Paroubek: Odhad škod po povodních zaostává za realitou

Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, dámy a pánové. Já bych si dovolil navázat na vaše úvodní slovo, vážená paní předsedkyně.

Můj první návrh se týká povodní, povodňových škod a celého řešení celého komplexu těchto problémů.

Možná kdyby mě pan premiér také poslouchal, protože některé věci se mohou týkal i jeho, je to de facto podpora toho, co bych očekával od vlády, ale možná, že to není tak zajímavé, když ho vyrušuje předseda jeho poslaneckého klubu.

Dneska jsme se dozvěděli z novin, z médií obecně, že jsou k dispozici první odhady povodňových škod v rozsahu 20 mld. korun. Není známo, jestli je to na veřejném majetku, na soukromém majetku nebo obojí. Já myslím, že tento odhad s ohledem na rozsah zásahu povodněmi zaostává za realitou. Nicméně to je záležitost příštích týdnů. Domnívám se, že o to v tuto chvíli, aspoň v mém návrhu, se kterým přijdu, nejde. (V sále je velký hluk.)

Bude třeba hledat prostředky na obnovu a odstranění škod po povodni a také na zabránění budoucím škodám. Včera jsem byl v Ústeckém kraji. Musím říci, že tam jsou zřejmě největší škody. Fiskální problémy toho kraje jsou dost velké už teď, a předpokládám tedy, že vláda přijde s určitými dotačními tituly a že samozřejmě budou použity i prostředky z Fondu solidarity Evropské unie.

Centrální úřady by neměly odebírat Ústeckému kraji pracovní příležitosti. Připomenu, že bankovní rada České národní banky chce snížit počty pracovníků v pobočce v Ústeckém kraji. Myslím, že by to měli zvážit, přehodnotit. Případně i jiné státní podniky, útvary, instituce atd. Nezaměstnanost v kombinaci se ztrátou majetku může způsobit vážné životní tragédie. O tom, myslím, není žádného sporu.

Chci ocenit fungování státní správy. Myslím si, že koneckonců ani vláda neudělala viditelné chyby. A opozice myslím vystupovala v průběhu povodní velmi konstruktivně. Myslím, že celá politická scéna až na drobnosti nějakého hašteření vystupovala v této věci, jak vystupovat měla, což si myslím, že je pozitivní s ohledem na politickou kulturu, která potřebuje určité změny.

V minulosti jsem působil v roce 2002 jako náměstek primátora Prahy pro finance a jako premiér jsem zažil povodně v roce 2006 a mohu některé věci zobecňovat. Vím, že záhy po povodních se voda zavře a po volbách často noví lidé objevují Ameriku, také pokud jde o protipovodňová opatření. Chci uvést dva příklady v této souvislosti, které nejsou nové a které bychom měli řešit teď, po těchto povodních.

Tak především, stát musí mít právní nástroj pro rychlé vyvlastňování pozemků ve veřejném zájmu při jejich výkupech v situaci, kdy otálení s prodejem brání rychlé realizaci protipovodňové ochrany. Myslím, že pan ministr zemědělství by mě v této věci mohl podpořit, protože tohle zažíval asi velmi často, koneckonců se s tím setkával určitě i pan premiér, že zkrátka protipovodňová opatření by byla budována rychleji a byla by budována, pokud by byly včas vykoupeny pozemky. Často to nebylo prostě proto, že majitelé z nejrůznějších důvodů k tomu přistupovali tak, že nebylo možné koupi provést.

Za druhé, obce i stát v případě obcí, které takové pozemky nevlastní, by měly nabídnout povodní již vícekrát zasaženým majitelům obytných domů, zejména rodinných domů, náhradní pozemky na výstavbu domu. Myslím si, že není možné často provádět protipovodňová opatření tam, kde se jedná o jednotlivé domy, to za prvé, nebo tam, kde se jedná o protipovodňová opatření drahá. Myslím, že Pavel Bém bude mít ty věci lépe v paměti nežli já, ale pokud se rozhodovalo kdysi o výstavbě nějakých valů - teoreticky tehdy a naštěstí teoreticky - pro Lahovice, tak ty valy by musely být vysoké 8 až 10 metrů... Pavel Bém mě opravuje, že 12 metrů. Domnívám se, že tohle je věc, do které se nikdo nemůže pustit, pokud někdo nechce bydlet jako ve středověkém městě za hradbami.

Takže jde o to, poskytovat náhradní pozemky, jde o to, vytvořit státní fond. Myslím si, že státní fond by mohl být vybaven například pro začátek pěti miliardami korun z prostředků na účtech státních podniků, kde se poflakuje zhruba 20 mld. korun, a z něj provádět výkupy bytových domů postižených tak, aby si tito lidé na poskytnutých pozemcích mohli postavit nové domy. Myslím, že takovýto způsob řešení by byl v některých oblastech efektivnější než jakákoliv protipovodňová ochrana.

Vážený pane premiére, chtěl jsem se obrátit na vás, protože tohle je skutečně věc, se kterou přicházím pozitivně, ne jako s kritikou vlády. Domnívám se a navrhuji, aby byla zařazena na pátek příštího týdne v 9 hodin na pořad jednání Sněmovny vaše informace o popovodňové situaci, o předběžném vyčíslení škod způsobených povodní a opatřeních navrhovaných vládou v této souvislosti. Domnívám se, že právě ty dvě věci, které jsem komentoval, by mohly být z těch věcí, se kterými vláda přijde a na které třeba za půl roku si už nikdo ani nevzpomene.

Tolik k mému prvnímu návrhu. Druhý návrh na zařazení mimořádného bodu na jednání této schůze Poslanecké sněmovny, například na zítřek, to je ve středu, v 9 hodin.

Dámy a pánové, na minulé schůzi Poslanecké sněmovny jsem hovořil u dvou bodů, kterých se to věcně týkalo, na téma recese hospodářství a o tom, že propad českého hospodářství akceleruje, a neslyšel jsem věcnou reakci ze strany vlády. Dnes jsou již známa přesnější čísla o propadu českého hospodářství za první čtvrtletí, který dosahuje 2,2 %, a tato čísla potvrzují moji analýzu, že dochází k akceleraci propadu českého hospodářství. Český průmysl a stavebnictví v prvním čtvrtletí dramaticky klesly. Klesl také export a import. Počet nezaměstnaných přes triky ve výkaznictví je na dostřel, v tom oficiálním výkaznictví, 600 tis. osob. Dalších 200 až 250 tis. osob jsou nezaměstnaní mimo evidenci úřadů práce a dalších 250 tis. osob se odhaduje, že jsou nezaměstnaní důchodci, kteří by rádi pracovali.

Vláda zatím nenašla na tento vývoj, neblahý vývoj hospodářství, reálný lék. Nedělá, jak se zdá nic. A tak jediné, co jí zbývá, je marketing. A tak po zveřejnění statistických údajů o vývoji českého průmyslu a stavebnictví za duben s titěrným růstem 0,5 % spustili provládní ekonomové v médiích jásot, že dno již je na dosah, nebo dokonce dna již bylo dosaženo a teď nás čeká jenom odraz ode dna. Po zohlednění jednoho pracovního dne, který meziročně v dubnu přibyl, by ovšem pokles průmyslu činil 3,4 %. A ještě připomínám, že loňský duben byl, pokud jde o průmyslovou výrobu a stavební výrobu, mimořádně slabý. Taktika vlády je, zdá se, stejná jako v jiných letech s hospodářským propadem, to je v letech 2009 a 2012: popírat realitu, dotáhnout situaci do letního období, zmotat na konci léta propad rozpočtu, resp. propad hospodářství a rozpočtu s přípravou rozpočtu příštího roku, odvést pozornost a někdy v říjnu, listopadu přiznat barvu, bude-li pokles hrubého domácího produktu, jako že to vypadá, že bude někde mezi těmi dvěma, třemi, spíše bych řekl třemi procenty, a nastane také v důsledku toho pokles daňových příjmů. Takže vláda v těch předchozích letech k tomu přistupovala tak, že seškrtávala, co se dalo. Teď se obávám, že s výjimkou dluhové služby není již co seškrtat.

Jestliže příjmy státního rozpočtu byly postaveny na růstu hrubého domácího produktu meziročně o 1 % a jestli skutečně dojde k poklesu meziročně o 3 %, může chybět v příjmech státního rozpočtu nějakých 40 až 50 mld. korun, jakkoli to tak v tuhle chvíli nevypadá. Vysoká nezaměstnanost, pokles reálných příjmů širokých vrstev a drahota, to jsou reality dneška.

Chtěl bych proto navrhnout jako mimořádný bod jednání, jak jsem řekl, na zítřek na 9 hodin zařazení Informace ministra financí k propadu české ekonomiky a zatím neúčinná opatření vlády k obnově hospodářského růstu. Děkuji.