Kniha přináší poznání o tom, že právě lesnictví mělo největší vliv na přeměnu divočiny v kulturní krajinu Šumavy a na usazení německých kolonizátorů na českém území. I takováto poznání potřebuje občan k vytvoření osobního názoru na to, co rozděluje současníky: Nechat uschnout zbytek lesů na Šumavě, nebo jej šetrně využívat? Byl odsun Němců z českého území r. 1946 úměrným důsledkem dějin?
Autor se držel zásady, že když mluvíme o odsunu, tak současně musíme pojmenovat celé dějiny česko-německého soužití. Hledání odpovědí netradičně rozšířil o řetězec příčin a důsledků před r. 1918. Martan, již v druhé knize s tímto obsahem, nenabízí vyrovnání se s minulostí např. odpuštěním, omlouváním se a tlustou čárou za bolavou minulostí. Nabízí přístup - založený na projevu a prožitku, v našich psyché zasutých informacích – tj. psát, mluvit a prociťovat.
Kniha se zabývá odporem a odbojem proti železné oponě a tehdejšímu režimu. Tentokrát s důrazem na účast lesníků a lesních dělníků. Tito byli součástí všech významných odbojových skupin ve střední Šumavě. Autor tyto skupiny přehledně vymezil a vyzdvihl doposud méně známé hrdiny. Přináší zcela nová fakta o Kiliánovi zvaném Král Šumavy.
Kniha nechce udržovat senzační legendy o Králích Šumavy, agentech a převaděčích. Snaží se být objektivní tím, že srovnává paměti tehdejších účastníků se soudními složkami. V dokumentech hledá rozpory ve všech fázích procesu, od prvotního vyšetřování až po rehabilitační soudy v letech 1969–72. Kniha je „muklovskou“ literaturou a prosí nás o procítění příběhů. Prosí nás, abychom je vnímali a nezapoměli na ně i vedle těch „korunovaných“, kteří unikli a nestali se politickými vězni.
Po r. 1952 došlo k vystěhování obyvatel z hraničního a zakázaného pásma a v území za železnou oponou zůstali jen lesníci a zaměstnanci státních a vojenských lesů a státních statků. I zde pokračoval život a omezené hospodaření na pozemcích. Žádný předchozí režim si však nedovolil zničit krásné klimaxové lesy na území dnešního Národního parku Šumava. Ostatně ty se staly důvodem k vyhlášení parku. Autor, v této poslední knize z řady vydávaných, uzavírá svědectví o šumavské národní lesní katastrofě (2007-13). Období zdokumentoval šesti knihami. Martan se tím zařadil mezi pokračovatele děl Karla Klostermanna, který kdysi popsal obdobnou šumavskou kalamitu (1868-78) z pohledu lesnicko-sociálně-ekonomického.
Kniha chce připomenout 25. výročí od pádu železné opony a komunistického státu. Přináší vzkaz obětí předchozí doby: Totalitní prvky žijí dále a jsou zničeny lesy a kulturní krajina na Šumavě. Zrodila se nová – zelená – totalitní ideologie, která prorostla do státní správy a do vědecké obce. Kniha „Za železnou oponu“ chce sdělit, že se právě začala budovat nová „evropská železná opona“ na hranicích mezi EU a Ruskem.
Uvedenou knihu vydala Komunita pro duchovní rozvoj, o.p.s. ve Čkyni, je neprodejná a lze ji získat na informačních stáncích pořádaných vydavatelem.
Za petiční výbor
Petr Martan. předseda MO SPO Čkyně
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: SPO
