Kalousek: V Brně došlo k naprostému zákazu a málokde najdete takové Las Vegas

Děkuji. Pardon. (Poslanec si přinesl kupu materiálů a ještě si doběhl pro pití.)

Děkuji za slovo, pane předsedající. Dovolím si jen připomenout, že jsem byl pln dobré vůle, abychom se dnes dostali k dalším bodům včetně kapitálového trhu, rozpočtového určení daní, ba možná snad i na návrh pana poslance Volného se mohlo dostat, ale nepřáli jste si přerušení, které jsem navrhl. Obávám se, že diskusní příspěvek, který mám připraven a který pokládám za nezbytný, aby zazněl k této rekodifikaci, nám neumožní dnes již nic dalšího projednat.

Dovolte tedy, abych jenom podotkl, že Ministerstvo financí připravilo tři související zákony, jejichž rozpravu jsme spojili, které dle koaliční smlouvy by měly vyřešit problémy patologického hráčství a zvýšit daňový výběr z loterií. Z pohledu Evropské unie by pak měly zejména vyřešit uvolnění sídla pro získání legálních licencí zahraničním subjektům, jak to vyžadují zásady jednotného evropského trhu, dále vyřešit otázku nepředvídatelnosti přijímání obecně závazných vyhlášek a následného okamžitého rušení již vydaných povolení.

Je velmi důležité považovat soubor těchto zákonů za kompaktní celek, který je třeba projednat, analyzovat a vyhodnotit jeho dopady v souvislostech. Proto si dovolím říct, že novela pracovně nazývaná "Volný", která na tohle téma je projednávána paralelně, dokonce by měla být projednávána na stejné schůzi, ta řeší jen výši daňových sazeb zcela nesystémovým zásahem do regulace loterií, protože vůbec nijak nemá ambici řešit rozmach nelegálního provozování, neřeší patologické hráčství a neřeší výtky Evropské komise.

Je to, odpusťte mi ten výraz, jen primitivní legislativní nástroj, který má zachránit koalici v rámci slíbeného nadstandardního výběru daní z loterijního sektoru. Je to o to žertovnější, že se nejedná v podstatě o nic jiného než o parametrickou změnu zákona, který jsem prosadil já jako ministr financí, neboť přes různé oslí uši, které jsou mi nasazovány, mi historie nikdy nevezme, že jsem to byl já, kdo ve funkci ministra financí jako první po mnoha letech prosadil zdanění hazardu. No a tento zákon navrhuje paralelně pan poslanec Volný znovelizovat, nicméně věnujme se tomuto systémovému vládnímu návrhu, který na rozdíl od Volného návrhu je skutečně navýsost potřebný, bude-li kvalitní.

Všechny tři zákony tak, jak je tady máme, měly velmi zajímavý, pro někoho možná dramatický, pro někoho velmi legrační vývoj. Připomeňme si, že už v polovině února 2014, to znamená krátce poté, co se vláda ujala mandátu, vedení Ministerstva financí na své tiskové konferenci velmi ostře deklarovalo předložení zcela nové loterijní legislativy vládě do konce června 2014. Tak to také bylo v legislativním plánu vlády. A to proto, aby se stihl termín notifikace a zavedení komplexní účinnosti nové legislativy k 1. 1. 2016. Pamatujme si, prosím, to datum, konec června 2014 měl ministr financí za úkol. Samozřejmě se tak nestalo. V polovině října 2014, tedy dva měsíce po termínu, svolal ministr pouze tiskovou konferenci, kde avizoval předložení již zcela dokonalého loterijního zákona. Znovu opakuji, to byla polovina října 2014. Tento zákon, který skutečně v nějaké podobě existoval, ovšem pro své zcela zásadní nedostatky technické i legislativní musel být několikrát přepracován. A vládě ho s dalším zpožděním ministr předložil formou další velkolepé tiskové konference koncem prosince 2014. Takže došlo k půlročnímu zpoždění, nicméně alespoň doprovázenému velkolepou tiskovou konferencí, že teď už je to fakt vynikající. Teď už je to skvělý.

Nicméně tento názor nesdílela celá řada odborníků včetně Legislativní rady vlády, takže pro další naprosto zásadní nedostatky musel být zákon znovu přepracováván za účasti předkladatele, za účasti Ministerstva financí, takže jeho konečná podoba tak, jak ho máme teď, je datována k termínu 28. srpna roku 2015.

Tedy více než rok po úkolu, který v rámci legislativních prací vlády tady byl. Jestliže dnes poslanci vládní koalice nebo členové vlády chtějí opozici vytýkat nějaké zdržování, tak bych docela rád zdůraznil, že na samém začátku bylo více než roční zpoždění prací Ministerstva financí, a odkazuji tady na otevřené zdroje, kdy ministerstvo samo slibovalo nejprve polovinu roku 2014, pak konec roku 2014, abychom se dostali až do výročí Slovenského národního povstání. Pardon, předvečer výročí, 28. srpna je to konečné datum.

V rámci standardního vnějšího připomínkového řízení, mluvím teď již o té konečné podobě z 28. srpna 2015, bylo vzneseno velké množství zásadních připomínek, a to zejména ze strany Hospodářské komory, která se regulovaným prostředím zabývá z titulu své funkce. Já bych samozřejmě si vás neodvážil obtěžovat připomínkami přímo regulovaného odvětví, protože chápu, že provozovatelům videoloterijních terminálů a hracích automatů se ten zákon nemusí líbit. A on také není od toho, aby se jim líbil. Ale Hospodářská komora je ze zákona a z titulu své funkce řádným, pardon. Hospodářská komora je ze zákona a z titulu své funkce ustanovena k tomu, aby dávala připomínky k jednotlivým regulačním normám. A vzhledem k tomu, jaké připomínky vznesla, nutno říct, že tento zákon nemá jakoukoliv podporu, přestože jeho dopad do rozpočtu obcí a měst, do sportu, do podnikatelského prostředí je docela zásadní.

Myslím si také, že Hospodářskou komoru nelze podezírat z nějakého zatvrzelého antibabišismu. Připomeňme si, že k mému překvapení, ale je to velmi legitimní, vedení Hospodářské komory podporuje elektronickou evidenci tržeb. Nicméně má naprosto zásadní výhrady proti tomuto návrhu, a to jak z hlediska věcného, tak z hlediska technického, tak z hlediska legislativního.

Dovolím si tedy připomenout, že Hospodářská komora je sdružení ustanovené ze zákona č. 301/1992 Sb. a jeho primárním posláním je prosazovat a podporovat opatření, která přispívají k rozvoji podnikání v České republice. Hospodářská komora stejně tak jako já, stejně tak jako poslanecký klub TOP 09 vítá předložení nového zákona o hazardních hrách. Zdůrazňujeme, že je potřebný a zdůrazňujeme, že v diskusi se budeme snažit upravit ho tak, abychom ho mohli společně schválit, neboť nová regulační norma je opravdu potřeba. Stejně tak lze podporovat návrh zákona, kterým se novelizují některé další předpisy, to znamená změnový zákon. Tyto právní předpisy společně s návrhem zákona tvoří celek, který představuje kvalitativně nový legislativní rámec pro provozování loterií a jiných podobných her na území České republiky.

Provozování hazardních her představuje specifické hospodářské odvětví, které v současnosti poskytuje pracovní příležitost více než 60 tisícům osob z nejrůznějších podnikatelských sfér, a do veřejných rozpočtů přispívá prostředky z loterijních odvodů a daní z příjmů v celkové výši přesahující 10 mld. korun. Hospodářská komora, jak ostatně vyplývá z připomínek, které uplatnila v rámci vnějšího připomínkového řízení v zákonu o hazardních hrách, podporuje předkladatele ve snaze nahradit stávající již téměř, jak tady připomněl pan ministr financí, 25 let starý právní předpis regulující loterie a jiné podobné hry, kvalitativně novým legislativním rámcem. S ohledem na výše uvedené je třeba ocenit předkladatele, že poprvé na národní úrovni přistoupil k legislativnímu nastavení pravidel pro provozování hazardních her prostřednictvím veřejné sítě internet. Dovolím si jenom připomenout, že první povolení a pouze pro kurzové sázky povolil ministr financí Kalousek v roce 2007 a svázal to velmi tvrdými regulačními opatřeními. I tak se to setkalo se značnou nelibostí určité části veřejnosti, zejména tehdejší vládní KDU-ČSL.

A až bude za několik měsíců KDU-ČSL, jako vládní strana předpokládám, podporovat rozšíření a systémové upravení sázení na internetu, tak si na to vezmu rád lístek do první řady. Nicméně to opatření pokládám za správné, budu ho podporovat.

Vítáme dál skutečnost odstranění diskriminačních a s primárním právem neslučitelným ustanovením návrhu zákona o hazardních hrách. Mělo by dojít také k zrovnoprávnění národních a cizozemských subjektů na úrovni daňové, kde by podle návrhu zákona o dani z hazardních her mělo dojít k rozšíření daňové povinnosti také na subjekty, které aktuálně na území České republiky nabízejí hazardní hry bez patřičných povolení.

Jak již jsem uvedl výše, snahu předkladatele o napravení nedostatků stávající právní úpravy lze zcela jistě jenom podporovat. Přesto si dovoluji upozornit na skutečnost, že pokud budou právní předpisy přijaty v navržené podobě, může to podle našeho názoru i podle názoru Hospodářské komory vést k posilování tendencí uspokojovat existující poptávku po hazardních hrách v šedé, neregulované a nezdaněné zóně trhu s hazardními hrami. V tomto ohledu se jeví jako podstatné, aby legální nabídka hazardních her zůstala dostatečně atraktivní pro potenciální spotřebitele, jakož i to, aby bylo provozování těchto her pro legální provozovatele ekonomicky rentabilní.

Tady si dovolím navrhnout každému, kdo není z Brna, aby se do Brna jel podívat, neboť brněnské komunální volby se nesly ve znamení boje s hazardem, nulové tolerance k hazardu. Skutečně došlo k naprostému zákazu a málokde najdete takové Las Vegas, jako v Brně. Akorát že je to všechno jenom šedá ekonomika a příslušné veřejné rozpočty z toho nemají vůbec nic.

Tedy pouze při naplnění předpokladů dostatečné kontroly šedé ekonomiky a ekonomické rentability legálního provozování je možné snižovat objem nelegální nabídky hazardních her a zároveň stanovovat účinná pravidla chránící jejich konečného spotřebitele. Uplatňujeme proto poměrně zásadní připomínky a doporučujeme jejich zohlednění. Podle našeho názoru to pomůže předejít zmíněným nedostatkům a aplikačním problémům.

Tady mi teď dovolte, abych se přihlásil jménem poslaneckého klubu TOP 09 k těm připomínkám Hospodářské komory, které pokládáme za relevantní a máme je stejné.

Tedy v obecných připomínkách nám především vadí nerespektování legislativních pravidel vlády. Dovolujeme si upozornit na skutečnost, že způsob vzniku a předložení návrhu zákonů, které ve svém komplexu podle předkladatele tvoří nedílný celek regulačního rámce pro provozování hazardních her, neodpovídá způsobům předepsaným legislativními pravidly vlády. Tady bych rád během diskuse požádal o vyjádření ministra pro předsedu Legislativní rady. Tento dokument závazně upravuje - tím teď myslím legislativní pravidla - postup ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při přípravě právních předpisů, jakož i požadavky týkající se jejich obsahu a formy. Na tomto místě lze jen připomenout, že v souladu s legislativními pravidly vlády by měla důvodová zpráva obsahovat analýzu předpokládaných hospodářských a finančních dopadů včetně analýzy dopadů na podnikatelské prostředí, jakož i analýzu ekonomických a institucionálních důsledků přijetí navrhované právní úpravy. Tato analýza nebyla podle našeho názoru obsažena v důvodové zprávě k návrhu zákona o hazardních hrách a analýzu provedenou v důvodové zprávě k návrhu zákona o dani z hazardních her lze jen obtížně považovat za analýzu splňující přísné požadavky, které na tento dokument legislativní pravidla vlády kladou. Provedená analýza se zaměřuje takřka výhradně na predikování dopadů navržené struktury daně a daňových sazeb do veřejných rozpočtů, přičemž analýza dopadů na podnikatelské prostředí zcela absentuje. V této souvislosti je nutno upozornit na skutečnost, že tyto dopady lze jen obtížně modelovat za předpokladu, pokud jsou obě normy projednávány v legislativním procesu odděleně. (Pije minerálku.) Promiňte prosím. A už jsem se chytil.

V rámci ekonomické analýzy dopadů na veřejné rozpočty pak nebyly snad právě z důvodu rozdílného legislativního harmonogramu obou právních předpisů předkladatelem vůbec zohledněny změněné regulatorní podmínky, za nichž bude možné hazardní hry na území České republiky provozovat. V zákoně o hazardních hrách dochází k celé řadě zpřísňujících opatření. Jsou to zejména nové limity sázek, časová, početní a místní omezení provozu, omezení vyplývající z nastavených autoregulačních opatření atd., které nebyly předkladatelem absolutně zohledněny v rámci provedené analýzy.

Stejně tak nedošlo... Já naprosto chápu, dámy a pánové, že pan předkladatel také musí občas z určitých důvodů opustit jednací místnost. Ale dovolte, abych požádal o přerušení do jeho návratu, neboť si pak těžko umím představit tu parlamentní diskusi, když neslyší, co říkáme.

Děkuji. Prosím vás, tady to opravdu nebyla obstrukce, ale snaha o to, abychom předešli nedorozumění. Myslím a pevně věřím, že jak vládní koalice, tak opozice si přeje co nejkvalitnější normu. A my podporujeme přijetí nového loterijního zákona tak, abychom si uměli navzájem naslouchat a zvážit vzájemně předložené argumenty. (Dostává novou minerálku na řečnický pult.) Děkuji.

V rámci ekonomické analýzy dopadů na veřejné rozpočty pak nebyly snad právě z důvodu rozdílného legislativního harmonogramu obou právních předpisů předkladatelem vůbec zohledněné změněné regulatorní podmínky, na nichž bude možné hazardní hry na území České republiky provozovat. Již jsem řekl, že v zákoně o hazardních hrách dochází k celé řadě zpřísňujících opatření, že jsou to zejména nové limity sázek, časová, početní a místní omezení provozu, omezení vyplývající z nastavení autoregulačních opatření a celá řada dalších opatření.

Ty však nebyly předkladatelem absolutně nijak zohledněny, jsou dokonce v rámci předkládané analýzy ignorovány. Stejně tak nedošlo s ohledem odlišný časový harmonogram obou souvisejících právních předpisů, a ani nemohlo dojít, k zohlednění principiálních změn, které předkladatel ve zjevném nesouladu s legislativními pravidly provedl až po vnějším připomínkovém řízení v zákoně o hazardních hrách, kdy zcela bez ohledu na připomínky doplnil návrh zákona o dražbu tzv. povolenek. Pokud ponecháme stranou právní problematičnost tohoto systému, který ve své podstatě znamená zpoplatnění samotného přístupu ke správnímu řízení, pak musíme na tomto místě minimálně upozornit na skutečnost, že systém dražeb povolenek bude mít bezesporu více než podstatný vliv na příjmovou stránku veřejných rozpočtů, jakož i nezanedbatelný vliv na náklady na straně provozovatelů hazardních her. Žádný z těchto dopadů však není v důvodové zprávě, ani zprávě o hodnocení dopadů regulace jakýmkoliv způsobem zohledněn, stejně tak nejsou vůbec popsány a analyzovány související ekonomické náklady spojené s vybudováním technických systémů a řešení, se kterými na mnoha místech explicitně počíná zákon o hazardních hrách, systém umožňující registraci sázejících, kontrolu herních a finančních dat, sebevyloučení hráčů apod., a to ani na straně státu, ani na straně provozovatelů hazardních her, jimž v příčinné souvislosti s nutností přizpůsobit své systémy nepochybně vzniknou dodatečné náklady.

S ohledem na skutečnost, že předkladatel nepředložil k připomínkám ani návrh prováděcích právních předpisů, s jejichž vydáním návrh zákona o provozování hazardních her počítá, a to dokonce v poněkud nestandardních 11 případech, není podle názoru Hospodářské komory možné provést relevantní ekonomickou analýzu dopadů na podnikatelské prostředí, a není tak možné jakkoliv věrohodně predikovat dopady navržené právní úpravy ani na veřejné rozpočty, ani na podnikatelské prostředí.

Z výše uvedeného je zřejmé, že předloženou ekonomickou analýzu lze považovat za neúplnou, a nedomnívám se, že na základě takové analýzy by bylo možné přijmout jednoznačné rozhodnutí se všemi informacemi, které nejen měly, ale podle mého názoru i musely být k dispozici.

Také nám i Hospodářské komoře se jeví jako neproveditelné, aby související právní předpisy byly projednávány a připomínkovány odděleně zejména za situace, kdy jsou tyto předpisy průběžně velmi výrazně pozměňovány. Z předkládané důvodové zprávy je totiž patrné, že předkladatel na navrhované zvýšení daňové zátěže nahlíží izolovaně, bez spojitostí s dalšími aspekty celého procesu, a za další aspekty je nutné považovat především všechny poplatky, resp. finanční výdaje, se kterými počítá zákon o hazardních hrách. Jedná se především o: Za prvé. Náklady na základní kapitál akciové společnosti u nově zakládaných subjektů, pak jsou to poplatky vynaložené k získání povolení k umístění hry, poté jistota potřebná pro rozhodnutí o udělení základního povolení, bez něhož nelze v daném podnikatelském prostředí fungovat, kauce potřebná pro zisk rozhodnutí o udělení základního povolení, jež je vázána na každou hernu, resp. kasino, pak je to dražební jistota, kterou je nutné složit v rámci dražebního řízení o povolenkách. Není proto možné pokračovat nadále v legislativním procesu odděleně a stanovovat strukturu a sazbu daně z hazardních her izolovaně bez zohlednění dalších požadavků kladených na adresáty právních norem souvisejícími právní předpisy.

Jestli mi, dámy a pánové, rozumíte, chceme tady upozornit na skutečnost, a teď tomu úmyslně nedáváme ani kladné, ani minusové znaménko, ale chceme tady upozornit na skutečnost, že tahle nová regulační norma odděleně řeší daně a daňové sazby a odděleně nemalé náklady, které regulace na provozovatele přinese, a že se nám může stát - netvrdím, že se to stane, ale že se nám může stát -, že součet těchto vyšších nároků na provozovatele přesáhne míru ekonomické efektivity.

Pak ten byznys samozřejmě celý odejde do šedé zóny, protože nikdo nebude cíleně pracovat se ztrátou. Nenašel jsem nikde, a prosil bych když tak pana ministra financí - zase mu to nemůže říct. (Není přítomen.) Prosím, abychom přerušili, než se vrátí pan ministr financí, protože já musím formovat tu otázku a nemám komu.

Já si dovolím jenom připomenout, že jsem o to přerušení požádal, aby pan ministr financí slyšel mé dotazy. Totiž v době vaší nepřítomnosti, pane ministře, jsem tady hovořil o tom, že nejenom my jako opoziční klub, ale řada připomínkových míst včetně Hospodářské komory cítí velké rozpaky nad kvalitou a úplností dopadové analýzy, a to zejména tam, kde se kladou nové nároky na provozovatele jak v oblasti zdanění, tak zvýšení správních poplatků a nákladů souvisejících s regulací. Zdůrazňuji, že tomu teď v tuto chvíli nedávám žádné kladné ani záporné znamínko. Myslím si, že lze předpokládat a že s tím počítá každý a lze si to i přát, že ty nároky se zvýší, ale nikde - a v tom spočítá moje otázka - nikde jsme se nedobrali toho komplexního pohledu, tedy toho součtu. To znamená nemáme jednoznačnou odpověď na to, že až se sečtou vyšší daně a sečtou se vyšší náklady související se správními poplatky a s regulací, že se nedostaneme přes míru efektivity. V okamžiku, kdy bychom se dostali přes míru efektivity, tak je logické, že ten byznys odejde do šedé zóny, protože nikdo nebude provozovat něco, na čem bude trvale ztrátový. Je možné, že to někde existuje, my jsme to jenom nikde nedohledali a já bych vás chtěl proto poprosit, aby v diskusi ať již v prvním čtení nebo potom ve výborech, protože my samozřejmě budeme hlasovat pro propuštění tohoto zákona do druhého čtení, jestli bychom mohli dostat jasnou a přesvědčivou odpověď o tom, že součet nákladů jak z hlediska daní na straně jedné, tak z hlediska správních poplatků a vyšších regulačních požadavků nepřevýší hranici efektivity u jednotlivých typů her, protože jsem přesvědčen, že tam by to bylo kontraproduktivní a došlo by k tomu, že by se nejenom nevybralo nic, ale ani by se nesázelo méně. Prostě by to jenom odešlo do šedé zóny.

S ohledem na legislativní vlády, jakož i racionalitu následujícího legislativního procesu všech tří navzájem souvisejících právních předpisů, si proto dovolujeme předkladateli navrhnout soulad zákona o hazardních hrách za účelem harmonizace se zněním zákona o dani z hazardních her a s měnovým zákonem tak, jak tyto zákony vzešly z vnějšího připomínkového řízení, nebo alespoň se pokusit to připomínkové řízení dohnat. Vy jste se totiž dopustili toho, že jste dali do vnějšího připomínkového řízení normu, kterou jste pak doplnili o vlastní nápady. Nikoliv o připomínky, ale o vlastní nápady. Jinými slovy, připomínková místa podle legislativních pravidel vlády připomínkovala jiný text než ten, který vy jste pak předložili do vlády. Někdo by to dokonce mohl hodnotit jako podvod a obcházení připomínkového řízení. V každém případě to není obvyklý postup a v každém případě tím velmi ztrácí na váze kvalita a věrohodnost legislativního procesu. Prostě předložit do připomínkového řízení jiný text... Pardon - předložit do vlády jiný text, než který jsem předložil do připomínkového řízení, upravit i o jiné pasáže než o ty, které byly vypořádány v rámci připomínek prostě není fér a skoro si myslím, že by se dalo říct, že je to zakázané. Vy jste to přece jenom udělal a z tohoto důvodu my nutně musíme pokládat tento zákon za neprojednaný v řádném připomínkovém řízení a pokusit se navrhnout, aby nějakým způsobem, nějakým nejvhodnějším způsobem, jaký vám poradí legislativci, abyste tento nedostatek doplnil a učinil připomínkové řízení plnohodnotnou součástí legislativního procesu, neboť teď tomu tak není. Pouze v takovém případě totiž, pokud se tak stane, bude možné kvalifikovaně posoudit ekonomické dopady navrhovaných předpisů a provést relevantní a vypovídající ekonomické a finanční analýzy, na jejichž základě pak bude možné provést přiměřenou úvahu o efektivním jak daňovém, tak regulatorním zatížení provozování loterií a jiných podobných her. Pokládám tuto připomínku za zásadní, protože může, ale nemusí znamenat nikoliv lepší regulaci a vyšší zdanění, ale totální likvidaci určitého typu hry a jeho odchodu do šedé zóny.

S tím souvisí druhá připomínka, kterou formulovala Hospodářská komora a my se k ní hlásíme, a to je navrhovaná daňová zátěž, to je skutečnost, že navrhovaná daňová zátěž nevychází z relevantních analýz. Já už jsem tady vysvětlil, proč existuje nemožnost relevantním způsobem posoudit dopad navrhovaných změn na podnikatelské prostředí a s ohledem na zásadu legislativní zdrženlivosti, podle které by v zájmu žádoucí stability právní úpravy měla být daňová legislativa měněna pouze za předpokladu, že se ukáže, že stávající legislativa trpí takovými nedostatky, že její nahrazení legislativou novou lze považovat za nezbytné, si Hospodářská komora dovoluje zpochybnit záměr předkladatele, podle kterého by pouhé dva roky od zavedení komplexní změny zpoplatnění loterií a jiných podobných her v podobě odvodu z provozování loterií a jiných podobných her, mělo dojít k další revoluční změně, pokud jde o strukturu daňové základny a výši sazeb.

Změkčím naše stanovisko proti stanovisku Hospodářské komory. Hospodářská komora říká, že to zásadním způsobem odmítá, neboť to byla Nečasova vláda a byl to ministr financí Kalousek, která jako první prosadila zdanění loterií, do té doby právní stav vypadal jinak, daně se neplatily. Stav trvá dva roky. Je to nesmírně málo na to, aby bylo možno odhadnout v delší řadě plynulý výběr a dopady změn. Hospodářská komora proto říká, že s tím nesouhlasí, že by byla ráda, kdyby se ještě nějaký čas počkalo, aby bylo zřejmé, jak probíhá skutečný výběr daní z tohoto odvětví.

My nemáme tak striktní stanovisko. Říkáme, že je to možné, částečné zatížení daňové zátěže si také přejeme, ale vadí nám, že to není podloženo analýzou. Vadí nám, že to vypadá - prosím, abychom byli přesvědčeni případně o opaku - že je to stanoveno pohledem z okna. Pokud to bude schváleno tímto způsobem a s touto kvalitou rozhodování a na základě takovýchto podkladů nebo absence takovýchto podkladů, může dojít k mimořádným ztrátám nejen v podnikatelském prostředí, ale i k mimořádným ztrátám pro veřejné rozpočty.

Proto si dovolujeme požádat o doplnění analýzy a dotažení připomínkového řízení.

S ohledem na neúplnost provedení dopadových analýz a s ohledem na zájem o stabilitu podnikatelského prostředí bychom měli něco takového minimálně provést. Hospodářská komora si dále dovoluje vyjádřit pochybnost nad systémem, podle kterého by měla být daň z provozování hazardních her diferencovaná na základě kritérií spočívajících na ziskovosti či společenské škodlivosti jednotlivých typů hazardních her.

Z předložené důvodové zprávy především není zřejmé, jak by podle předkladatele měla diferenciace sazeb přispět k potírání sociálně patologických jevů spojováním s provozováním hazardních her. Podle názoru Hospodářské komory lze tohoto cíle dosáhnout spíše vhodnou volbou provozních opatření a budováním systému sebeomezení a případné intervence než nástroji daňovými. Tady bych rád podotkl, že náš názor je o něco měkčí. Nebráníme se úvaze o diferencovaném zdanění her podle společenské škodlivosti, nicméně opět nám chybí dopadová analýza. Vidíme v tom mnohem více emocí než racionálních úvah.

Rád bych podotkl - teď cituji jen daňovou teorii, že teorie daňového práva vždy označuje rozdílnost sazeb podle kritéria společenské škodlivosti za nesystémové. Přirovnám to k něčemu podobnému, o čem uvažují skandinávské země a o čem, když čteme, tak nám to nepřipadá systémové a pevně doufám, že to ČR nikdy nezavede - různé zdanění potravin podle stupně škodlivosti. Jiná daň by byla uvalena na zdravou zeleninu, jiná daň by byla uvalena na Babišovy buřty. Přestože je to zajímavá myšlenka, nepokládám to z hlediska daňového práva za systémové a ani produktivní. Zamýšlím se nad tím, zda stejnou paralelu potom nebude mít zdanění podle společenské škodlivosti u loterií a hazardních her. Hospodářská komora to zcela odmítá, my to zcela neodmítáme, jen jsme zdrženliví a chtěli bychom to podložit jednoznačnou analýzou, ze které vyplyne jak skutečně vyšší výběr daní, tak také společenský prospěch.

Je na zvážení, zda je efektivnější a jednodušší model nezachovat stávající režim, neboť i lineární sazba daně ve svém důsledku zajišťuje to, aby provozovatel ziskovějších druhů loterií a jiných podobných her přispěl do veřejných rozpočtů vyšší částkou a snášel větší ekonomické břemeno než provozovatel her méně ziskových. Tento princip je bez ohledu na ziskovost jednotlivých odvětví uplatňován u daně z příjmů právnických osob. Pokud má být dosaženo cíle stanoveného v programovém prohlášení vlády, tedy zvýšení výnosů z loterií a jiných podobných her směřujících do veřejných rozpočtů, pak je otázkou, zda s ohledem na výše uvedené by nebyl racionálnější postup, při kterém dojde k rozšíření daňové základny o subjekty nabízející tyto hry na území ČR bez patřičného povolení. Již tento postup při zachování stávajícího systému jedné proporcionální sazby povede nepochybně k naplnění závazku vyplývajícího z programového prohlášení vlády bez zavádění složitého arbitrálně stanoveného modelu diferencovaných sazeb, který se ve svém důsledku může ukázat jako zcela nespravedlivý.

Kolegové zleva, omlouvám se, je možno trochu tišeji?

Hospodářská komora si naopak dovoluje předkladatele upozornit na skutečnost, že navrhované více než dvojnásobné zvýšení daňové zátěže povede podle analýz Hospodářské komory velmi pravděpodobně spíše ke snížení - ve srovnání s dnešním stavem - inkasa povinných plateb plynoucích do veřejných rozpočtů z titulu provozování loterií a jiných podobných her, to je stávající výše daňového zatížení odpovídá spíše sestupné části pomyslné Lafferovy křivky.

Z důvodové zprávy vyplývající předpokládaný pokles trhu v řádu jednotek procent svědčí o zjevném podcenění dopadů daňové regulace na legální provozovatele. Ve svém důsledku lze u určitých segmentů hazardních her naopak hovořit o rdousícím efektu daně. Znovu zdůrazňuji, že toto je názor Hospodářské komory. Chceme se jen ujistit o tom, že efekt není rdousící a nemáme pro to žádnou dopadovou studii.

Přičemž bych rád zdůraznil, že rdousící efekt je cosi, co - pardon, že rdousící efekt byl již několikrát prohlášen za protiústavní a existují judikáty, kde Ústavní soud nařídil tento rdousící efekt růstu odstranit.

Ústavní soud rovněž v minulosti judikoval, že zvolení daňového systému či zátěže nesmí zasáhnout do vlastnických práv tak, aby se majetkové poměry dotčeného subjektu zásadně změnily do té míry, že by došlo ke zmaření samé podstaty majetku, tj. ke zničení majetkové základny poplatníka. Tady si dovoluji odkázat na nález Ústavního soudu ze dne 13. 8. 2002, spisová značka PL US 3/02, a dále, že hranice veřejnoprávního povinného peněžitého plnění jednotlivcem vůči státu nesmí nabýt škrtícího, rdousícího působení. Nález Ústavního soudu, škrtící, rdousící nalezneme v nálezu Ústavního soudu ze dne 18. 8. 2004, spisová značka PL, Ústavní soud, tedy US 7/03.

Hospodářská komora je však toho názoru, že navržená výše daňového zatížení v kombinaci s dalšími požadavky, které nebyly při ekonomické analýze zohledněny, jak jsem o tom již několikrát hovořil, této intenzity již dosahuje.

Prosím ještě jednou, je to velmi varovná připomínka. Pokud by ji tady říkal předseda opozičního klubu Kalousek, můžete mít pocit, že je vznášena účelově v rámci politického zápolení opozice - koalice. Já ji zdaleka neformuluji tak silně, protože o tom nejsem přesvědčen, právě proto, že nemám tu analýzu, jako Hospodářská komora. Ale Hospodářská komora jako instituce, kterou jistě nelze podezírat z nějakého jednostranného politického postoje, je tady přesvědčena, že dochází ke rdousícímu, škrtícímu efektu.

Myslím si, že buď tu připomínku musíme v diskusi nějakým způsobem akceptovat, anebo tento názor věrohodným způsobem vyvrátit. Ale těžko si můžeme dovolit rozhodnout a říct, tak uvidíme. Uškrtí se, nebo se neuškrtí. To vůči podnikatelskému prostředí není ani fér, ani produktivní, a jistě by to nenaplnilo ani cíle, které v tomto případě vláda má.

Je také, a mluvil o tom jeden z mých předřečníků, jsou silné důvody pochybovat o analýze, na základě které předkladatel očekává dodatečný výnos daně ve výši 5 mld. Kč. Pokud by zdrojem tohoto dodatečného výnosu měl být již dnes loterijními odvody zatížený tuzemský legální segment trhu. Podobná predikce se jeví jako nepravděpodobná, dokonce nereálná, protože při této výši zdanění nelze uvažovat s tím, že nám vyjde obyčejná trojčlenka. Tam prostě k nějakým ztrátám dojde.

S ohledem na výše uvedené tedy navrhuje Hospodářská komora v návrhu zákona stávající parametry sazeb u jednotlivých her, a k jejich diferenciaci přistoupit až po důkladné analýze všech proměnných, pokud se ukáže, že je to k dosažení deklarovaných cílů nezbytné.

Dosažení cíle v podobě zvýšeného výběru z titulu provozování loterií a jiných podobných her může být efektivnějším způsobem dosaženo rozšířením daňové základny, než variací daňových sazeb. Druhého cíle, spočívajícího v eliminaci sociálně patologických jevů, spojených s provozováním hazardních her, pak podle názoru hospodářské komory musí být dosaženo jinými nástroji, než změnou sazby daně. Ta podle našeho názoru nemá potenciál, ovlivnit vznik problémového hráčství, jak ostatně vyplývá i z vládní studie, která se touto problematikou zabývá.

A nyní mi dovolte několik připomínek ke konkrétním ustanovením, kde jsme se opět snažili postupovat tak, abychom se přidali k některým připomínkovým místům, abychom neformulovali své připomínky sami, aby bylo zřejmé, že náš pohled má prostě širší míru objektivity. Dokonce jsme si v zájmu této strategie některé vlastní připomínky odpustili, protože je nepokládáme za tak zásadní, jako ty, které jsem tady teď citoval a citovati budu.

Za zcela principiální považujeme upozornit na nekoncepčnost vynětí turnajů malého rozsahu a spotřebitelských loterií. Ty nejsou zákonem o hazardních hrách vůbec považovány za hazardní hry nejen z regulace zákona o hazardních hrách, ale také z předmětu daně, podle návrhu zákona o dani z hazardních her.

Toto vynětí může představovat významnou mezeru v právní regulaci, a prvek, motivující adresáty právní normy k obcházení zákona. Jeho nekoncepčnost je dále podporována souvisejícími právními předpisy, které pro pořádání turnajů malého rozsahu a spotřebitelských loterií nestanoví prakticky žádná pravidla a omezení.

Ve svém důsledku tak takto nastavené regulační a daňové podmínky motivují adresáty právní normy k pořádání hazardních her v nikým nekontrolovaných a státem nezdaněných formách. Obě tyto kategorie navíc nepředstavují marginální podnikatelské odvětví, u kterých by podobná exempce mohla být ospravedlněna.

Už teď toho není málo. A lze předpokládat, a prosím, abychom o tom přemýšleli, že pokud to bude takto uzákoněno a bude schválena exempce, že pravděpodobně prudce klesne počet některých hazardních her, dnes provozovaných, na které se regulace vztahovat bude, a prudce se zvýší turnaje malého rozsahu a spotřebitelské loterie, které regulovány nebudou, a jsou dokonce vyňaty z daní.

Já pravděpodobně budu - už necituji Hospodářskou komoru, takže pravděpodobně budu obviněn z fobie, ale spotřebitelské loterie používají určité typy byznysu, a tato blízkost předkladatele ke spotřebitelským loteriím zdá se mi velmi nápadná. Proč zrovna spotřebitelské loterie mají být vyňaty z regulace a osvobozeny od daní? A kladu každému z vás řečnický dotaz, a od pana ministra budu pak prosit o odpověď, zda i tady jako v mnoha jiných případech nedochází k jednoznačnému konfliktu zájmů a k nepotismu, který uplatňuje předkladatel vůči byznysu sobě nebo sobě blízkému.

Další připomínkou je skutečnost, že z navržené úpravy ani z důvodové zprávy a zprávy RIA není zřejmé, jakým způsobem došel předkladatel ke koeficientu pro pevnou část daně z technických her, konkrétně k určení sazby pro herny a kasina. To je uvedeno, prosím pěkně, v odstavci 4 návrhu.

S ohledem na nepřesvědčivé zdůvodnění a v souvislosti s nepodloženým zvýšením sazby u herního prostoru kasin je evidentní, že oproti informacím, prezentovaným představiteli ministerstva financí v závěru loňského roku, se navrhuje několikanásobný nárůst daňové zátěže. Není zřejmé, proč by měl herní prostor kasin podléhat právě pětinásobně vyššímu zatížení pevnou částí daně, než provozování heren, a to při prakticky totožných požadavcích na příslušné herní prostory v zákoně o hazardních hrách.

Tento postup iracionálně znevýhodňuje provozovatele herních prostorů, s jejichž provozem jsou spojeny největší investiční a provozní náklady, a které podléhají nejpřísnějším zákonným a podzákonným standardům.

Dále mi dovolte formulovat skutečnost, že z návrhu není patrné, zda se pevná část daně aplikuje také na technické hry provozované prostřednictvím sítě internet či nikoliv. Stejně tak není zřejmé, jakým způsobem dojde k rozlišení a podřazení v současnosti již provozovaných online hazardních her pod jednotlivé dílčí základy daně. Není například zřejmé, zda živá kasinová hra ruleta, jíž se hráči účastní vzdáleným způsobem a jejíž výsledky jsou přenášeny prostřednictvím internetového streamu, bude podřazena pod dílčí základ odpovídající živé hře s odlišnou sazbou, než stejná verze této hry, kdy je výsledek hry určován generátorem náhodných čísel.

Tento princip je v rozporu s požadavkem na určitost a jednoznačnost daňové právní úpravy. Při případném zachování diferenciace sazeb povede tento systém ke snaze podřadit jednotlivé typy provozovaných her pod režimy daňově nejvýhodnější. Také tomuto nežádoucímu efektu lze zabránit stanovením jednotné lineární daňové sazby, anebo bychom měli v diskusi hledat jiný způsob, jak tomuto nežádoucímu efektu zabránit.

Definice vkladu podle zákona o hazardních hrách není podle názoru Hospodářské komory, a my se k tomuto názoru přikláníme, v souladu s popisem vkladu uvedeným v důvodové zprávě zákona o dani z hazardních her.

Řekl jsem, že definice vkladu podle zákona o hazardních hrách není podle našeho názoru v souladu s popisem vkladu uvedeným v důvodové zprávě zákona o dani za hazardních her, podle kterého se za vklad považuje i jakékoliv plnění odlišné od sázky, které je se sázkou spojeno. V praxi tato disproporce může přinést celou řadu aplikačních problémů. Proto si dovolujeme doporučit, a budeme na to opět v diskusi naléhat, upřesnit vysvětlení a sjednotit tyto přístupy, resp. definice, aby nedocházelo ke dvojímu výkladu a aplikačním nedorozuměním.

Dále dovolte, abych konstatoval obecně známý fakt nebo požadavek, že pokud je zaváděna nová terminologie, měla by být jasná a měla by se vyvarovat poněkud zavádějících sémantických zkratek. Obě části dílčího základu daně z technických her jsou ze své podstaty pevné, což však není v definicích nutno zdůrazňovat. Základ daně z hazardních her nemůže být poměrný. Obecně je pevný základ daně vyjádřen buď v měnových jednotkách, tedy v korunách, nebo v nějakých fyzických jednotkách, kde v tomto případě se jedná o počet heren. Poměrná může být jen sazba daně nebo složka, to znamená, komponenta této sazby, zpravidla vyjádřená v procentech. Pevná sazba či její složka, chcete-li část, chcete-li komponenta, je zase vyjadřována v měnových jednotkách, tedy v korunách. Namísto navrhované terminologie poměrná část dílčího základu daně a pevná část dílčího základu daně je proto vhodné používat například sousloví část dílčího základu daně podléhající poměrné sazbě daně a část dílčího základu daně podléhající pevné sazbě daně. Zkratkovitost a jazykové asociace nemusí být vždy v souladu s kvalitou normativního textu. Nedomnívám se, že je to úmysl, více se obávám, že tak, jak bylo ne úplně podle pravidel provedeno vnější připomínkové řízení, tak pravděpodobně došlo k některým nedorozuměním i při vnitřním připomínkovém řízení, neboť si těžko umím představit, že konkrétně legislativní daňový odbor ministerstva by s těmito formulacemi souhlasil. Ale mohu se mýlit a možná mi to pan ministr v diskusi vyvrátí.

Měli bychom asi vědět, že Hospodářská komora je přesvědčena, že poměrná sazba daně z hazardních her by měla být jednotná. Předkladatel podle Hospodářské komory i podle nás přesvědčivě nezdůvodnil diferenciaci sazby právě v těch hodnotách, které jsou uvedeny v návrhu, ani v jakých jiných. Znovu říkám: my se tak principiálně nebráníme, jsme připraveni diskutovat bez předsudků o možné diferenciaci v případě hazardních her, rozhodně v případě potravin nebo jiných příkladů, které jsem tu uváděl. Ale tato diferenciace a její rozsah by měl být skutečně přesvědčivě zdůvodněn. V tomto případě tomu tak není.

Pro obce bude určitě zajímavé ta pasáž, která se týká ustanovení paragrafu 7, tedy rozpočtového určení daně. Změna rozpočtového určení výnosu z daně z technických her v neprospěch obcí představuje podle nás zjevnou nespravedlnost právní úpravy. V důvodové zprávě je změna poměru odůvodněna očekávaným zvýšením výběru z daně hazardních her o pět miliard korun. Silně pochybuji o tomto objemu, ale prosím, řekněme, že tam k nějakému zvýšení dojde. A podle propočtu uvedeného v důvodové zprávy by při tomto dodatečném výnosu zůstala absolutní částka připadající obcím stejná, jako je podle stávajícího rozpočtového určení daní. Jinými slovy: pouze za předpokladu ...

Jestli dovolíte, pane předsedající, počkám až pan kolega Okamura dotelefonuje.

Ještě jednou. Předkladatel tvrdí, a mnozí z nás o tom pochybují, že na této úpravě vybere o pět miliard víc. Ale jenom za předpokladu, že vybere pět miliard, tak na tom obce budou stejně jako teď. Vybere-li méně než pět miliard, budou na tom hůř. I když vybere o tři miliardy víc, budou na tom obce hůř než teď, přičemž prosím, aby zejména komunální politici si uvědomili skutečnost, že kromě nepochybné zátěže, kterou tento sociálně patologický jev vyvolává na zdravotnictví a na kriminalitu, tedy z centrálních fondů financované náklady, tak největší zátěž spojenou s hernami a se vším, co se kolem heren děje, nesou samozřejmě obce svými náklady. A my jim tady v podstatě nabídnout holuba na střeše, který, když bude opravdu tak tlustý, jak tvrdí předkladatel, zůstane stejně tlustý, jako je teď a nedostanou ani pírko navíc. Nepřijde nám to úplně fér, a přiznám se, že mi to nepřijde ani politicky prozíravé, protože je známo, že tam, kde se skutečně nějaká regulace podařila, podařila se jenom díky tomu, že pokud jsme získali na svou stranu samosprávy, které v tom viděly nějaký možný dodatečný příjem do rozpočtu nebo možnost vlastních regulačních pravomocí.

Z důvodové zprávy není jasné, co vedlo předkladatele ke změně dosavadní koncepce, podle které je větší část příjmů z technických her rozpočtově vázána ve prospěch obcí, kde jsou tato zařízení umístěna a kde jsou případně také vyžadovány dodatečné výdaje například - tak, a teď jsem se, pardon - na zajištění veřejného pořádku, pokud je tento v příčinné souvislosti s provozováním uvedených zařízení ohrožován. Ke snížení procenta připadajícího obecním rozpočtům dochází navíc paradoxně v situaci, kdy zákon o hazardních hrách přenáší na obecní úřady celou řadu kompetencí včetně správního řízení k povolení herního prostoru, tedy v situaci, kdyby naopak měl být dosavadní poměr spíše navýšen ve prospěch obcí na úkor státního rozpočtu.

Je potěšitelné, že nejenom my, politická strana, která vyznává princip subsidiarity a úzce spolupracujeme s hnutím Starostové, takže u nás to tak nepřekvapí, ale i Hospodářská komora zásadním způsobem nesouhlasí se změnou rozpočtového určení daní znevýhodňující obecní rozpočty ve prospěch rozpočtu státního a trvá v souladu se svými předchozími připomínkami na zachování stávajícího stavu, pokud jde o konstrukci daně z hazardních her, jakož i o její rozpočtové určení. Dokonce to Hospodářská komora formulovala jako zcela zásadní připomínku. Přesto tato připomínka nebyla vládou vyslyšena. Zdá se, že když ČSSD, KDU-ČSL i ODS hlasovaly ve vládě pro tento návrh, tak zájmy obcí pro ně nebyly priorita. Tato konstrukce naprosto neumožňuje, že by si obce přilepšily. My si myslíme, že si pohorší a když to dopadne tak, jak předpokládá předkladatel, tak si výrazně přilepší státní rozpočet a obce zůstanou na svých. Ale to je ta ideální situace, ke které podle našeho názoru nedojde, podle našeho názoru může dojít k tomu, že si nepolepší nikdo a v optimální situaci si trochu polepší stát a obce budou mít méně. To bude výsledek této konstrukce rozpočtového určení daní.

Dále dovolte, abychom se přidali k těm, kteří se domnívají, že je zde nedostatečné využití nástrojů boje proti nelegální nabídce. Návrh změnového zákona v rozporu s důvodovou zprávou k zákonu daňovému neobsahuje novely souvisejících předpisů, které by zaváděly účinné nástroje boje proti nelegální nabídce hazardních her. To pokládáme za velmi riskantní zejména v předpokladu, že se zvýšením daňové zátěže a se zvýšením regulatorních nákladů se logicky zvýší motivace k úniku do šedé zóny, a i když nebude likvidační, škrtící, rdousící, tak to bude prostě více motivační k úniku do šedé zóny, a přesto nejsou zaváděny podle našeho názoru účinné nástroje boje proti nelegální nabídce hazardních her.

Příkladem je například absence novely zákona o platebním styku, která je podle předkladatele nezbytná k zavedení blokací platebních transakcí ve prospěch nelegálních provozovatelů hazardních her. Tato absence je o to více zarážející v situaci, kdy zákon o hazardních hrách obsahuje celou řadu restrikcí a opatření, která stanoví přísné požadavky na využívání jednotlivých platebních metod používaných k dotacím hráčských účtů u legálních provozovatelů. Za nekoncepční podle našeho názoru tak lze označit situaci, kdy využívání platebních metod ve prospěch nelegálních provozovatelů této regulaci podléhat nebude a nebude ani jinak regulováno, či postihováno. Obecně lze předkladatele upozornit na skutečnost, že přísnější nastavení regulačních a daňových podmínek jednoznačně posiluje tendence k obcházení nastavené regulace a k využívání mezer v právním řádu v takových situacích, k nimž lze nepochybně zařadit i nový regulační rámec pro provozování hazardních her. (Poslanec se odmlčel kvůli neklidu v sále.) Dobré, já počkám. Tím spíše vzrůstá potřeba a význam všech mechanismů a opatření, jimiž lze nabídku nelegálních her omezovat a sankcionovat.

Dovolte také poznámku o ochraně spotřebitele. Teď jenom pro zorientování se v mém projevu, teď hovořím o jednotlivých ustanoveních změnového zákona. Jen co pan kolega Okamura dotelefonuje, dostanu se k dalšímu ustanovení.

Děkuji, pane předsedající.

Já bych samozřejmě počkal. Návrh zákona o hazardních hrách vylučuje z působnosti tohoto zákona spotřebitelské soutěže s tím, že jejich regulace by měla nadále být upravena toliko zákonem o ochraně spotřebitele. Tuto úpravu obsaženou v novele zákona o ochraně spotřebitele je však nutno považovat za zcela nedostatečnou. Zákon obsahuje - ochrana spotřebitele a spotřebitelská loterie a pan ministr odchází, snad aby si to poslechl. (Zpravodaj: Ministr telefonuje.)

Já poprosím pana zpravodaje, aby byl tak laskav a ve stenu panu ministrovi vyznačil tuto část, která se týká problematiky, u které se domnívám, že může skutečně znamenat mimořádný konflikt zájmů pana ministra Babiše a pana podnikatele Babiše. Myslím si, že by si na to měla dát pozor i Poslanecká sněmovna.

Zákon o ochraně spotřebitele obsahuje pouze obecný zákaz spotřebitelských soutěží, u nichž cena transakčních nákladů přesahuje cenu obvyklou, nikoliv již úpravu, která by zakázala veškeré spotřebitelské soutěže, u kterých cena zboží nebo služby přesahuje cenu obvyklou. Zároveň není nijak upraveno, jakým způsobem se bude postupovat v případech, kdy spotřebitelské soutěže budou využívat k určení výherců prvek náhody. Takovéto soutěže by měly být z logiky věci považovány za hazardní hry a jako takové by měly být zakázány dle § 6 odst. 2 písmeno a) návrhu zákona o hazardních hrách. Uvedený výklad však zcela zásadním způsobem nekoresponduje s ustanovením § 2 odst. 3 zákona o hazardních hrách, který spotřebitelské soutěže zcela vyjímá z působnosti tohoto zákona.

Hospodářská komora i poslanecký klub TOP 09 jsou toho názoru, že pokud jsou spotřebitelské soutěže pořádány za účelem podpory prodeje zboží, či služby a cena takového zboží, či služby nepřesahuje cenu obvyklou, pak není potřeba tyto soutěže považovat za hazardní hry. Pokud však cena zboží, služby, či transakčních nákladů spojených s účastí na této soutěži tuto cenu převyšuje, pak část ceny převyšující obvyklou představuje vklad podle zákona o hazardních hrách a pokud o výherci rozhoduje náhoda, či předem neznámá okolnost, pak jsou naplněny všechny znaky hazardních her.

Zákon o hazardních hrách, stejně jako novela zákona o ochraně spotřebitele, pak by z této premise měly vycházet.

My doporučujeme sjednotit obě definice a nadále považovat spotřebitelské loterie výše popsaného typu za hazardní hry. Opět se domníváme, že je to zásadní, a opět se nedomníváme, že je náhoda, že právě tento předkladatel se snaží spotřebitelské soutěže z regulace, kterou navrhuje, vyjmout.

Dámy a pánové, nevím, jestli je přihlášen jenom jeden kolega nebo další kolegové, ale já se obávám, že by se mi mohlo stát, že by se kvůli mně nedostali další ke slovu. (Smích v sále.) To bych nechtěl. Fakt. Takže, jestli teď do volíte, svůj diskusní příspěvek ukončím v půlce řeči a hlásím se do obecné rozpravy.