Přednášky byly určené především pro zájemce z řad zastupitelů, nicméně nakonec do ústeckého Pirátského centra dorazilo na dvě desítky pečlivých posluchačů, zastupitelů i poslanců, toužících změnit leckde neutěšenou sociální situaci.
Michal Kratochvíl, vedoucí regionálního centra ASZ, popsal základní situaci v problematice sociálně vyloučených lokalit se zřetelem na Ústecký kraj, kdy s organizací spolupracují takřka tři desítky měst a obcí. Jako modelový příklad dobré spolupráce popsal situaci v Dubí, kde se za několik let podařilo zmírnit negativní dopady v sociálně vyloučených lokalitách: „Když jsme tam vstoupili, tak tam nic nebylo. Podařilo se dostat do obce neziskovou organizaci, která pomohla zlepšit kapacitu obce řešit problémy. I díky tomu se dalo do kupy jádro lidí toužící po změně. Naší snahou bylo nevytvářet klícky, ale včlenit všechny – tedy zapojit nejen Romy, ale i většinovou populaci.“
V dalším bloku Lubomír Lupták, expert na problematiku bezpečnosti a prevence kriminality, představil výzkum „Bezpečnostní rizika sociálně vyloučených lokalit“. Výzkumný tým „brizolit“ (viz stránky www.brizolit.org) se problematice věnuje detailně několik posledních let, včetně provedeného detailního dotazníkového šetření mezi obyvateli v těchto lokalitách.
Dalším velkým tématem byla otázka předluženosti a jejímu celospolečenskému dopadu uvedený Petrou Adamovskou z ASZ. Ústecký kraj patří k nejproblematičtějším regionům České republiky, exekuci má takřka pětina všech obyvatel kraje, přičemž 70 % z nich má více než dvě exekuce. Velkým problémem jsou dle ní i exekuce dětí, kdy právě ASZ toto téma otevřela a nyní probíhá ve spolupráci s Člověkem v tísni značná mediální kampaň k této otázce: „Je nelogické, že děti v exekuci jsou. Nyní máme dvě možnosti – buď vytvořit retroaktivitu a dluhy odpustit, což není moc průchodné, nebo se dá mladým dospělým možnost vstupovat do oddlužení, aby byly pro ně vytvořeny jednodušší podmínky.“
Opomíjeným problémem, který může přerůst v časovanou bombu, představují předčasné odchody ze vzdělávání. Představila ho Julie Žemlová z ASZ. Varovala, že zatímco republikový průměr se pohybuje kolem 5 %, v Ústeckém kraji dosahuje 15 %, což přesahuje i celoevropský průměr. „Základní a střední školy neumí pracovat s dětmi ze sociálně slabého prostředí. Škola je velkou měrou založena na tom, že se děti učí doma. I podle mezinárodního srovnání vykazuje český školní systém vysokou závislost dosaženého vzdělání na sociálním postavení rodičů,“ konstatovala Žemlová.
Semináře se zúčastnil například poslanec Lukáš Kolařík, kandidátka do EP Jana Kolaříková, či zastupitelé Pirátští (Adam Komenda), z PRO Ústí (Karolína Žakovská, Karel Karika) i ANO (Eva Fialová). Své poznatky pak shrnuje Pirátská členka Šárka Rousová: “Seminář na velmi aktuální téma v našem kraji, kde je dost důležité řešit oddlužení, vzdělávání a edukaci v SVL i po ukončení dotací z EU.” Seminář popsal také Karel Kindl: “Příspěvky k tématu vyloučených lokalit byly poutavé a velice zajímavě a někdy až zarážející, neboť některé informace byly překvapivé a zároveň děsivé. Tento seminář poukázal na problematiku, která neovlivňuje pouze jednotlivce nebo skupiny, ale celou společnost, a proto by této problematické mělo být věnováno mnohem více času a energie.”
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
