Paroubek: Nesmírná nuda volební kampaně

Žádné velké téma kampaně jsem ale z novin nepostřehl, žádné jsem nenalezl ani v dalších dnech. Po cestě autem po dálnici z Rozvadova do Prahy jsem v neděli sledoval billboardy a hesla politických stran. Co jsem přitom pociťoval? Jedním slovem: nuda. Zdá se, že velké politické strany (s výjimkou komunistů) ztrácejí dech. Pomalu, ale jistě.

ODS je – jak se zdá – v koncích. Jde doslova od deseti k pěti. Žádné personáže na kandidátkách. K tomu nesrozumitelné drmolení antisociálně pojatých témat. Strana dříve prolezlá kmotry, dnes bez peněz na kampaň (byly nejspíše zabaveny policií před pár týdny v Komerční bance na Václavském náměstí v rámci velké razie proti kmotrům) a bez nápadu. Pokud se „něco“ nestane, čeká ODS na konci října nejspíše osud německé FDP.

Nechce se věřit, že volební kampaň TOP09 dělají stejní lidé, kteří na přelomu minulého a tohoto roku skvělou kampaní v nepříliš nadějné situaci dokázali K. Schwarzenberga katapultovat do II. kola prezidentské volby. Tato strana měla v okamžiku rozpuštění sněmovny našlápnuto do pozice jasného hegemona pravice a k zopakování volebního výsledku z května 2010. Dnes je tomu jinak. Kníže je viditelně z formy (zřejmě už definitivně) a Kalousek se stále více dostává do pozice veřejného nepřítele. Člověka, který je plně odpovědný za výkon minulé vlády. Ono to také je pravda.

Sociální demokraté fádnost své kampaně tu a tam zpestřují nějakým výstředním skečem, který nemohou brát vážně ani oni sami. Úplně zbytečně se pokoušejí pět týdnů před volbami o gradaci kampaně. Vytvoření státní banky jako konkurence soukromých bank, s širokou základnou v síti České pošty, kterou by ovšem provozoval privátní investor je neskutečná hloupost. Strana LEV21 má ve svém programu rovněž vytvoření specializované banky, která by se ovšem zabývala financováním regionálně potřebných rozvojových projektů. To myslím, lze plně pochopit i obhájit. Ale víceméně retailová „státní“ banka… Komické. Sociální demokracie zatím nebyla schopna přijít s nějakým velkým tématem, které by rozčeřilo hladinu a vyvolalo veřejnou diskusi.

Komunisté, jsou jako obvykle nudní, doufají v co nejnižší volební účast, která je – při obvyklé věrnosti jejich voličů – může přivést k získání až pětiny hlasů z celkového koláče.

A je zde M. Zeman. Stále veliký a stále týž. Ten trvale zásobuje mediální prostor výživnými tématy. Někdy tématy s životností jepice. Teď, zdá se, pan prezident narazil na zlatou žílu. Tou je uhlobaron, miliardář a vůbec arcikapitalista Bakala, na němž lze také krásně dokumentovat cynismus přátel „pravdy a lásky“. Jejich zásadami se Z. Bakala rád zaštitoval. Jaké úsilí vyvinul Z. Bakala, abych se nestal před třemi lety českým premiérem a kolik ho to jen stálo peněz. A jak se pak veřejně chlubil, že zabránil „mé krutovládě“.

Teď mu M. Zeman dal šach šokujícím požadavkem odevzdat 44 tisíc bytů OKD nejlépe Moravskoslezskému kraji, který si s nimi už poradí a využije výnosu z nich k pokrytí nákladů útlumu těžby uhlí na dole Paskov. „Plán“ pana prezidenta je ovšem těžko prakticky proveditelný, ale arcikapitalista od Ženevského jezera bude po pár týdnů zbývajících do voleb v defenzivě a lidem se to líbí. Jestli bude Bakala na Zemanovy návrhy reagovat či ne, není přitom vůbec důležité. Až do voleb budou přicházet od prezidenta Bakalovi další údery. Zkrátka Bakala bude tím hlavním ošklivákem voleb. Nevylučuji, že v určité chvíli si někdo od Zemana vzpomene také na úlohu sociálně demokratického dua Sobotka – Pokorný při privatizaci 47% majetkového podílu státu OKD v roce 2004 (jak jsem si všiml, už se ústy kancléře Mynáře stalo). Celá kauza vlastně ještě nepřímo zasáhne také multimiliardáře A. Babiše, jako dalšího potenciálního nepřítele lidu. Zkrátka pan prezident je schopen etudou, kterou odehraje s Bakalou své SPOZ dostat do sněmovny. Při hádanicích, nechutných čistkách a manipulacích dennodenně probíhajících v SPOZ, se kterými nás vytrvale seznamují přičinlivá média, se volební úspěch této strany poněkud vzdálil. M. Zeman to nyní napravuje. Je opravdu třída. Jenom nevím, zda se zrovna takhle má dělat politika. A čemu taková politika kromě uspokojování vlastního politického zájmu, vlastně slouží.

Ve volební kampani se také vynořily nové Věci veřejné. Celou zemí nyní probíhá vlna nadšení pro A. Babiše podobná té, která se díky mediální masáži strhla v posledních týdnech před volbami v květnu 2010. Tato přímo tsunami – pokud dobře pozoruji – byla jako obvykle způsobena podivuhodnými výsledky průzkumů veřejného mínění několika „ochotných“ agentur. Personálně je přitom hnutí A. Babiše vybaveno srovnatelně jako Věci veřejné před čtyřmi roky. Kandidátky strany A. Babiše jsou splácány stylem kočička a pejsek klohnili dort. Programově je hnutí zcela komické.

Vlastnictví MFD, LD a serveru iDnes již ovšem přináší A. Babišovi viditelné plody. Nejen, že tato média jsou součástí volebního marketingu Babišovy strany. Ale další česká média jakoby byla tímto faktem (vlastnictvím MFD) uhranuta. Až na výjimky se z médií ozývá vůči A. Babišovi jen tlumené, skoro neslyšné brblání. A že by bylo A. Babiše na co se ptát. Např. jaká je úvěrová angažovanost jeho firem (je to přes 20 či dokonce přes 30 mld. Kč)? Koho ze svých lídrů krajských kandidátek nyní zaměstnává v některé ze svých firem? Vzdá se poté, co se stane členem sněmovny, řízení svých firem? Co ví o střetu zájmů…?

Ve volební kampani se vůbec nehovoří např. o tom, jakou vizi rozvoje státu kandidující strany mají. Až na jednoho jediného kandidáta jedné strany nikdo kvalifikovaně nehovoří o ochraně spotřebitele, o cestách k zajištění růstu reálných mezd a důchodů.

Chybí také odvaha vůbec mluvit o plánech na odstraňování sociálního vyloučení. Na pořad dne se pak dostávají zhovadilé nápady na vytvoření cikánského státu někde v Habeši. Prostě tato země musí být podle Okamury „Zigeunerrein“. Pak se možná půjde po Asiatech, asijských míšencích… atd. Pro jistotu dodávám, že i podle Norimberských zákonů byli všichni čtyři moji prarodiče Árijci…

A úplně na závěr. Včera jsem si všiml jedné „drobné“ dezinformace v LN, které uvedly jako jedinou zajímavost u strany LEV 21, že v těchto volbách nekandiduji. A sice proto, že média o stranu LEV 21 nemají zájem.

Ale tak to přeci není! Nekandiduji proto, že už nebudu hrát hru na demokracii, která v této zemi probíhá. Alespoň v těchto volbách ne. Já jsem přece vůbec nehovořil o nezájmu médií o mou osobu, hovořil jsem o naprosto plánovitém bojkotu mé osoby a celé strany LEV 21 ve veřejnoprávní televizi (ČT), v Právu, médiích A. Babiše a v Bakalomédiích. ČT dlouhodobě tvrdila (v dopisech jejích představitelů, které jsem na své protesty dostával), že národní socialisté nejsou parlamentní stranou. Prakticky ve stejné situaci jako LEV 21 byla ovšem před minulými sněmovními volbami i nově vzniklá TOP09. Ta však naopak v ČT dostávala prostor (v ČT24 i v televizních debatách) plně souměřitelný se zavedenými parlamentními stranami. Podrobněji jsem se důvody bojkotu ze strany výše uvedených médií zabýval ve svém nedávném článku „Proč nekandiduji ve volbách do sněmovny“. Uvedl jsem v něm také, že pokud média typu MFD, LN a Práva (a jejich servery) již o mně referovaly, bylo to vždy ve lživé či nelichotné rovině. Zkrátka bojkot je něco jiného nežli nezájem, pánové z LN. No, ale to si nemůžete přiznat.