neslučitelnosti členství v Hnutí svykonávanou funkcínebo zaměstnáním, nebo zjiného vážného důvodu,
h)na základě odůvodněné vlastnoručně nebo zaručeným elektronickým podpisem podepsané písemné žádosti požádat Předsednictvo o obnovení přerušeného členství vdůsledku pominutí překážek pro pozastavení členství.
(2) Člen Hnutí má povinnost:
a) aktivně se podílet na činnosti Hnutí,
b) dodržovat Morální kodex Hnutí a svým jednáním přispívat kzachování a rozvoji dobrého jména Hnutí,
c) dodržovat tyto stanovy, další vnitřní předpisy Hnutí a usnesení orgánů Hnutí,
d) čestně a svědomitě vykonávat funkci vorgánu Hnutí, do kterého byl zvolen,
e) oznamovat místní organizaci (resp. oblastní organizaci v místech, kde není místní organizace zřízena), u níž je evidován, veškeré změny ve skutečnostech a údajích uvedených v přihlášce ke členství v Hnutí včetně jejích součástí,
f) platit včas členské příspěvky v předepsané výši,
g) neprodleně písemně (včetně možnosti elektronické formy) oznámit místní organizaci (resp. oblastní organizaci v místech, kde není místní organizace zřízena), u níž je evidován, a současně Hlavní kanceláři Hnutí, že je proti němu na základě oficiálního postupu orgánů veřejné moci vedeno jakékoli řízení (zejména trestní, přestupkové či exekuční).
ČLÁNEK 6: ZÁNIK ČLENSTVÍ A STATUSU ČEKATELE
(1) Členství v Hnutí a status čekatele zaniká:
a) dnem doručení vlastnoručně nebo zaručeným elektronickým podpisem podepsaného písemného oznámení o vystoupení z Hnutí nebo o vzdání se statusu čekatele místní organizaci, resp. oblastní organizaci, kteráčlena nebo čekatele eviduje; tato místní, resp. oblastní organizace bez zbytečného odkladu vyrozumí Hlavní kancelář Hnutí,
b) dnem přijetí do jiného politického hnutí nebo politické strany,
c) kandidaturou do voleb za jinou volební stranu bez předchozího souhlasu Výboru, a to dnem registrace kandidátní listiny (kandidáta) dle příslušného právního předpisu,
d) dnem rozhodnutí o vyloučení člena z Hnutí nebo rozhodnutí o odnětí statusu čekatele,
e) dnem smrti nebo prohlášení za mrtvého,
f) dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti,
g) dnem zrušení místní organizace, u níž je člen či čekatel evidován, nebo dnem zrušení oblastní organizace, u níž je člen či čekatel evidován, není-li evidován u žádné místní organizace, neurčí-li Předsednictvo v rozhodnutí o zrušení příslušné organizace jinak.
(2) O vyloučení z Hnutí nebo odnětí statusu čekatele rozhoduje Předsednictvo, jehož rozhodnutí je účinné dnem přijetí.Rozhodnutí se zasílá dotčenému členovi či čekateli na poslední adresu evidovanou Hlavní kanceláří Hnutí.
(3) Ke svému rozhodnutí si Předsednictvo vyžádá stanovisko příslušné místní a/nebooblastní a/nebo krajské organizace. Příslušná organizace je povinna návrh na vyloučení nebo odnětí statusu čekatele projednat, pozvat na jednání dotčené osoby (včetně osoby, jejíž vyloučení nebo odnětí statusu čekatele je navrhováno) a pokud se na jednání dostaví, vyslechnout je, a shromáždit k danému případu všechny podklady. Shromážděné podklady je pak povinna poskytnout spolu se svým stanoviskem Předsednictvu k rozhodnutí.
(4) Důvody pro vyloučení člena nebo odnětí statusu čekatele jsou:
a) závažné nebo opakované méně závažné porušení těchto stanov a/nebo ostatních vnitřních předpisů Hnutí a/nebo Morálního kodexu Hnutí,
b) jednání vrozporu se zájmy Hnutí,
c) uvedení neúplných, nepravdivých nebo zkreslených údajů vpřihlášce, vživotopisea v dalších součástech přihlášky,
d) neuhrazení členského příspěvku ve výši a lhůtě stanovené vnitřním předpisem, a to ani v dodatečné lhůtě uvedené v zaslaném upozornění.
(5) Dotčená osoba je oprávněna podat do 15 dnů od doručení rozhodnutí Předsednictva o vyloučení či odnětí statusu čekatele, nejpozději však do 2 měsíců od jeho přijetí Předsednictvem, vlastnoručně nebo zaručeným elektronickým podpisem podepsané písemné odvolání k Rozhodčí a smírčí komisi. Podané odvolání nemá odkladný účinek.
(6) Člen, jemuž zaniklo členství, nebo čekatel, jehož status byl odňat, nemá vůči Hnutí nárok na jakékoli plnění související se zaniklým členstvím nebo odňatým statusem čekatele. Při zániku členství z jakéhokoli důvodu se členský příspěvek ani jeho poměrná část nevrací. Pohledávky Hnutí vůči členovi nebo čekateli nejsou zánikem jeho členstvínebo statusu čekatele dotčeny a tyto se promlčují podle právních předpisů.
III. Organizační struktura a orgány Hnutí
ČLÁNEK 7: ORGANIZAČNÍ STRUKTURA A ORGÁNY HNUTÍ
(1) Organizační struktura je tvořena místními, oblastními a krajskými organizacemi a je
zastřešena orgány s celostátní působností.
(2) Orgány scelostátní působností jsou:
a) Celostátní sněm,
b) Výbor,
c)Předsednictvo,
d) Kontrolní komise,
e) Rozhodčí a smírčí komise.
(3) Orgány skrajskou působností jsou:
a) Krajský sněm,
b) Krajské předsednictvo,
c) Krajská kontrolní komise.
(4) Orgány s oblastní působností jsou:
a) Oblastní sněm,
b) Oblastní předsednictvo,
c) Oblastní revizor hospodaření.
(5) Orgány smístní působností jsou:
a) Místní sněm,
b) Místní předsednictvo,
c) Místní revizor hospodaření.
ČLÁNEK 8: ROZHODOVÁNÍ ORGÁNŮ HNUTÍ
(1) Jednání a volby na sněmech všech úrovní se řídí schválenými jednacím řádem a volebním řádem.
(2) Orgány Hnutí jsou usnášeníschopné, účastní-li se jejich zasedání nadpoloviční většina jejich členů nebo delegátů s hlasovacím právem, nestanoví-li tyto stanovy jinak. Každý člen nebo delegát s hlasovacím právem má jeden hlas, nestanoví-li příslušný jednací řád či volební řád jinak.
(3) Rozhodnutí všech orgánů Hnutí mají formu usnesení. Kpřijetí usnesení je třeba souhlasunadpoloviční většiny přítomných členů nebo delegátů s hlasovacím právem.V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy příslušného orgánu.
(4) Ke změně těchto stanov je nutný souhlas tří pětin osob přítomných na Celostátním sněmushlasem rozhodovacím.
(5) Usnesení vyšších orgánů Hnutí jsou závazná pro všechny členy Hnutí a pro orgányHnutí, které jsou vyšším orgánům odpovědné, pokud měl člen či orgán Hnutí možnost se s ním seznámit.
(6) Hlasovací právo mají pouze členové Hnutí.
(7) Orgány Hnutí (s výjimkou sněmů všech úrovní) mohou přijímat usnesení i mimo zasedání (per rollam), s výjimkou usnesení o vyloučení člena. Podrobné podmínky hlasování per rollam stanoví jednací řád příslušného orgánu Hnutí či jiný vnitřní předpis.
(8) Sněmy všech úrovní musí být svolány alespoň 7 dnů přede dnem konání.
ČLÁNEK 9: JEDNÁNÍ A ZASTUPOVÁNÍ
(1) Při zastupování Hnutí jedná samostatně předseda Hnutí, a to ve všech záležitostech, nebosamostatně první místopředseda nebo místopředseda Hnutí na základě písemného pověření uděleného Předsednictvem pro jednání ve vymezených záležitostech.
(2) Za krajskou organizaci, vrozsahu vymezeném vnitřními předpisy Hnutí, jednánavenek samostatně předseda Krajského předsednictva nebo jeho místopředseda nazákladě písemného pověření uděleného Krajským předsednictvem pro jednání ve vymezených záležitostech
(3) Za oblastní organizaci, vrozsahu vymezeném vnitřními předpisy Hnutí, jednánavenek samostatně předseda Oblastního předsednictva nebo jeho místopředseda nazákladě písemného pověření uděleného Oblastním předsednictvem pro jednání ve vymezených záležitostech.
(4) Za místní organizaci, vrozsahu vymezeném vnitřními předpisy Hnutí, jednánavenek samostatně předseda Místního předsednictva nebo jeho místopředseda nazákladě písemného pověření uděleného Místním předsednictvem pro jednání ve vymezených záležitostech.
(5) Zastupovat Hnutí může jako zmocněnec člen Hnutí, zaměstnanec Hnutí, případnětřetí osoba na základě plné moci udělené statutárním orgánem Hnutí. Plná moc musí býtpísemná a musí vní být vymezen věcný a časový rozsah zmocnění.
(6) Zaměstnanci Hnutí mohou zastupovat Hnutí rovněž na základě a vsouladu se zmocněním stanoveným vnitřními předpisy Hnutí.
(7) Podepisování za Hnutí se provádí tak, že kvypsanému nebo vytištěnému názvuHnutí připojí osoba oprávněná jednat za Hnutí své jméno, příjmení, funkci apodpis.
ČLÁNEK 10: CELOSTÁTNÍ SNĚM
(1) Celostátní sněm je nejvyšším orgánem Hnutí.
(2) Celostátní sněm se koná nejméně jednou za dva roky.
(3) Předseda Hnutí svolává Celostátní sněm podle potřeby. Předseda Hnutí svolá Celostátní sněm vždy, pokud o to požádají alespoň 2/3 všech oblastních organizací Hnutí, a to do 90 dnů od doručení jejich písemné žádosti Předsednictvu.
(4) Celostátního sněmu se účastní
a) shlasem rozhodovacím:
členové Výboru
delegáti volení Krajským sněmem na základě klíče schváleného Výborem nebojejich náhradníci;
b) shlasem poradním:
členové Kontrolní komise
členové Rozhodčí a smírčí komise; a
c) hosté přizvaní Předsednictvem.
(5) Do působnosti Celostátního sněmu náleží:
volba a odvolání předsedy, prvního místopředsedy, místopředsedů a dalších členů Předsednictva,
volba a odvolání členů Kontrolní komise,
volba a odvolání členů Rozhodčí a smírčí komise,
schvalování změn těchto stanov,
schvalování politického programu Hnutí a jeho změn,
schvalování zprávy Předsednictva o činnosti a hospodaření Hnutí,
schvalování zprávy o činnosti Kontrolní komise,
schvalování zprávy o činnosti Rozhodčí a smírčí komise,
rozhodování o zrušení nebo sloučení Hnutí sjiným politickým hnutím nebo politickou stranou nebo opřeměně Hnutí.
ČLÁNEK 11: VÝBOR
(1) Výbor je nejvyšším orgánem Hnutí mezi zasedáními Celostátního sněmu.
(2) Výbor tvoří:
členové Předsednictva,
předsedové Krajských předsednictev.
(3) Výbor zasedá podle potřeby, zpravidla jednou za čtvrtletí, nejméně jednou za pololetí. Zasedání svolává předseda Hnutí, který jej rovněž řídí, nepověří-li tím Výbor jinou osobu.
(4) Do působnosti Výboru náleží:
a) schvalování ročního rozpočtu a jeho změn,
b) schvalování výroční finanční zprávy,
c) schvalování vnitřních předpisů Hnutí a jejich změn, není-li v těchto stanovách uvedeno jinak,
d) schvalování Morálního kodexu Hnutí a jeho změn,
e) schvalování klíče pro výběr delegátů účastnících se Celostátního sněmu a Krajských sněmů,
f) schvalování kandidátních listin pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Evropského parlamentu a rozhodování o výběru kandidátů do Senátu Parlamentu ČR,
g) schvalování kandidátních listin pro volby do krajských zastupitelstev a zastupitelstva hl. m. Prahy, není-li tato působnost usnesením Výboru delegována na Krajské sněmy,
h) schvalování kandidátních listin pro volby do místních zastupitelstev obcía městských zastupitelstev statutárních měst s územním členěním (zastupitelstev městských obvodů, městských částí anebo městských částí hlavního města Prahy), není-li tato působnost usnesením Výboru delegována na Krajské, Oblastní, popřípadě Místní sněmy,
i) rozhodování o neplatnosti usnesení orgánu Hnutí z důvodu jeho rozporu s těmito stanovami, dalšími vnitřními předpisy Hnutí, nebo s právními předpisy,
j) schvalování volebního programu Hnutí a jeho změn,
k) schvalování žádostí členů Hnutí o přeřazení k jiné místní a/nebo oblastní a/nebo krajské organizaci.
(5) V rámci schvalování kandidátních listin dle odstavce (4) písm. f), g) a h) tohoto čl. 11 stanov je Výbor oprávněn kandidátní listiny neschválit či do kandidátních listin zasáhnout (zejména vyškrtnout kandidáty a/nebo změnit pořadí jednotlivých kandidátů a/nebo doplnit kandidáty). V případě delegování této působnosti tak může učinit i orgán, na nějž byla působnost v této záležitosti Výborem delegována. Podrobné postupy přípravy voleb (zejména podrobnosti ohledně nominací kandidátů, sestavování a schvalování kandidátních listin do jednotlivých voleb a povolebních vyjednávání) stanoví jednotlivé řády přípravy na volby, které schvaluje Výbor.
ČLÁNEK 12: PŘEDSEDNICTVO
(1) Předsednictvo je statutárním orgánem Hnutí, řídí jeho činnost a zastupuje ho způsobem uvedeným v čl. 9 odst. (1) těchto stanov.
(2) Předsednictvo je složeno zpředsedy, prvního místopředsedy, až čtyř místopředsedůa dalších až osmi členů. Členové předsednictva, příp. Předsednictvem pověřené osoby, jsou oprávněni účastnit se zasedánívšech orgánů Hnutí, s výjimkou Kontrolní Komise a Rozhodčí a smírčí komise, jejichž zasedání se mohou účastnit na jejich pozvání.
(3) Předsednictvo zasedá podle potřeby, zpravidla jedenkrát za měsíc, nejméně jednouza čtvrtletí. Zasedání svolává předseda Hnutí, který jej rovněž řídí, nepověří-li tím Předsednictvo jinou osobu.
(4) Předsednictvo rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou těmito stanovami vyhrazeny do působnosti jiného orgánu Hnutí.
(5) Do působnosti Předsednictva náleží zejména:
a) hospodaření smajetkem Hnutí,
b) předkládání zprávy o činnosti a hospodaření Hnutí Celostátnímu sněmu,
c) předkládání návrhu ročního rozpočtu a jeho změn a návrhu výroční finanční zprávy ke schválení Výboru,
d) předkládání návrhů vnitřních předpisů Hnutí ke schválení Výboru, nestanoví-li tyto stanovy jinak,
e) rozhodování o veškerých otázkách uvedených vhlavě II. těchto stanov (Členství),není-li vtěchto stanovách uvedeno jinak nebo není-li tato působnost usnesenímPředsednictva delegována na Krajská předsednictva,
f) rozhodování o zřízení, sloučení či rozdělení nebo zrušení místních organizací,
g) rozhodování o zřízení, sloučení či rozdělení nebo zrušení oblastních organizací,
h) rozhodování o zřízení a zrušení krajských organizací a vykonávání působnosti orgánů krajských organizací v těch krajích, kde krajské organizace nepůsobí,
i) rozhodování o zřízení a zrušení Hlavní kanceláře Hnutí, jejíž působnost apravomoci stanoví vnitřní předpis schválený Předsednictvem,
j) rozhodování o zřízení a zrušení dočasných či trvalých poradních či pomocných orgánů a odborných komisí, stanovení jejich působnosti a pravomocí, schvalování jejich pravidel činnosti, jmenování a odvolávání jejich členů s tím, že podmínkou členství v těchto orgánech a komisích je členství v Hnutí, a zadávání úkolů těmto poradním či pomocným orgánům a odborným komisím,
k) předkládání návrhu změn stanov Celostátnímu sněmu,
l) nominace kandidátů na kandidátní listinu pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Evropského parlamentu, krajských zastupitelstev a zastupitelstva hl. m. Prahy, místních zastupitelstev obcía městských zastupitelstev statutárních měst s územním členěním (zastupitelstev městských obvodů, městských částí anebo městských částí hlavního města Prahy) a nominace kandidátů do Senátu Parlamentu ČR.
ČLÁNEK 13: PŘEDSEDA A MÍSTOPŘEDSEDOVÉ HNUTÍ
(1) Předseda Hnutí stojí včele Hnutí a reprezentuje Hnutí navenek. Vpřípadě jeho nepřítomnosti nebo vpřípadě, že předseda nemůže vykonávat svou funkci, vykonávájeho kompetence první místopředseda Hnutí, případně další místopředsedové, a to na základě písemného pověření Předsednictvem.
(2) Předseda Hnutí svolává zasedání Předsednictva, Výboru a Celostátního sněmu apředsedá jim, nepověří-li tím Předsednictvo nebo příslušný orgán jinou osobu.
(3) Předseda Hnutí jmenuje a odvolává Hlavního manažera Hnutí a manažery krajskýchorganizací. Působnost a pravomoci Hlavního manažera Hnutí, dalších zaměstnanců Hnutí a osob podléhajících vsouladu svnitřními předpisy Hnutířídící působnosti Hlavního manažera Hnutí (manažeři krajských organizací apod.) blíže stanoví organizační řád schválený Předsednictvem.
(4) Místopředsedové Hnutí zastupují samostatně předsedu Hnutí na základě písemného pověření vevymezených záležitostech a vykonávají úkoly stanovené v tomto pověření Předsednictva.
ČLÁNEK 14: KONTROLNÍ KOMISE
(1) Kontrolní komise je nezávislým kontrolním orgánem Hnutí.
(2) Kontrolní komise má nejméně tři, nejvíce však pět členů, kteří ze svého středu volípředsedu a místopředsedu. Předseda Kontrolní komise řídí její zasedání a zastupuje Kontrolní komisinavenek. Místopředseda Kontrolní komise zastupuje předsedu Kontrolní komise v době jeho nepřítomnosti. Předseda a místopředseda Kontrolní komise jsou oprávněni účastnit se jednání Předsednictva aVýboru. Předseda, místopředseda ani členové Kontrolní komise nesmějí zastávatvrámci organizační struktury Hnutí žádnou jinou funkci ani být vzaměstnaneckémči obdobném poměru k Hnutí.
(3) Kontrolní komise se schází podle potřeby, zpravidla jednou za čtvrtletí, nejméně jednou za pololetí.
(4) Do působnosti Kontrolní komise náleží:
a) kontrola hospodaření Hnutí (včetně všech jeho organizačních článků) sjeho majetkem,
b) předkládání stanoviska kvýroční finanční zprávě Výboru,
c) informování Výboru o výsledcích provedených kontrol hospodaření,
d) předkládání písemné zprávy o činnosti Celostátnímu sněmu.
(5) Všechny orgány a všichni členové Hnutí jsou povinni poskytovat Kontrolní komisi součinnost a na vyžádání předložit veškeré potřebné listiny a doklady týkající se hospodaření.
(6) Činnost Kontrolní komise se řídí vnitřním předpisem, který předkládá Kontrolní komise a schvaluje Výbor. Kontrolní komise je oprávněna požádat Předsednictvo o zřízení dočasného či trvalého poradního či pomocného orgánu Kontrolní komise. Kontrolní komise je pak oprávněna zadávat těmto orgánům úkoly.
ČLÁNEK 15: ROZHODČÍ A SMÍRČÍ KOMISE
(1) Rozhodčí a smírčí komise je nezávislým rozhodčím a smírčím orgánem Hnutí. Rozhoduje zároveň jako odvolací orgán a její rozhodnutí jsou konečná.
(2) Rozhodčí a smírčí komise má až čtrnáct členů, které volí Celostátní sněm s přihlédnutím k zásadě, podle níž by každá krajská organizace měla v Rozhodčí a smírčí komisi mít alespoň jednoho zástupce. Členové Rozhodčí a smírčí komise volí ze svéhostředu předsedu a místopředsedu. Předseda Rozhodčí a smírčí komise řídí její zasedání a zastupujeRozhodčí a smírčí komisi navenek. Místopředseda Rozhodčí a smírčí komise zastupuje předsedu Rozhodčí a smírčí komise v době jeho nepřítomnosti. Předseda a místopředseda Rozhodčí a smírčí komise jsou oprávněniúčastnit se jednání Předsednictva a Výboru. Předseda, místopředseda ani členovéRozhodčí a smírčí komise nesmějí zastávat žádnoujinou funkci v orgánech Hnutí s celostátní působností ani být vzaměstnaneckém či obdobném poměru k Hnutí.
(3) Rozhodčí a smírčí komise se schází podle potřeby, zpravidla jednou za čtvrtletí, nejméně jednou za pololetí.
(4) Do působnosti Rozhodčí a smírčí komise náleží:
a) rozhodování a urovnávání sporů mezi orgány Hnutí a mezi orgány Hnutí a členy Hnutí a mezi členy Hnutí navzájem, kterými by mohly být poškozeny zájmy nebo dobré jméno Hnutí,
b) závazný výklad těchto stanov,
c) kontrola dodržování obecně závazných právních předpisů, těchto stanov, jiných vnitřních předpisů Hnutí a usnesení vyšších orgánů Hnutí,
d) předkládání zprávy o činnosti Celostátnímu sněmu a informování, Výboru a Předsednictva o svých závažných nálezech či zjištěních.
(5) Rozhodčí a smírčí komise je odvolacím orgánem Hnutí. Proti usnesení orgánů Hnutí (včetně rozhodnutí o vyloučení z Hnutí nebo odnětí statusu čekatele) se k ní může odvolat kterýkoliv orgán či člen Hnutí, kterého se usnesení přímo týká, a to do 15 dnů ode dne, kdy se o rozhodnutí orgánu dozvěděl či dozvědět mohl, nejpozději však do 2 měsíců od jeho přijetí. Odvolání musí být písemné a opatřené vlastnoručním či zaručeným elektronickým podpisem, jinak se jím Rozhodčí a smírčí komise nebude zabývat. Podání odvolání nemá odkladný účinek. Proti rozhodnutí Předsednictva o udělení či neudělení členství se nelze odvolat.
(6) Vpřípadě, že Rozhodčí a smírčí komise zjistí porušení těchto stanov, dalších vnitřních předpisů Hnutí,usnesení vyšších orgánů Hnutí či obecně závazných právních předpisů, pozastaví platnostdotčeného usnesení a vyzve příslušný orgán Hnutí ke zjednání nápravy vurčené lhůtě. O svých zjištěních a závěrech neprodleněinformuje nadřízený orgán kontrolovaného a Předsednictvo. Pokud dotčený orgán výzvě nevyhoví, pak je Rozhodčí a smírčí komise oprávněnanavrhnout Výboru prohlášení takového usnesení za neplatné.
(7) Všechny orgány a všichni členové Hnutí jsou povinni poskytovat Rozhodčí a smírčí komisi součinnost, na vyžádání se zúčastnit jejího zasedání a předložit jí veškeré potřebné listiny a doklady i doplňující vyjádření.
(8) Činnost Rozhodčí a smírčí komise se řídí vnitřním předpisem, který předkládá Rozhodčí a smírčí komise a schvaluje Výbor. Rozhodčí a smírčí komise je oprávněna požádat Předsednictvo o zřízení dočasného či trvalého poradního či pomocného orgánu Rozhodčí a smírčí komise. Rozhodčí a smírčí komise je pak oprávněna zadávat těmto orgánům úkoly.
ČLÁNEK 16: KRAJSKÉ ORGANIZACE A ORGÁNY
(1) Krajská organizace je organizační jednotkou Hnutí súzemní působností na úrovnikraje (v případě hl. města Prahy jde o území hlavního města), jejíž územní hranice jsouvymezené ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územníchsamosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů.
(2) Krajská organizace vykonává působnost oblastní organizace vtěch místech, kdeoblastní organizace nepůsobí.
(3) Krajský sněm je nejvyšším orgánem příslušné krajské organizace a koná se zpravidla jedenkrát ročně nejméně však jednou za dvaroky. Krajský sněm svolává předseda Krajského předsednictva. Svolá ho vždy, pokud o svolání rozhodne Předsednictvo nebo Výbor, a to v termínu uvedeném v příslušném rozhodnutí, nebo pokud o to požádají alespoň 2/3 oblastních organizací příslušné krajské organizace, a to do 60 dnů od doručení jejich písemné žádosti.
(4) Krajského sněmu se účastní delegáti volení na základě klíče schváleného Výborem. Členové Krajského předsednictvamají právo účastnit se zasedání Krajského sněmu vždy.
(5) Do působnosti Krajského sněmu náleží:
a) nominace kandidáta na předsedu Krajského předsednictva a její předložení k rozhodnutí Předsednictvu,
b) volba a odvolání až tří místopředsedů Krajského předsednictva,
c) schvalování zprávy Krajského předsednictva o činnosti a hospodaření krajské organizace,
d) volba a odvolání delegátů a jejich náhradníků na Celostátní sněm,
e) nominace kandidáta na předsedu Hnutí, prvního místopředsedu Hnutí,kandidátů na místopředsedy Hnutí, členy Předsednictva, člena Kontrolníkomise a člena Rozhodčí a smírčí komise a předložení těchto nominací Předsednictvu před Celostátním sněmem,
f) volba a odvolání členů Krajské kontrolní komise,
g) sestavování návrhů kandidátních listin pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Evropského parlamentu, do příslušných krajských zastupitelstev a zastupitelstva hl. m. Prahy a jejich předložení Výboru ke schválení,
h) předkládání stanoviska Výboru (nebo orgánu, na které byla příslušná působnost Výboru delegována) k návrhům kandidátních listin do místních zastupitelstev obcí a městských zastupitelstev statutárních měst s územním členěním (zastupitelstev městských obvodů, městských částí anebo městských částí hlavního města Prahy) nacházejících se v územní působnosti dané krajské organizace.
(6) Krajské předsednictvo je výkonným orgánem krajské organizace, řídí její činnost ahospodaří sprostředky přidělenými Výborem příslušné krajské organizaci dle svého schváleného rozpočtu. Krajské předsednictvo rozhoduje o všech záležitostech krajského významu, které nejsou těmito stanovami vyhrazeny do působnosti jiného orgánu Hnutí.
(7) Krajské předsednictvo je složeno zpředsedy Krajského předsednictva jmenovanéhoa odvolávanéhoPředsednictvem, až tří místopředsedů Krajského předsednictva apředsedů Oblastních předsednictev. Krajské předsednictvo se schází podle potřeby,zpravidla jedenkrát měsíčně.
(8) Předseda Krajského předsednictva předsedá Krajskému sněmu a Krajskému předsednictvu, není-li k tomu Krajským předsednictvem pověřena jiná osoba, a zabezpečuje plnění usnesení orgánů Hnutí.
(9) Předseda Krajského předsednictva je zároveň členem Výboru a na jeho zasedáníreprezentuje příslušnou krajskou organizaci. V případě, že je předseda Krajskéhopředsednictva zvolen členem Předsednictva, stává se členem Výboru Krajským předsednictvem pověřenýmístopředseda Krajského předsednictva. V případě, že se Předseda Krajského předsednictva nebo pověřený místopředseda Krajského předsednictva nemůže zúčastnit jednání Výboru, může Krajské předsednictvo k účasti na Výboru písemně pověřit místopředsedu Krajského předsednictva, pouze však bez hlasovacího práva. Předseda Krajského předsednictva a místopředsedové Krajského předsednictva jsou oprávněni účastnit se zasedání příslušných Oblastních sněmů a Místních sněmů a příslušných Oblastních předsednictev a Místních předsednictev.
(10) Krajská kontrolní komise je nejméně tříčlenný nezávislý orgán kontroly hospodaření. Krajská kontrolní komise si ze svého středu volí předsedu. Předseda Kontrolní komise řídí její zasedání, zastupuje Kontrolní komisinavenek a má právo účastnit se jednání Krajského předsednictva. Dopůsobnosti Krajské kontrolní komise náleží kontrola hospodaření krajské organizace s přidělenými finančními prostředky včetně kontroly dodržování rozpočtu krajské organizace, informování Krajského předsednictva a Krajskému sněmu o výsledcích kontroly a podávání zpráv o výsledcích kontroly hospodaření krajské organizace Kontrolní komisi a Předsednictvu.
ČLÁNEK 17: OBLASTNÍ ORGANIZACE A ORGÁNY
(1) Oblastní organizace je organizační jednotkou Hnutí súzemní působností na úrovniokresu (v případě hl. města Prahy obvodu), jejíž územní hranice jsou vymezenéústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků,ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhláškou č. 564/2002 Sb., o stanovení územíokresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějšíchpředpisů. Hranice oblastních organizací vúzemní působnosti krajské organizace Prahase vymezí vsouladu s územně-správním členěním daným aktuálním zněním statutu hl.m. Prahy.
(2) O zřízení oblastní organizace může rozhodnout Předsednictvo na žádost alespoň pěti
členů Hnutí sdružených na úrovni okresu.
(3) Oblastní organizace vykonává působnost místní organizace vtěch místech, kdemístní organizace nepůsobí.
(4) Oblastní sněm je nejvyšším orgánem příslušné oblastní organizace a koná senejméně jednou za rok. Oblastní sněm svolává předseda Oblastního předsednictva. Svolá ho vždy,pokud o svolání rozhodne Výbor, Předsednictvo nebo Krajské předsednictvo, a to v termínu uvedeném v příslušném rozhodnutí, nebo pokud o to požádajíalespoň 2/3místních organizací a/nebo 2/3 členůsdružených u příslušné oblastníorganizace, a to do 60 dnů od podání jejich písemné žádosti.
(5) Právo účasti na Oblastním sněmu mají všichni členové příslušné oblastní organizace. Pokud má oblastní organizace více než 40 členů a není-li Oblastní sněm usnášeníschopný podle čl. 8 odst. 2 těchto stanov po patnácti minutách od času zahájení uvedeného na pozvánce, je usnášeníschopný, pokud jsou přítomny alespoň 2/5 všech členů příslušné oblastní organizace. V takovém případě nelze měnit program zasedání Oblastního sněmu, který byl uveden na pozvánce, a v bodu různé nelze hlasovat. Přijatá usnesení jsou platná, hlasuje-li pro ně alespoň jedna třetina všech členů příslušné oblastní organizace.
(6) Do působnosti Oblastního sněmu náleží:
a) volba a odvolání předsedy a až dvou místopředsedů Oblastního předsednictva,
b) schvalování zprávy Oblastního předsednictva o činnosti a hospodařeníoblastní organizace,
c) volba a odvolání delegátů a jejich náhradníků na Krajský sněm,
d) nominace kandidáta na předsedu Hnutí, prvního místopředsedu Hnutí, předseduKrajského předsednictva, kandidátů na místopředsedy Krajského předsednictva, místopředsedy a členyPředsednictva, člena Kontrolní komise a člena Rozhodčí a smírčí komise a jejich předložení Krajskému sněmu,
e) volba a odvolání Oblastního revizora hospodaření,
f) sestavování návrhů kandidátních listin pro volby do místních zastupitelstev obcí a městských zastupitelstev statutárních měst s územním členěním (zastupitelstev městských obvodů, městských částí anebo městských částí hlavního města Prahy) a jejich předložení příslušnému Krajskému sněmu ke stanovisku a Výboru ke schválení,
g) nominace kandidátů na kandidátní listinu pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Evropského parlamentu a příslušných krajských zastupitelstev a nominace kandidátů do Senátu Parlamentu ČR, a jejich předložení Krajskému sněmu.
(7) Oblastní předsednictvo je výkonným orgánem oblastní organizace, řídí její činnost ahospodaří smajetkem přiděleným Výborem příslušné oblastní organizaci dle vlastního schváleného rozpočtu.Oblastní předsednictvo rozhoduje o všech záležitostech oblastního významu, které nejsou těmito stanovami vyhrazeny do působnosti jiného orgánu Hnutí.
(8) Oblastní předsednictvo je složeno zpředsedy Oblastního předsednictva, až dvoumístopředsedů a předsedů Místních předsednictev. Oblastní předsednictvo se scházípodle potřeby, zpravidla jedenkrát měsíčně.
(9) Předseda Oblastního předsednictva předsedá Oblastnímu sněmu a Oblastnímu předsednictvu, není-li k tomu Oblastním předsednictvem pověřena jiná osoba, azabezpečuje plnění usnesení orgánů Hnutí. Předseda Oblastního předsednictva jezároveň členem Krajského předsednictva a na jeho zasedání reprezentuje příslušnouoblastní organizaci. Předseda Oblastního předsednictva a místopředsedové Oblastního předsednictva jsou oprávněni účastnit se zasedání příslušných Místních sněmů a Místních předsednictev.
(10) Oblastní revizor hospodaření je nezávislý orgán kontroly hospodaření. Do působnosti Oblastního revizora hospodaření náleží kontrola hospodaření oblastní organizace s přidělenými finančními prostředky včetně kontroly dodržování rozpočtu oblastní organizace, informování Oblastního předsednictva o výsledcích kontroly apodávání zpráv o výsledcích kontroly hospodaření oblastní organizace Kontrolní komisi
a Předsednictvu. Oblastní revizor hospodaření má právo účastnit se jednání příslušného Oblastního předsednictva.
ČLÁNEK 18: MÍSTNÍ ORGANIZACE A ORGÁNY
(1) Místní organizace je základní organizační jednotkou Hnutí působící zpravidlavhranicích obce, vpřípadě územně členěných statutárních měst v hranicích městskéčásti nebo městského obvodu.
(2) O zřízení místní organizace může rozhodnout Předsednictvo na žádost alespoň pěti členů Hnutí sdružených na úrovni obce.
(3) Místní sněm je nejvyšším orgánem příslušné místní organizace a koná se nejménějednou za rok. Místní sněm svolává předseda Místního předsednictva. Svolá ho vždy, pokud osvolání rozhodne Výbor, Předsednictvo, Krajské nebo Oblastní předsednictvo, a to v termínu uvedeném v příslušném rozhodnutí, nebo pokud o to požádajíalespoň 2/3 všech členů příslušné místní organizace, a to do 30 dnů od doručení jejichpísemné žádosti.
(4) Právo účasti na Místním sněmu mají všichni členové příslušné místní organizace. Pokud má místní organizace více než 20 členů a není-li Místní sněm usnášeníschopný podle čl. 8 odst. 2 těchto stanov po patnácti minutách od času zahájení uvedeného na pozvánce, je usnášeníschopný, pokud jsou přítomny alespoň 2/5 všech členů příslušné místní organizace. V takovém případě nelze měnit program zasedání Místního sněmu, který byl uveden na pozvánce, a v bodu různé nelze hlasovat. Přijatá usnesení jsou platná, hlasuje-li pro ně alespoň jedna třetina všech členů příslušné místní organizace.
(5) Do působnosti Místního sněmu náleží:
a) volba a odvolání předsedy a až dvou místopředsedů Místního předsednictva,
b) schvalování zprávy Místního předsednictva o činnosti a hospodaření místní organizace,
c) nominace kandidáta na předsedu Hnutí, prvního místopředsedu Hnutí, předsedu Krajského předsednictva, předsedu Oblastního předsednictva, nominace kandidátů na místopředsedy Krajského předsednictva, místopředsedy Oblastního předsednictva, místopředsedy a členy Předsednictva, člena Kontrolní komise a člena Rozhodčí a smírčí komise a jejich předložení Oblastnímu sněmu,
d) nominace kandidátů na kandidátní listinupro volby do místních zastupitelstev obcí a městských zastupitelstev statutárních měst s územním členěním (zastupitelstev městských obvodů, městských částí anebo městských částí hlavního města Prahy) a jejich předložení Oblastnímu sněmu,
e) volba a odvolání Místního revizora hospodaření.
(6) Místní předsednictvo je výkonným orgánem místní organizace, řídí její činnost ahospodaří smajetkem přiděleným Výborem příslušné místní organizaci dle svého schválenéhorozpočtu.Místní předsednictvo rozhoduje o všech záležitostech místního významu, které nejsou těmito stanovami vyhrazeny do působnosti jiného orgánu Hnutí. Místní předsednictvo se schází podle potřeby, zpravidla jedenkrát měsíčně.
(7) Místní předsednictvo je složeno zpředsedy a až dvou místopředsedů. PředsedaMístního předsednictva předsedá Místnímu sněmu a Místnímu předsednictvu, není-li k tomu Místním předsednictvem pověřena jiná osoba, a zabezpečuje plněníusnesení orgánů Hnutí.
(8) Místní revizor hospodaření je nezávislý orgán kontroly hospodaření. Do působnostiMístního revizora hospodaření náleží kontrola hospodaření místní organizacespřidělenými finančními prostředky včetně kontroly dodržování rozpočtu místníorganizace, informování Místního předsednictva o výsledcích kontroly a podávání zprávo výsledcích kontroly hospodaření Krajské kontrolní komisi a Krajskému předsednictvu. Místní revizor hospodaření má právo účastnit se jednání příslušného Místního předsednictva.
(9) Vpřípadě tříčlenné místní organizace volí Místní sněm pouze předsedu místníorganizace a Místního revizora. Vtomto případě kompetence předsedy místníorganizace jsou totožné skompetencemi Místního předsednictva.
(10) V případě, že počet členů místní organizace poklesne pod tři, místní organizace zaniká a její působnost přechází na oblastní organizaci.
ČLÁNEK 19: SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
(1) Funkční období členů všech orgánů Hnutí je dvouleté.
(2) Funkční období zaniká:
a) uplynutím lhůty funkčního období,
b) odstoupením zfunkce ke dni doručení vlastnoručně nebo zaručeným elektronickým podpisem podepsaného písemného oznámení o odstoupenízfunkce orgánu, jehož je odstupující členem, nebo ke dni uvedenému voznámení oodstoupení, přičemž z funkce nelze odstoupit se zpětnou účinností,
c) novou volbou, ke dni přijetí usnesení o zvolení člena orgánu,
d) odvoláním, ke dni přijetí usnesení o odvolání člena orgánu,
e) zánikem členství v Hnutí,
f) dnem pozastavení členství v Hnutí.
(3) Uvolní-li člen v některém z volených orgánů Hnutí funkci před skončením funkčníhoobdobí nebo nedosahuje-li počet zvolených členů nejvýše stanoveného početního limitu,lze přistoupit ke kooptaci. Kooptovaný člen je zvolen nadpoloviční většinou všechzbývajících členů. Takto lze kooptovat nejvýš jednu polovinu členů příslušného orgánu.Výkon funkce kooptovaných členů končí nejpozději dnem uplynutí funkčního obdobířádně zvolených členů.Obdobným způsobem lze kooptovat i prvního místopředsedu a místopředsedy orgánu Hnutí s tím, že k jejich kooptaci dojde zvolením nadpoloviční většinou zbývajících členů příslušného orgánu (včetně jeho předsedy, případného prvního místopředsedy a zbývajících místopředsedů). V případě kooptace člena Rozhodčí a smírčí komise přihlíží Rozhodčí a smírčí komise k zásadě, podle níž by každá krajská organizace měla v Rozhodčí a smírčí komise mít alespoň jednoho zástupce.
(4) Zaměstnanci Hnutí a jiné osoby podléhající vsouladu svnitřními předpisy Hnutířídící působnosti Hlavního manažera Hnutí (manažeři krajských organizací apod.), nemohou býtvoleni ani jmenováni do žádného orgánu Hnutí.
(5) Vpřípadě neobsazení či nečinnosti některého orgánu Hnutí přechází jeho působnost na nejblíženadřízený orgán Hnutí, nebo, nelze-li tento orgán určit, na Předsednictvo.
IV. Hospodaření Hnutí
ČLÁNEK 20: ZÁSADY HOSPODAŘENÍ
(1) Hnutí jako právnická osoba odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Členové
Hnutí za závazky Hnutí ani neodpovídají ani neručí.
(2) Hnutí, jeho organizační složky a orgány hospodaří se svým majetkem na základě schválených rozpočtů a vsouladu s těmito stanovami a dalšími příslušnými vnitřními předpisy.
(3) Krajské, oblastní a místní organizace hospodaří se svěřeným majetkem vsouladusvnitřními předpisy přijatými Výborem. Předseda Krajského předsednictva může zastupovatHnutí a zavazovat ho pouze do výše prostředků přidělených příslušné krajské organizaci.Předseda Oblastního předsednictva může zastupovat Hnutí a zavazovat ho pouze do výšeprostředků přidělených Výborem příslušné oblastní organizaci. Předseda Místníhopředsednictva může zastupovat Hnutí a zavazovat ho pouze do výše prostředků přidělenýchVýborem příslušné místní organizaci.
(4) Roční rozpočet Hnutí včetně jeho změn schvaluje Výbor.
(5) Zdroje financování tvoří příjmy Hnutí stanovené zákonem č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.
(6) Majetkový zůstatek, který vyplyne zlikvidace majetku a závazků vpřípadě zrušeníHnutí, bude nabídnut nadaci nebo nadačnímu fondu, jejichž účelem je boj proti korupci,nerozhodne-li Výbor jinak.
V. Publikace usnesení orgánů Hnutí
ČLÁNEK 21: PUBLIKACE USNESENÍ ORGÁNŮ HNUTÍ
Usnesení Hnutí se publikují způsobem odpovídajícím adresátům těchto usnesení. Usnesení, jejichž adresáty jsou jednotliví funkcionáři Hnutí, se publikují zasláním do emailové schránky. Usnesení týkající se všech členů Hnutí se uveřejňují prostřednictvím jednotlivých předsedů Oblastních předsednictev, kteří zajistí jejich přístupnost a archivaci v tištěné podobě v oblastních kancelářích, nebo jinou vhodnou formou.
VI. Přechodná a závěrečná ustanovení
ČLÁNEK 22: PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Celostátní sněm Hnutí konaný ve dnech 28.2. a 1.3.2015 zmocňuje Předsednictvo Hnutí provést redakční úpravu těchto stanov nezbytnou pro registraci změn stanov Ministerstvem vnitra a změny těchto stanov v důsledku upozornění Ministerstvem vnitra v souvislosti s registrací stanov nebo změn právních předpisů.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: ANO

Ing. Martin Kolovratník byl položen dotaz

Byl byste pro, aby měli cyklisti SPZ?

Cyklisti jsou všude a dost často bohužel nedbají pravidel silničního provozu. Už víckrát se mi ale stalo, že udělali nějaký přestupek a vlastně jim to projde, protože je nemáte jak identifikovat, i když je třeba natočíte nebo je zachytí nějaká kamera. Neměli by mít na kole něco, podle čeho půjdou id...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Mašek (ANO): My že podněcujeme protiukrajinské nálady? Tím, že chceme mír?

6:16 Mašek (ANO): My že podněcujeme protiukrajinské nálady? Tím, že chceme mír?

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu ke slovům prezidenta Pavla.