Ivo Valenta: Za posledních deset let jsme spolkům a dalším organizacím Rožnova pod Radhoštěm věnovali na neziskovou činnost bezmála třicet milionů korun

11.01.2018 11:02

Dopis senátora Valenty vedení města Rožnov pod Radhoštěm.

Ivo Valenta: Za posledních deset let jsme spolkům a dalším organizacím Rožnova pod Radhoštěm věnovali na neziskovou činnost bezmála třicet milionů korun
Foto: Daniela Černá
Popisek: Senátor Ivo Valenta

Vážený pane starosto, vážení zastupitelé, 
 
dovolte mi reagovat na Váš dopis ze dne 9.1.2018, adresovaný paní ředitelce společnosti SYNOT REAL ESTATE, k.s., Jitce Langerové, která mi jej předala na vědomí.  
 
Nemohu se nevrátit k Vaší poznámce, respektive žádosti o to, abychom zůstali otevřeni vůči místním spolkům a organizacím, které ve Společenském domě pořádají společenské a kulturní akce. Jen za posledních deset let jsme spolkům a dalším organizacím Rožnova pod Radhoštěm věnovali na neziskovou činnost bezmála třicet milionů korun a vždy jsme k nim byli maximálně vstřícní. V případě celého Valašska jsou tyto částky mnohonásobně vyšší, navíc zde dlouhodobě investujeme také v oblasti cestovního ruchu a volnočasových aktivit. 
 
Jsme rodáci přímo z Rožnova pod Radhoštěm. Několik generací našich předků a příbuzných navíc aktivně pomáhalo budovat kulturní i politický život ve městě. Připomenu jen jména Miloš Kulišťák (mimochodem jeden z někdejších starostů města), který byl jedním z podporovatelů a zakladatelů Valašského muzea v přírodě. Dále náš otec, Miroslav Valenta senior, který se v letech 1968 a 1989 velmi intenzívně angažoval v tehdejších politických událostech. Dlouhé roky navíc trénoval basketbal a výrazně se věnoval také dalším oblastem sportu. Další z členů naší rodiny byl dříve ředitelem Valašského Muzea v přírodě, ostatní příbuzní v muzeu pracovali. Z naší rodiny pochází i významný malíř Jaroslav Frydrych, který se také o valašskou kulturu nemálo zasadil. Takto bych mohl dlouze pokračovat. Vztah naší rodiny k Valašsku byl vždy velmi silný.   
 
Naopak bychom tedy očekávali daleko větší otevřenost a vstřícnost vůči spolkům a kultuře od Vás, respektive ze strany města. Jen proto, že upřednostňujete osobní zaujatost vůči skupině SYNOT a egoisticky trváte na své hranici výše nájmu, abyste v rozpočtu ušetřili pouhých 22 tisíc korun měsíčně, hodíte spolky přes palubu? To přece vůči nim není férové.  
 
Vedení skupiny SYNOT skutečně nemůže jednat jinak a licitovat o ceně. Musíme postupovat s péčí řádného hospodáře, rozvíjet své podnikání a generovat zisky. Dáváme práci a samozřejmě plat přibližně třem tisícům osob, které mají své rodiny a finanční závazky. Nemůžeme si dovolit jít do ztrátových projektů.  
 
K Rožnovu pod Radhoštěm a celému Valašsku máme, jak je patrno z výše uvedeného, vřelý citový vztah. Také proto jsme Vám nabízeli hned čtyři varianty řešení. Město se ale zcela nepochopitelně ke všem z nich postavilo zády. Přitom si musí být velice dobře vědomo toho, že se celá situace dostala do současného bodu jen díky rozhodnutí vedení města odříznout objekt od dopravy, respektive možnosti parkování. Když jste tuto záležitost schvalovali, velmi dobře jste věděli, že tím likvidujete náš podnikatelský záměr. A to i přesto, že jste měli prostřednictvím T klubu polovinu objektu v dlouhodobém pronájmu. Vaším jednáním jste zcela záměrně paralyzovali chod restaurace a znemožnili jste nám vykonávat ekonomickou činnost. 
 
Jak jsme již avizovali, rozhodli jsme se objekt prodat, protože jiné řešení v současné době neexistuje. Nicméně do doby, než se tak stane a najde se vhodný kupec, jsme stále ochotni s městem uzavřít dohodu, pokud samozřejmě bude ochotno akceptovat výši nájmu, pod jejíž hranici z výše uvedených důvodů skutečně nemůžeme jít. Musíme mít na zřeteli ekonomickou návratnost investic, které v tomto případě dosahovaly desítek milionů korun.  
 
Rád bych znovu zdůraznil, že spolky na Valašsku podporujeme dlouhodobě, a to v součtu mnohamilionovými částkami. Děláme to rádi a zcela dobrovolně. Naopak pro Vás by mělo být povinností se o kulturní život města starat a udělat maximum k jeho další prosperitě. Upřímně jsem zvědavý, jakým způsobem zástupcům jednotlivých organizací vysvětlíte důvody Vašeho rozhodnutí – vždyť je na první pohled zřejmé, že jste se neřídili zdravým rozumem. Na jedné straně trváte na malé úspoře za nájemné a na straně druhé chcete budovat nový kulturní stánek s knihovnou za více než 200 milionů, který navíc bude hotový až za několik let?  Město skutečně hodlá hospodařit tak, že raději, než aby odkoupilo objekt Společenského domu, který je pro kulturní akce velmi vhodným a jediným místem ve městě, za 40 milionů (což jsou reálné investice, které jsme do pořízení a rekonstrukcí objektu vložili), dá z rozpočtu pět krát více, tedy 200 milionů, na zcela novou stavbu? 
 
To je ale skutečně neuvěřitelně neekonomické řešení. Vámi preferovaným postupem velmi zatížíte městský rozpočet, a to na mnoho let dopředu. Při investici 210 milionů (z peněz daňových poplatníků) a návratnosti 20 let, která se v této oblasti investic běžně uplatňuje, se jedná každý rok o umořování částky 10,5 milionu. Naproti tomu kdybyste Společenský dům koupili, celková investice včetně případné rekonstrukce a výstavby knihovny by Vás vyšla maximálně na čtvrtinu celé částky - ušetřili byste tedy na 150 milionů korun a ročně umořovaná částka by se snížila jen na 2,5 milionu.  Nehledě k tomu, že pokud byste se rozhodli pro variantu nájmu, rozpočet to ve srovnání s variantou výstavby nového kulturního centra téměř nepocítí, resp. by byl zatížen částkou do 1 mil. Kč, pokud vezmete v úvahu i příjmy, které byste realizovali z komerčního pronájmu ostatních prostor v objektu - tj. vinotéky a letní zahrádky. Řešíme tu tedy rozdíl v měsíčním nájmu ve výši 22 tisíc korun versus 210 milionová investice? Kam se ztratil veřejný zájem? 
 
Nezlobte se, ale z Vašeho přístupu k celé věci jsem opravdu zklamán a jsem si jist, že spolu se mnou také zástupci kulturního života ve městě. Nemyslím si totiž, že folkloristé a další podporovatelé lidových tradic jsou tak naivní, aby nepochopili, že radnici o jejich blaho ve skutečnosti vůbec nejde.  
 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Senátor Hraba: Pohlaví existují jen dvě. Nic jiného není pravda

22:12 Senátor Hraba: Pohlaví existují jen dvě. Nic jiného není pravda

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k výuce o genderu ve školách.