Michek: Zvoní hrana Angele Merkelové v politice?

08.10.2016 14:04

Heslo Angely Merkelové „Zvládneme to“, dnes již neplatí. Její pozvání pro imigranty, v jehož důsledku jen v loňském roce dorazilo do Německa více jak milion imigrantů, přineslo občanům v Německu pocit bezmoci, strachu i obav o své blízké, neboť v důsledku nárůstu kriminality a trestných činů páchaných imigranty se už ve vlastním státě necítí být v bezpečí.

Michek: Zvoní hrana Angele Merkelové v politice?
Foto: NS - LEV 21
Popisek: Petr Michek

Titulky z novin hovoří jasnou řečí: Kancléřka proti odmítání muslimských uprchlíků, Merkelová: Masa běženců nás zaskočila, Islám bude patřit k Německu, Kdybychom vrátili čas, Vídeň už staví hraniční bariéru s Maďarskem, Neignorujte voliče, vzkázala CSU Merkelové, Trůn se chvěje, Evropané: Migranti si jdou pro dávky, Seehofer dal Merkelové nůž na krk, Seehofer: Kancléřčina sebekritika nestačí, Po Německu se pohybuje přes milion neúspěšných žadatelů o azyl, Kancléřčina CDU v Berlíně ztratila, Rudočerný debakl v Berlíně, hodnotí volby tisk, atd., atd.

Němečtí voliči potrestali kancléřku za její vstřícnou politiku vůči imigrantům již v pátých volbách do zemského sněmu a její CDU neustále ztrácí přízeň voličů, kteří jsou denně konfrontováni s tvrdou realitou. Prohra CDU v Berlíně naznačuje, že Angele Merkelové v politice „zvoní hrana!“

Naopak protiislámská a protiimigrantská Alternativa pro Německo (AfD), která odmítá masovou imigraci muslimů do Německa, stálé získává nové příznivce a sympatizanty a dnes sedí její zástupci již v deseti zemských sněmech. AfD se tak definitivně etablovala jako nové politické seskupení – nová politická strana s jasným pravicovým programem odmítajícím vstřícnost kancléřčiny CDU vůči imigrantům.

Zdá se, že kancléřčiny vstřícnosti vůči imigrantům má dost i konzervativní většina evropské společnosti. Za všechny protesty lze jmenovat otevřený dopis kancléřce od představitele rakouské šlechty barona Dr. Jur. Norberta Freiherr van Handela, který se kancléřky ptá: „Kdo Vás opravňuje ničit svou politikou identitu Evropy? Kdo Vás opravňuje přeměňovat Německo v zemi nejistoty s hořícími azylovými domy, znásilňováním a stoupající kriminalitou cizinců? Kdo Vás opravňuje  paní Merkelová, svou politikou destabilizovat i sousedící státy – Rakousko, Chorvatsko, Slovinsko, Jižní Tyrolsko, atd.? Kdo Vás opravňuje paní Merkelová, společně s panem Schäublem si brát zodpovědnost za to, že miliardy peněz evropských daňových poplatníků se utápí v Řecku, ačkoli zároveň tyto peníze nejdou řeckým lidem, nýbrž německým a francouzským bankám, jako sanace jejich politiky krachu?, atd., atd.
Jste opravdu hrdá na to, že jste nejvyšší odpovědnou za rozpad míru v Evropě, v Evropské unii a především za rozpad kulturní identity našeho kontinentu?“

Východoevropské země  Evropské unie, Polsko, Slovensko, Česká republika a Maďarsko, známé jako země Visegrádské čtyřky (V4), které nejhlasitěji odmítají přijmout Merkelovou prosazované kvóty imigrantů na svá území, neboť mají oprávněné obavy o osudy svých zemí. Společně odmítají podporovat řízenou islamizaci Evropy, neboť ze svých vlastních dějin mají s islámem a jeho rozpínavostí špatné zkušenosti a nehodlají si je zopakovat pod rouškou multikulturalismu!

Bývalý španělský premiér José María Aznar kdysi řekl: „Jsem proti multikultuře. Multikulturalismus rozděluje a oslabuje naše společnosti. Multikulturalismus neprodukuje toleranci ani integraci“. Jeho důsledky dnes lze vidět jak v Norsku, Švédsku či Holandsku, tak i ve Francii, Velké Británii, Německu i v sousedním Rakousku, kde již dnes údajně existuje cca 200 mešit!!!

V Rakousku původně imigranty vítali a byli k nim křesťansky vstřícní. Nyní po špatných zkušenostech s nimi změnili názor a současný šéf opoziční Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Heinz Christian Strache v deníku Tiroler Tageszeitung prohlásil: „Rakousko by mělo požádat o vstup do Visegradské skupiny, neboť Visegradská skupina tvoří v Evropské unii protipól k politice německé kancléřky Angely Merkelové“.

„Dosud se v Evropské unii přijímaly různé dohody mezi Německem a Francií, které ostatní museli spolknout“, řekl Strache. V posílené Visegradské skupině vidím šanci na reformu EU“.

O možném rozšíření Visegradské skupiny a vzniku „unie uvnitř EU“ mluvil nedávno i kandidát FPÖ na prezidenta Rakouska Norbert Hofer s prezidentem České republiky Milošem Zemanem během své návštěvy v Praze. Oba politici se shodli, že by tím střední Evropa získala silnější hlas a váhu, a to nejen v Evropském parlamentu. Bohužel jejich stanovisko bezdůvodně odmítl premiér České republiky Bohuslav Sobotka!

Jsem přesvědčen, že Hofer a Zeman mají pravdu a domnívám se, že skupina zemí sdružených ve V4 by mohla být v budoucnu rozšířena nejen o Rakousko, ale také o Srbsko, Chorvatsko, Slovinsko, Makedonii i Černou Horu, a rovněž by se dalo uvažovat i o členství Rumunska a Bulharska, které se rovněž potýká s imigrační vlnou.

Takovéto společenství zemí, jejichž představitelé by spolupracovali, by bylo alternativní protiváhou   vůči současnému diktátu a hegemonii Německa a Francie v EU a mohlo by kvalitativně přispět k reformě Evropské unie.

A na závěr jeden vtip z naší republiky. „Není pravda, že Česká republika odmítá přijímat uprchlíky. Naopak přijmeme s radostí každého pracovitého Belgičana, Němce, Holanďana, Švéda, Nora, Rakušana či Francouze, kteří budou před náporem imigrantů utíkat ze svých zemí“.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Libor Turek, Ph.D. byl položen dotaz

Srovnání

Dobrý den, pane poslanče, nejsem si jistý, zda se od vás dočkám upřímné odpovědi, ale prosím o ni. Fiala tvrdí, jak jsme super, že hrajeme první ligu, a že se srovnáváme s těmi nejlepšími. Má podle vás pravdu nebo, což si myslím já, z nás dělá premiér blázny? V čem přesně se můžeme srovnávat s těmi ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Kovářík (ODS): Praha obdržela od státu finance na provoz služeb dětských skupin

22:01 Kovářík (ODS): Praha obdržela od státu finance na provoz služeb dětských skupin

Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytlo hlavnímu městu Praze 30,3 milionů korun na fungování s…