Bývalý ministr financí rád mluvil, v souvislostech s fiskální politikou a zejména se státním rozpočtem, o snižování strukturálního deficitu. Považuji za důležité vysvětlit, o co jde, neboť za touto kouzelnou formulkou se do značné míry skrývá dlouhodobá práce vlády, a zejména ministra financí.
O co tedy u tohoto ukazatele jde?
Strukturální složka salda veřejných financí odráží nastavení fiskální politiky a je výsledkem záměrných rozhodnutí vlády na příjmové i výdajové straně veřejných rozpočtů, například v podobě změny daňových sazeb nebo změny objemu sociálních transferů. Změna strukturálního salda pak vypovídá o tom, jestli vláda provádí expanzivní nebo restriktivní fiskální politiku.
Zdá se, že snaha Nečasovy vlády snižovat strukturální schodek – podíváme-li se na následující tabulku - jen napravovala to, co Topolánkova vláda a do jisté míry i Nečasova vláda svou rozpočtovou politikou předtím způsobily. Vím, že jsou to čísla, kterým laická veřejnost zatím nevěnuje příliš pozornost. Jsou tak trošku pod pokličkou, ani politici o nich často nehovoří a moc jim nerozumí. Není špatné je pro úplnost uvést, protože budou mít v souvislosti s přistoupením naší republiky do EMU velký význam. Je dobré je připomenout ekonomickým analytikům, kteří by s nimi měli často pracovat, což se týká také nového ministra financí. Uvádím čísla uveřejněná Ministerstvem financí v listopadu 2013, jiná (možná přesnější) jsem zatím nenašel.
V roce 2006 skončilo hospodaření veřejných rozpočtů strukturálním schodkem odpovídajícím třem procentům hrubého domácího produktu. Vláda, kterou jsem tehdy vedl (skončila ve funkci 3.9.2006), připravila státní rozpočet pro rok 2007, ve kterém strukturální deficit poklesl na 1,3 procenta hrubého domácího produktu. Následná reforma veřejných financí Topolánkovy vlády, jejíž těžiště spočívalo ve snižování přímých daní a pojistného, prohloubila v roce 2008 strukturální deficit celkem o dva procentní body (cca 75 mld.) na 3,3 procenta HDP. K dalšímu prohloubení strukturálního schodku na 5,1 procenta HDP došlo v roce 2009 v důsledku přijatých protikrizových opatření, které však měly mnohdy opačnou nežli zamýšlenou účinnost (např. slevy na pojistném) a zejména v důsledku poklesu tvorby HDP.
V roce 2010 se strukturální deficit státu snížil na 4,3 procenta HDP, což byl jednak výsledek dočasné účinnosti některých protikrizových opatření z roku 2009 a jednak výsledek dopadu opatření přijatých v rámci tzv. Janotova balíčku.
Také v dalších letech se strukturální deficit snižoval, a i když máme za rok 2013 k dispozici zatím jen kvalifikovaný odhad, výtečný výsledek roku 2007 (tedy před daňovou reformou) nebyl s největší pravděpodobností překonán ani za rok 2013. Tedy ani dosud nejlepší výsledky hospodaření českého státu, pokud jde o strukturální deficit, by nás nekvalifikovaly do EMU. A v tomto roce se očekává zhoršení tohoto ukazatele až na 2%.
Nečasova vláda snižovala strukturální deficit opatřeními, v jejichž důsledku docházelo k přesunu těžiště daňového inkasa od zdanění příjmů a majetku k nepřímým daním. Takováto změna struktury daní je pochopitelně výhodnější pro příjmově silnější skupiny a vrstvy společnosti. Došlo k výraznému zvyšování DPH. Když jsem odcházel z úřadu premiéra začátkem září 2006, byla snížená sazba DPH 5%, teď je to již 15%, základní sazba byla 19% a dnes je 21%. Zvyšováním DPH a spotřebních daní byla významně zvýšena relativní daňová zátěž u středně a nízkopříjmových skupin obyvatelstva – tedy rodin s dětmi, zaměstnanců veřejného i státního sektoru, důchodců, nezaměstnaných a sociálně potřebných. Růst cen základních druhů zboží a služeb po navýšení sazeb DPH byl pochopitelně zjevný. Přitom se jednalo o potraviny a léky, u služeb pak o zvýšení ceny veřejné dopravy, vodného a stočného a například také o vstupy do muzeí, divadel a kin. Výběr DPH je pro stát podstatně jednodušší než například výběr daně z příjmů.
V každém případě není strukturální deficit jednoduše uchopitelný ukazatel, spíše naopak. Zdá se, že skutečné reformy – chceme-li strukturální deficit stlačit pod 1% - nás ještě čekají.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: NS - LEV 21
