Kritická situace může nastat při vyjíždění autobusu od terminálu na křižovatce u viaduktu směrem na Vaňkovo náměstí. A právě tehdy může dojít k ohrožení bezpečnosti a zdraví osob. Důvod je prostý. Viditelnost do křižovatky je kvůli sloupům mostu v podstatě minimální a vzhledem k charakteru křižovatky do ní bude vjezd především pro řidiče autobusu sázka do loterie. Jak to tedy dopadne?
Nejhorší variantou je bohužel dopravní nehoda, neboť auto jedoucí po hlavní silnici směrem do centra nebude předpokládat, že mu cestu zkříží autobus vyjíždějící z vedlejší silnice, jehož řidič musí vjezd do křižovatky v podstatě riskovat.
V této situaci tak osobní auto může narazit do boku autobusu, v jehož úrovni jsou umístěna sedadla pro cestující, případně kočárek s dítětem. Navíc je toto místo mnohem méně zabezpečeno před střetem, než přední část autobusu. Pokud by nedošlo přímo ke střetu vozidel, dojde minimálně ke značnému zpomalení dopravy, a také k výrazným komplikacím na významné třebíčské silnici.
Opět se bude opakovat stejný scénář, ovšem při troše štěstí zůstanou auto s autobusem stát pár metrů od sebe přímo pod železničním mostem. Situaci navíc mohou zhoršit další faktory, jako je mokrá nebo namrzlá vozovka či nerespektování dopravních značek.
Na tento problém jsem opakovaně upozorňoval na příslušných místech na městském úřadu a také jsem se situaci snažil vyřešit s místostarostou Vladimírem Malým.
V obou případech mi bylo sděleno, že jsou tato rizika známá, ale i přesto se křižovatka otestuje na občanech i návštěvnících města tak, jak je vyprojektovaná.
V plánu je pouze zvýraznění některých dopravních značek a na začátku provozu přítomnost městské policie, která zde ale nebude donekonečna. Návrh je sice po odborné stránce schválen, avšak realita je podle mého názoru jiná. Situaci jsem konzultoval s řidiči městské dopravy, s řidiči osobních automobilů i s běžnými spoluobčany. Nikdo z nich nedokáže pochopit, jak vůbec město může křižovatku zprovoznit v tomto stavu.
Varianty na řešení tohoto problému jsou minimálně dvě. První možností je vybudování světelné křižovatky, druhou přetrasování linky č. 1 tak, aby se této situaci zabránilo. Linka č. 1 by tak jezdila kolem nemocnice a ulicemi Hrotovická, Březinova a Kosmákova. Oba tyto návrhy jsem předložil na odboru dopravy i přímo místostarostovi pro dopravu, nicméně mi bylo opět řečeno, že se to prostě zkusí…
Proč se ani jedna možnost nebude realizovat a my všichni budeme vystaveni nebezpečí? Pravým důvodem jsou finance. Světelná křižovatka by vyšla městský rozpočet na přibližně 3 až 4 miliony korun. Změna trasy linky č. 1 by v současné situaci stála více než půl milionu korun ročně. Ironií je, že vedení města je s tímto problémem seznámeno a v místech této křižovatky jsou dokonce připraveny inženýrské sítě pro vybudování semaforů.
Kde tedy vzít peníze? Pro mnou preferovanou světelnou křižovatku by se finanční problém mohl vyřešit poměrně jednoduše. Stačí, když se z uvolněných radních Ing. Marie Černé a MVDr. Pavla Heřmana stanou radní neuvolnění. Za 4 roky bychom ušetřili 6 milionů korun, které by se daly se značnou rezervou využít na řešení tohoto zásadního bezpečnostního problému. Bohužel, současné koalici záleží spíše na osobním prospěchu, než na zdraví a spokojenosti občanů…
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: STAN
