Tu a tam se objevily jen hlubokomyslné úvahy na téma – „tak to Řecko odejde po parlamentních volbách z eurozóny“. Nikdo už pak příliš nehovoří o krizových důsledcích, které by z toho vyplývaly.
Vaše věc – na rozdíl od českých médií, která mají mnohem větší technické a redakční možnosti – se zabývá řeckou problematikou velmi seriózně. Velmi podrobně se podstatou současných problémů Řecka zabývá na Vaší věci v článku „Grexit netáhne“ Z. Fiala.
Je dobře, že se vrcholní představitelé EU začínají stavět k velmi pravděpodobnému vítězství řecké levice zcela realisticky. Zdá se, že Evropská komise – a také Francouzi a Němci – pochopili, že vítězství levice v Řecku je nevyhnutelné. Záměrně hovořím o vítězství levice, protože volební preference, které má levicová Syriza, se mohou přesunout na tři další levicové a levostředové formace (a naopak), které mají šanci být vedle Syrizy v příštím parlamentu a některé z nich i ve vládě.
Podle posledního průzkumu veřejného mínění ze dne 27. 12. 2014 (včera zveřejněného v rakouském listu Der Standard) je rozložení politických sil v Řecku následující:
Levostředové a levicové formace:
Syriza
32 %
Pasok/Elia
6, 4 %
Potami (Řeka)
5,5 %
Komunisté
6,5 %
Pravostředové formace:
Konzervativci (ND)
29,1 %
Pravicoví extrémisté:
Zlatý úsvit
6,8 %
Ostatní strany – Nezávislí Řekové (pravý střed), Svazek radikální levice ad. – zatím nemají šanci proniknout do nového parlamentu.
Pokud se nakonec jedna z levicových formací nedostane do parlamentu, nepřekoná 5% klauzuli, vznik vlády levice to nejspíš neohrozí. Prostě, řecká společnost má řádění „osvědčených“ institucí Západu, jako je Mezinárodní měnový fond (MMF) dost. Činnost MMF a jejích řeckých prodloužených rukou – Nové demokracie a Pasoku – vedla zatím zejména k závratnému poklesu výkonosti řeckého hospodářství (o čtvrtinu oproti předkrizovému stavu před pěti lety) a ke kontinuálnímu poklesu reálných mezd a důchodů. Většině řecké společnosti – zaměstnancům, důchodcům, drobným podnikatelům – dnes jde o to, aby např. také někdo začal řešit ohromné daňové nedoplatky těch nejbohatších a privilegovaných (svého času byly zveřejněny nedoplatky podle jednotlivých daňových poplatníků ve výši cca 160 mld. euro). Zkrátka, aby „to všechno“ nemuseli zaplatit jen střední vrstvy a chudí.
Seriózní ekonomové spočítali, že „horu dluhů“ by Řecko splácelo příštích 80 let, a to na úkor investic do stále zaostávající infrastruktury a za cenu „zmrazení“ příjmů širokých vrstev obyvatelstva.
Ekonomičtí experti Syrizy nepřicházejí ve svém programu s žádnými fantaskními řešeními leninského typu. V jejich plánech se objevují náměty opatření k obnovení hospodářskému růstu, k nové rozpočtové politice opírající se o neokeynesiánský program Evropské centrální banky „New deal for Europe“.
V programu Syrizy se objevuje myšlenka moratoria dluhů a jejich leitmotivem je: „žádné nové deficity“.
Zdá se, že občané Řecka toho po pěti letech kurately finančních institucí Západu nad svou zemí mají dost a chtějí se vydat novou, a hlavně jinou cestou.
Psali jsme:
Ing. Jiří Paroubek
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Paroubek - profil
