Členové vlády se tak budou moci naplno věnovat své funkci. Michálek pro svůj návrh získal širokou podporu poslanců napříč Sněmovnou.

Klouzavý mandát funguje tak, že za poslance, který se stane členem vlády, nastupuje náhradník. V případě ukončení vládního angažmá se dotyčnému opět poslanecký mandát navrací. Tento princip úspěšně funguje v Belgii, Nizozemsku, Rakousku, Estonsku, Švédsku či na Slovensku.

„Za současného stavu poslanec, který se stane členem vlády, dále vykonává obě tyto funkce. Typickým důsledkem je nízká účast členů vlády, kteří jsou zároveň poslanci, při hlasováních. Zavedení klouzavého mandátu posílí princip dělby moci a náležité kontroly vlády Poslaneckou sněmovnou. Dále se výrazně zvýší množství času členů vlády pro výkon jejich funkce na plný úvazek. Nebudou tak muset být přítomni všechny jednací dny Sněmovny, ale pouze třikrát během šestitýdenního sněmovního cyklu, kdy probíhají interpelace, a pak u svých tisků,” uvedl Jakub Michálek a dodal: „Současně Piráti chtějí zvýšit účast členů vlády na interpelacích, která je především za současné vlády nízká. Důkazem toho je sám premiér Andrej Babiš, který dorazil čelit otázkám poslanců v písemných interpelacích po dlouhých deseti měsících.”

Hlavní přínos by byl, že ministři budou ve Sněmovně povinně sedět jen asi třetinu času, co dnes a budou se moci více věnovat řízení svého resortu. Například průměrná účast při sněmovních hlasováních (2013–2017) činila u 14 ministrů celkem 54 procent, průměr za ostatní poslance činil 77 procent. Ročně je přibližně 80 jednacích dnů, z toho dvě třetiny tedy cca 53 dnů by podle odhadu nebyla přítomnost poslance nutná. Těchto 53 dnů v roce se bude moci věnovat řízení svého resortu a nebude muset sedět u zákonů, které se ho z drtivé většiny netýkají.

Návrh podporují strany, které mají dohromady v Poslanecké sněmovně více než ústavní většinu. Podepsalo jej 46 poslanců včetně Ivana Bartoše, Jaroslava Faltýnka, Heleny Válkové, Tomia Okamury nebo Jana Farského.

Přítomnost členů vlády, kteří jsou zároveň poslanci, ve Sněmovně:
Andrej Babiš - 32,6 %
Antonín Staněk - 50,1 %
Jan Hamáček - 58,2 %
Dan Ťok - 71,5 %
Adam Vojtěch - 76,7 %
Richard Brabec - 81,8 %
Klára Dostálová - 89,9 %
Průměrný poslanec  - 82, 3 %

Analyzované období je od  jmenování druhé Babišovy vlády 27. června 2018 do 31. ledna 2019.