České země byly po staletí bohaté na nerostné rudy a ložiska. Ve středověku to bylo zlato a stříbro, později pak uhlí a uranové rudy. Všichni čeští králové věnovali hornictví oprávněně značnou pozornost.
Důvod? Přinášelo zaměstnanost lidí a bohatství královské pokladnice. Stejně tak to bylo i blahé paměti za Rakouska-Uherska, a stejně tak tomu bylo i za první republiky.
Dovolím si nastínit malý historický exkurs. Existují nezvratná fakta dokazující, proč Němci již od roku 1918 usilovali dostat území severozápadního pohraničí pro svrchovanost Německa. Už tenkráte věděli, že se v severozápadních Čechách se nacházejí významná ložiska kvalitního hnědého uhlí a že je to tudíž velký potenciál pro těžký i lehký průmysl.
Například v říjnu roku 1918 usilovali Němci o to, aby prohlásili území severozápadního pohraničí, tedy Mostecka za svoje území a nazvali ho Deutsch Bohmen. Věděli, co činí. Proto pak následně nastalo hektické tažení ve 30. letech 20. století za odtržení tzv. sudetského území od ČSR, proto nakonec došlo k tomu, že obec Záluží a převážná část tohoto území byla deklarována jako nejvhodnější místo pro stavbu závodu, kde stojí chemické závody, neboť leží skutečně uprostřed velmi bohatého ložiska hnědého uhlí. Toto ložisko hnědého uhlí, patří stále a bude patřit i nadále k nejbohatším ložiskům hnědého uhlí v Evropě. A to, že takové ložisko nerostu se jednou vytěží, je každému, kdo používá rozum a neřídí se hloupými ideologiemi, jasné. Zdali to bude za 5 let, či za 50 let to je to, oč tu běží.
Nicméně zkusme to i z jiného směru. Diskriminace českého hornictví začalo v roce 1991 přijetím vládního usnesení o tzv. ekologických limitech těžby, které významným způsobem omezily rozvoj severočeského regionu. Bohužel je tristní, že nikdo z tehdejších politiků si neuvědomil a zřejmě se ani nezajímal, co bylo příčinou neúnosné ekologické situace. Těžba uhlí? Kdeže.
Nebyla to těžba uhlí, ale neodsířené elektrárny.
Důvody nepokračování těžby hnědého uhlí pominuly, elektrárny jsou odsířené účinným odsiřováním, platí daleko tvrdší ekologická opatření a je to tak správné.
Proto i důvody omezující těžbu tohoto nerostu pominuly a výše citované usnesení vlády nemá již žádnou právní oporu v horním zákoně, je legislativně vyčpělé a zbytečné.
Pojďme se ale na to podívat ještě jinak. Položme si otázku.
Pokračovat či nepokračovat v těžbě hnědého uhlí?
Hledisko odborné říká ANO – důlní činnost nemůže počkat, jakákoliv prodleva stojí miliardy korun. Navíc tzv. mostecké uhlí je nejdostupnější variantou pro výrobu elektrické energie a tepla. Moderní uhelná energetika je ekologicky šetrná, zatěžuje minimálně životní prostředí, méně než například doprava. Hnědé uhlí je stále základem energetiky a konkurenceschopnosti všech zemí EU, které mají zásoby tohoto nerostu. Mimo jiné v sousedním Německu spouštějí v těchto letech uhelné elektrárny o výkonu čtyř Temelínů.
V případě rozhodnutí vlády může být první vytěžené hnědé uhlí v oblasti za limity k dispozici nejdříve za deset let. Nicméně je třeba zmínit se i o zajištění dodávek hnědého uhlí, zejména pro teplárenství, toto je největší riziko energetického hospodářství. Je nezbytně nutné navrhnout konzistentní soubor nástrojů ke zrušení územních limitů těžby hnědého uhlí a zajistit státu vykonávat majetková práva ke svému vlastnictví.
Hledisko ekonomické říká ANO – výroba tepla a elektrické energie je nejlevnější variantou pro výrobu tepla a elektrické energie. Například cena tepla z plynu stojí kolem 600 Kč/GJ, cena tepla z uhlí pak do 500 Kč/GJ. Na zpřístupnění všech dostupných zásob hnědého uhlí v ČR stojí udržení dodávek levného tepla pro více než milion českých domácností!
Hledisko bezpečnostní říká ANO – vlastní suroviny znamenají menší závislost na dovozu strategických surovin například z Ruska! Hnědé uhlí znamená strategickou bezpečnost a nezávislost.
Hledisko sociální říká ANO – těžba uhlí a navázané obory zaměstnávají v kraji tisíce lidí! Má to hmatatelný pozitivní vliv na zajištění životní úrovně obyvatel regionu. V případě nepokračování těžby uhlí to bude znamenat dramatické a veskrze kritické zhoršení už tak nejhorší sociální situace na Mostecku, ale nejenom tam. Nepokračování těžby uhlí by vedlo k drtivé ztrátě několika tisíců pracovních míst nejenom v hornictví, ale i v dalších oborech a činnostech lidské práce! Pro region s dlouhodobě nejvyšší nezaměstnaností v ČR by to byla rána do týla.
Na druhé straně v případě pokračování těžby uhlí se musí těžební společnost s obyvateli Horního Jiřetína i Černic férově vyrovnat, nicméně rozhodnutí o pokračování těžby uhlí je na vrcholné politické reprezentaci země a musí jít o jasné rozhodnutí, zda uhlí potřebujeme či nikoli. Já jsem přesvědčen o tom, že uhlí potřebujeme.
A víte proč? Nechci kupovat něco jinde, když to mám doma za humny.
Karel Novotný
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Novotný - profil
