Naštěstí jsme právě před pár týdny přímo na Vysočině našli další naději v tom, že tato doba nebude zapomenuta. Touto připomínkou se stal osud faráře Josefa Toufara, jehož tělo bylo konečně po 65 letech vyzdviženo z hromadného hrobu a pohřbeno v Číhošti. Uložení jeho ostatků se účastnilo přes dva tisíce lidí a řada mladých poutníků do Číhoště přišla pěšky nebo na kole z velké dálky.
Ukazuje se, že Josef Toufar dokáže oslovit i dnešní generaci. Možná o to víc, že v jeho případě nijak plánovaně nebojoval proti tehdejšímu režimu. To hlavní a jediné, co udělal, bylo, že svůj život prožil upřímně a lidsky a ani když ho bili, nezradil pravdu a svou víru. Jeho příklad ukazuje, že tehdejší režim se nemstil jen na svých „nepřátelích“, ale že zabíjel i nevinné lidi – jen proto, že se bál údajného negativního vlivu církve na kolektivizaci venkova. To je známka každého totalitního režimu. Takový systém se skrytě obává a jakéhokoliv odpůrce byť smyšleného likviduje.
Život pátera Toufara byl velmi pestrý, radostný, poctivý. Byl člověkem, který se nebál, byla s ním legrace a vždy pomohl druhým. Vše se změnilo zatčením v lednu 1950. Josef Toufar během posledního měsíce svého života prokázal obrovskou statečnost, která vycházela z jeho hluboké víry.
Nyní žijeme ve svobodné zemi a kvůli hájení pravdy se nezabíjí. Padesátá léta nám ukazují, že tomu tak vždy být nemusí. Proto si tuto dobu připomínáme, abychom už nikdy nemuseli touto zkouškou projít. Památku obětí padesátých let může nejlépe uctít tím, že si svobodu uchováme. Znát utrpení nevinných lidí z padesátých let má proto pro nás velký význam.
Petr Piáček, předseda OV KDU-ČSL Jihlava
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
