Je to již hodně dávno, kdy jsem byl malý chlapec. Měl jsem dvě sestry, jednu maminku a jednoho tatínka. Bydleli jsme ve městě, babičky a dědečky jsme měli daleko předaleko, tehdy byla vzdálenost 80 km opravdu velká. Kromě toho jsme měli malou zahradu, která byla od trvalého bydliště vzdálená asi 10 km. Tatínek jezdil do práce na kole, asi tři kilometry jedna cesta. A tak dali s maminkou hlavy dohromady, spočítali příjmy a výdaje, podívali se, kolik už za své manželství trvající asi deset let našetřili a rozhodli se, že se zapíšou do pořadníku zájemců o koupi levného, nerezivějícího východoněmeckého, lidového vozítka tovární značky Trabant.
Pak jsme jeli na zájezd. Bylo to na Macochu. V serpentinách za Blanskem byla autonehoda. Trabant se střetl s Moskvičem. Když maminka uviděla tu hromadu umělé hmoty, která z Trabanta zbyla, pronesla nezapomenutelnou větu: „Raději se zadlužíme, abychom si mohli koupit auto a ne tuhle papundeklovou krabici…“.
Nedávno jsem shodou okolností vyslechl rozhovor týkající se koupě vícemístného osobního vozidla pro větší rodinu.
Ona říká: „Já bych se moc nerozháněla, mně by stačila ta Dacia Lodgy, co je pro 7 osob. Je to asi za 250.000 Kč. Půlku si půjčíme – a splátky jsou i s pojištěním.“
On říká: „Prosím tě, dačku bych teda raději nebral. KIA dneska dělá taky sedmimístný auto. A člověk se aspoň nemusí stydět vyjet na dálnici. Je to asi za 500.000 Kč. Ale spíš ještě půl roku počkáme. Ona Škodovka má dělat sedmimístný model Kodiaq, má to stát 700.000 Kč. Tak s tím bych teda rád jezdil, to už bude auto, lepší než korejec. Je jenom otázka, jestli to půjde koupit na úvěr a jaký budou splátky….“
Ona říká: „Vidíš to. Když já jsem chtěla kočárek pro našeho Pepíka, říkal jsi, že za 7.000 Kč je to moc drahý. Že na těch pár měsíců stačí ten z bazaru za 2.500 Kč.“
On říká: „No dobrý, Ty vždycky vytáhneš něco, čím mně vytočíš…“
Pak jsem vystoupil za autobusu a už nevím, jak ta partnerská rozmluva dopadla. Jen mně tak napadlo, že kdysi byla „naše Škodovka“ tím autem, který si každý Čech koupil raději, než Trabanta nebo Moskviče. Dnes bychom si ji určitě taky koupili raději, než Dacii. Ale budou na to rodiny s více dětmi mít peníze? Když průměrný plat, který má málokdo, je necelých 25.000 Kč. Nestálo by za to vývojářům Škodovky pokusit se vyvinout něco cenově dostupného, s nízkými provozními náklady? Nebo to v rámci EU nejde?
Domnívám se, že na malém českém trhu by byl o taková auta velký zájem. A nejenom na malém českém trhu…..
Taky proto, že my dědečkové rádi vozíme vnoučata na výlety. A jenom ze starobního důchodu za pár let auto neuživíme a splácet půjčky, tak to už vůbec nepůjde. Že bychom se vrátili k Trabantům???
Vlastně, dělám si zbytečné starosti. Vždyť my dědci půjdeme do důchodu v 67 letech, a to už nám řidičáky seberou….. Tak se tedy zapíšeme aspoň do pořadníku čekatelů na umístění do domova důchodců, koupíme si fajfku a budeme sedat na lavičce. Ale to vlastně taky nepůjde, kouření už bude úplně zakázané. Je už teda jenom otázka, jestli se do domova důchodců dostaneme. Prý se v tom pořadníku čeká několik let. To už je stejný, jako když se čekalo na Trabanta….
Ing. Antonín Janýška
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
