Ministr Zaorálek: Jestli tady chceme někoho držet násilím, tak je to zvláštní situace

19.10.2016 16:48

Projev na 28. schůzi Senátu 19. října 2016 k Návrhu nařízení EP a Rady, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení ČS příslušného k posuzování žádosti o mez. ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států:

Ministr Zaorálek: Jestli tady chceme někoho držet násilím, tak je to zvláštní situace
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek

Jenom mě zaujalo to, co tady říkal pan senátor ve svém vystoupení. Mohu potvrdit, že to jsou argumenty, které používáme také v těch jednáních mezinárodních, protože to je dost důležitá věc, že kdybychom se vlastně zavázali k přijímání určitých lidí z určité oblasti, a my přitom dopředu víme, že oni k nám vlastně nechtějí, tak vzniká otázka, jak to bude fungovat, protože dnes vlastně víme, že pokud se jedná o uprchlíky z jihu, nebo migraci z jihu, tak ta většinou směřuje do těch oblastí a míst, kde má určité zázemí. Mají tam rodiny, mají tam komunity, se kterými se mohou spojit. Takže jim to dalo jistou perspektivu.

Je prostě faktem, že v ČR, pokud toto zázemí neexistuje, prostě my jakoby nenabízíme to, co oni hledají, tak vlastně k nám opravdu nesměřují. Ve chvíli, kdy bychom je podle nějakého přerozdělovacího mechanismu, takového byrokratického, k nám přeřazovali, tak vzniká otázka, jak by byli nadšeni z toho, že musí do ČR. My už máme dneska příklady rodin, které tady přišly z Iráku, které vlastně v desítkách začaly utíkat pryč. To byla ta irácká skupina 150 lidí.

Kde jsme po 14 dnech zjistili, že několik desítek jich odchází jinam do Německa, protože v České republice nechtějí být. Jestli tady chceme někoho držet násilím na základě přerozdělovacího mechanismu, to je poměrně velmi zvláštní situace, kterou by takovýto mechanismus vytvořil a není úplně jasné, jak bychom ty lidi tady drželi. To je naprosto jednoznačné a objektivní, že skutečně zájem o Českou republiku jako destinaci pro tyto lidi není. K nám možná přijdou lidi z východu, kteří tady mají to prostředí daleko bližší a dokáží tady žít, jak víme, a máme tady velké množství např. z Ukrajiny. Ale tady ti z jihu ? priori nemají o Českou republiku zájem. Ať už je to důvod jazyka, neexistence příbuzné komunity, prostředí apod.

A tady se vytváří zcela chladný technokratický mechanismus, ve kterém bez ohledu na tyto okolnosti by se ty lidi někam posílali, ať si tam s nimi někdo nějak poradí a ať je přiměje k tomu, aby v té zemi nějakou dobu žili. Tohle mi připadá opravdu hodně byrokratické a není jasné, jak takovéto věci naplňovat bez vážných problémů, které by to vyvolávalo.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

DSZ - ZA PRÁVA ZVÍŘAT: První desítka kandidátů do nadcházejících eurovoleb

23:08 DSZ - ZA PRÁVA ZVÍŘAT: První desítka kandidátů do nadcházejících eurovoleb

Demokratická strana zelených - ZA PRÁVA ZVÍŘAT představila první desítku svých kandidátů do eurovole…