Kolovratník (ANO): Konečně, 21. století vítej i v Česku

06.07.2019 17:27

Od ledna příštího roku začne fungovat projekt e-neschopenek. Proč je to tak důležité? Říká se „něco za něco“ a jinak tomu není ani v tomto případě. Karenční doba je od dnešního dne zrušena a zaměstnanci tak budou mít znovu proplacené i první tři dny nemoci. Je to skutečná výhra? Ano, ale i ne!

Kolovratník (ANO): Konečně, 21. století vítej i v Česku
Foto: ANO.cz
Popisek: Martin Kolovratník

Osobně nejsem přesvědčený, že zrušení karenční doby byl krok správným směrem. Nicméně respektuji koaliční dohodu a chci proto, abychom se soustředili na prevenci a zneužívání systému. Rozhodnutí o zrušení karenční doby totiž bude mít velký dopad na české podnikatele a firmy. Opatření totiž zamezovalo zneužívání krátkodobé pracovní neschopnosti a statistiky to jasně potvrzují. Teď nás ale čeká změna a můžeme předpokládat, že u tohoto ukazatele opět dojde k jeho nárůstu.

O (ne)potřebnosti tohoto kroku můžeme sice dlouze debatovat, nic se ale na tom nezmění. Pojďme se proto bavit, jak zabránit zneužívání systému. Koneckonců zrušení karenční doby představuje dvojitou „facku“ – jak pro zaměstnavatele, tak i pro zaměstnance. Někdo totiž bude muset chybějící zaměstnance nahradit a samozřejmě zadarmo to taky nebude! Naštěstí řešení máme. Pozdě, ale přeci. Jsou to právě e-neschopenky. Proč?

Dosavadní „papírový“ způsob je pomalý a v praxi to znamená, že sociální správa se o pracovní neschopnosti dozví někdy i po několika dnech od jejího zahájení. To samozřejmě brání efektivnímu kontrolnímu mechanismu, který zabraňuje zneužívání. Díky e-neschopenkám by se tento zdlouhavý proces mohl významně zkrátit.

E-neschopenka měla jít jednoznačně ruku v ruce se zrušením karenční doby. Bohužel tento projekt očividně nebyl prioritou ministryně sociálních věcí Jany Maláčové a nový systém začne platit až od začátku příštího roku. Vše zlé je ale pro něco dobré. Díky půlročnímu „hájení“ nám alespoň statistiky ukážou, jak moc si někteří lidé žili na úkor nás všech. No neberte to…

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Kavij (KSČM): Nechceme  vojenské základny NATO  na území ČR!

8:14 Kavij (KSČM): Nechceme vojenské základny NATO na území ČR!

Mocenská vládnoucí garnitura nás každým dnem a každým prohlášením a činy přesvědčuje, že je ochotna …