Semelová (KSČM): Učitelé nestíhají a pracují na hranici možností

11. 2. 2016 19:03

Projev na 39. schůzi Poslanecké sněmovny dne 11. 2. 2016

Semelová (KSČM): Učitelé nestíhají a pracují na hranici možností
Foto: red
Popisek: Marta Semelová (KSČM)

Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, směr, kterým se ubírá vládní návrh novely školského zákona, by mohl být správný a mohl by vést ke zkvalitnění vzdělání. Nárok na místo v mateřské škole a povinné předškolní vzdělávání v posledním roce před vstupem na základní školu, jednotné přijímací zkoušky na střední školy, záměr podpořit technické vzdělávání mj. úpravou modelu a hodnocení maturitních zkoušek, zřízení Národní rady pro vzdělávání jako poradního orgánu ministra školství. S těmito změnami se dá souhlasit. Kdyby ovšem byly všechny dotažené a nezůstaly na půl cesty.

Konkrétně. Povinné vzdělávání v posledním ročníku mateřské školy. Ano, souhlas. Předškolní vzdělávání má velký význam pro osobnostní a sociální vývoj, pro vyrovnání nerovnoměrností, usnadnění vstupu do základní školy, ke snížení odkladů, jejichž počet dosahuje zhruba 20 % populačního ročníku. Zvyšuje tedy vzdělávací šance a přispívá k rovnosti šancí ve vzdělávání. Význam vlivu předškolního vzdělávání na úspěšnost žáků v dalším vzdělávání potvrzují i výsledky analýz v rámci mezinárodního šetření PISA, z nichž vyplynulo doporučení víc podporovat kvalitní předškolní vzdělávání, přičemž za nejvýznamnější opatření je považováno zavedení posledního ročníku mateřské školy jako ročníku povinného. Také ve většině evropských zemí je uzákoněn nárok na umístění dítěte, v devíti státech Evropské unie je účast v předškolním vzdělávání povinná. V dalších začíná povinná školní docházka ve věku čtyř nebo pěti let věku. V téměř všech zemích Evropské unie probíhá povinná docházka v předškolním vzdělávání ve školských zařízeních, jen v menšině zemí je možná i ve skupinách vedených rodiči nebo vyškolenými osobami.

Je pravda, že v České republice už dnes navštěvuje víc jak 90 % pětiletých dětí mateřskou školu. Ale zbývá 10 %, které zůstávají mimo. Některým se věnují rodiče a jistě s plnou péčí, někteří tuto péči nemají. A právě ti potřebují kvalitní předškolní vzdělávání nejvíc. A mělo by být ne od pěti, ale už od tří let. Jedná se často o děti ze sociálně znevýhodněných rodin z vyloučených lokalit, které jsou kvůli tomu ve své vzdělávací dráze oproti svým vrstevníkům handicapováni. Mimo jiné 70 % romských dětí mateřskou školu podle zveřejněných údajů nenavštěvuje. Právě jim by docházka do mateřské školy výrazně pomohla. Plní totiž nejen funkci vzdělávací, ale také výchovnou a sociální a stále častěji supluje rodinu. Nerozumím proto tomu, proč je se zaváděním povinného předškolního vzdělávání v posledním roce před základní školou zároveň navržena možnost individuálního vzdělávání. Tyto děti tak dál zůstanou doma. Stačí když se dostaví k zápisu, tam jen oznámí, že bude dítě vzděláváno doma a vše je vyřízeno. Výsledek - vlk se nažral a koza zůstala celá.

Co se tedy vlastně mění? Nárok pětiletého dítěte na místo v mateřské škole je v zákoně zakotven už nyní. Povinné vzdělávání se zavádí a zároveň nezavádí, sankce nebo povinný nástup do mateřské školy, pokud se zjistí, že rodiče s dítětem doma nic nedělají, v zákoně zakomponovány nejsou. Takže k čemu vlastně ten humbuk? V této podobě návrh naprosto ztrácí smysl. Je formální a bohužel se v předložené novele nejedná o jedinou formalitu.

Předkládám proto pozměňovací návrh, který tento návrh ve smyslu mého vystoupení upravuje.

Další polovičatost je u návrhu na jednotné centrálně zadávané přijímací zkoušky na střední školy. Záměr určitě dobrý. Souhlasí i kraje, Asociace ředitelů základních škol i většina ředitelů středních škol, konkrétně víc než 87 % ředitelů gymnázií, 72 % ředitelů středních odborných škol a 36 % ředitelů středních odborných učilišť s maturitní zkouškou. Dnes značná část škol přijímací zkoušky vůbec nekoná a žáci jsou přijímáni jen na základě hodnocení z posledních dvou ročníků základní školy, přičemž vypovídající hodnota známek je velice nízká. Na maturitní obory se tak dostávají uchazeči, kteří na to prostě nemají, a učební obory zejí prázdnotou.

Kantorům na střední škole pak nezbývá nic jiného, než snižovat nároky, protože jinak by do čtvrtého ročníku málokdo prolezl. Pochopitelně jsou výjimky. Na nízkou úroveň studentů si pak logicky stěžují i na vysokých školách. Povinné přijímací zkoušky však vítají i učitelé základních škol, protože deváťáci se budou muset trochu déle učit a posílí se i kázeň.

Centrálně stanovené přijímací zkoušky - ano. Ale je potřeba, aby byla Ministerstvem školství také stanovena nepodkročitelná hranice, tedy kdy ještě může být uchazeč na střední školu přijat, a kdy už ne. A to v zákoně není. Tato kompetence je dál na řediteli školy. A když se podíváme na to, jak jsou školy financovány, jednoduše: co žák, to peníze pro školu; tak je jasné, že se ředitel bude snažit naplnit třídy na plný počet bez ohledu na znalosti, předpoklady a zájem o obor jednotlivých uchazečů. Ptám se: Jakou to má logiku? Záměr posílit kvalitu přijímaných studentů, resp. vzděláváním tímto polovičatým návrhem naplněn není.

Předkládám proto pozměňovací návrh, aby laťku stanovilo Ministerstvo školství. Zároveň vyzývám ministerstvo, aby urychleně předložilo návrh na změnu financování regionálního školství. I když jak dnes bylo řečeno, tak tento návrh už je připraven a půjde do vnějšího připomínkového řízení.

Pokud jde o úpravu maturitní zkoušky, věřím, že je to vydiskutované se školskými reprezentacemi, a považuji to za rozumný kompromis. Zavedení povinné matematiky od roku 2021, tedy čtyři roky po jednotných přijímačkách, ale i to, že se bude postupovat s ohledem na úpravu hodinové dotace matematiky v jednotlivých studijních oborech, si myslím, že je seriózní vůči studentům. Zároveň však musí být věnována pozornost výuce matematiky již na základních školách. V důvodové zprávě se můžeme dočíst, že Ministerstvo školství připravuje různá opatření na podporu aktivizujících forem výuky matematiky a přírodovědného a technického vzdělávání, včetně podpory polytechnické výchovy v mateřské a základní škole. To je určitě správné. A předpokládám, že tato podpora zahrne i znovuobnovení školních dílen, jejich vybavení, řešení toho, jak zafinancovat materiál, dál vyjednávat s pedagogickými fakultami přípravu učitelů.

Nyní dovolte pár slov k mým pozměňovacím návrhům, které jsou zavěšeny v systému a k nimž se v podrobné rozpravě přihlásím. První návrh už jsem částečně zmínila. Jedná se o vypuštění možnosti individuálního vzdělávání v posledním roce předškolního vzdělávání před vstupem na základní školu. Ale také navrhuji zrušit tento způsob vzdělávání na prvním stupni základní školy. Pochopitelně klub KSČM nezvedne ruku pro návrh paní poslankyně Putnové, která přichází s opačným návrhem, tedy na rozšíření individuálního vzdělávání i na druhý stupeň základní školy.

Své výhrady k umožnění individuálního vzdělávání v posledním ročníku mateřské školy jsem už dnes vysvětlila, proto se vyjádřím pouze k základní škole. Vzdělání je zde poskytováno kvalifikovaným pedagogem, který absolvoval odborné, metodické, didaktické a psychologické studium tak, jak je stanoveno v zákoně o pedagogických pracovnících. Příprava učitelů prvního stupně zahrnuje i základní průpravu v oboru speciální pedagogiky, takže je schopen včas rozpoznat speciálně pedagogické potřeby dítěte a zajistit potřebnou podporu. Dále si žák na základní škole osvojuje sociální gramotnost, učí se žít s ostatními, učí se toleranci, diskutovat, argumentovat, prosazovat své názory a respektovat či přijímat názory druhých. Učí se vyhrávat i prohrávat, pomáhat si navzájem, prostě připravuje se na život. To vše je v domácím prostředí omezeno. Rodič-středoškolák bez potřebných znalostí může i při nejlepší snaze vývoji dítěte ublížit.

Pokud jde o návrh na rozšíření individuálního vzdělávání na druhý stupeň základní školy, to snad už vůbec nemůže být myšleno vážně. Sáhněte si do svědomí a upřímně si řekněte, kdo z vás by byl schopen podat kvalitní výuku opřenou o potřebné znalosti a s dovedností správného didaktického podání a vysvětlení obsahu učiva přiměřeně věku svého potomka ve všech předmětech, které se na druhém stupni vyučují. Český jazyk a literatura, matematika, dějepis, chemie včetně pokusů, to samé platí o fyzice, dál dva cizí jazyka, biologie, botanika, geologie, výchova tělesná, hudební i výtvarná včetně dějin umění. Jestli tohle někdo z vás dokáže, nebo z rodičů vůbec, tak to je na Nobelovu cenu.

Docházka do školy je velmi významná vůbec. Žák se zde setkává s různými postupy, jak vyřešit problém. Účastní se rozličných projektů, pracuje v týmu, ve skupinách, pracuje v odborných učebnách. Škola je také takovým prvním záchytným bodem ve chvíli, kdy je s dítětem něco v nepořádku, kdy může dojít k zanedbávání, k týrání. Proto návrh na rozšíření individuálního vzdělávání nemůže klub KSČM podpořit. Ano, role rodiny při výchově dítěte, při jeho rozvoji je nezpochybnitelná. Ale za kvalitu, financování a dostupnost vzdělání musí nést odpovědnost stát. Je to v zájmu rozvoje a konkurenceschopnosti České republiky, ale také v zájmu samotného dítěte.

Druhý můj pozměňovací návrh se týká jednotných přijímacích zkoušek na střední školy a stanovení nepodkročitelné hranice pro přijetí ne ředitelem školy, ale Ministerstvem školství. Důvody tohoto mého návrhu jsem už sdělila.

Třetí pozměňovací návrh má za cíl zrušit poplatky za pobyt v mateřské škole, ve školních družinách a zrušit i školné na vyšších odborných školách. V České republice je mnoho rodin na hranici nebo pod hranicí chudoby.

Tisíce dětí nechodí na školní obědy, protože na to rodiče nemají. Mnozí si nemohou dovolit zájmovou činnost - lyžařský kurz nebo školu v přírodě. Přitom právo na vzdělání je jedno ze základních práv, kterému by neměly být kladeny překážky, zvlášť reformě financí. Proto tento pozměňovací návrh.

Posledním pozměňovacím návrhem navrhuji posunout účinnost paragrafu 16, tedy tzv. společného vzdělávání nebo inkluze, chcete-li, a to o dva roky. To znamená, že by se platnost posunula z 1. září 2016 až na 1. září 2018. Už samotný pojem společné vzdělávání je poněkud zavádějící. Jaké společné vzdělávání, když jsou z něho vyloučeni ti, kteří absolvují vzdělávání individuální, když jsou z tohoto společného vzdělávání vyloučeni ti, kteří odcházejí na víceletá gymnázia, na školy soukromé, církevní a podobně?

Ale k samému pozměňovacímu návrhu. Jsem přesvědčena, že pokud vstoupí i inkluze letos v září v platnost, tak jak je už dříve schváleno, destabilizuje to školský systém, poškodí to žáky i pedagogy všech škol, pracovníky školských poradenských zařízení, posílí to soukromé školství, kam budou žáci z běžných škol odcházet.

Dojde k výraznému oslabení speciálního školství a snížení kvality vzdělání vůbec. Podle mého názoru Ministerstvo školství zbytečně a příliš podléhá nátlaku různých neziskových organizací a Bruselu. Namísto toho, aby jednoznačně podpořilo fungující kvalitní systém speciálních škol, které poskytují vzdělání podle potřeb jednotlivých žáků, namísto toho, aby předložilo těmto kritikům jasné argumenty, které prokazují opodstatněnost existence těchto škol, hází jim klacky pod nohy. V běžné škole je až 30 žáků, v praktických je ve třídě maximálně 14 žáků. Děti s lehkým mentální postižením zde zažívají pocit úspěchu. Myslíte si, že ho budou zažívat v narvané třídě, kde budou spolu s dětmi s různými specifickými poruchami učení a chování, s dalšími, které budou mít různý stupeň a druh postižení, nějaké to mimořádně nadané a pak žáci běžní? Díky speciálním školám není v České republice prakticky - na rozdíl od států, které nám tak nezištně radí -, negramotnost. Žáci dokončují vzdělání a mohou se vyučit, což jim umožňuje najít uplatnění na pracovním trhu. Základní školy samostatně zřízené pro žáky s LMP, tedy lehkým mentálním postižením, bývají velmi dobře vybavené demonstračními učebními pomůckami a didaktickou technikou. Pro vzdělávací oblast člověk a svět práce mívají k dispozici odborné učebny, kovodílnu, dřevodílnu, pracovny pro šití a pletení, cvičné kuchyňky, univerzální dílny, pozemky, skleníky, kde probíhá praktická příprava žáků. To na základních školách chybí.

Učitelé základních škol praktických a dalších speciálních absolvovali ne nějaký rychlokurs za pár hodin, ale pětileté studium speciální pedagogiky. Abych byla správně pochopena, v žádném případě nesnížuji kvalitu učitelů na školách hlavního proudu. Naopak. Jsou to vynikající profesionálové, ale mají jinou specializaci.

Nejsou méně vzdělaní, ale jsou jinak kvalifikovaní, nemají vzdělání a praxi v oboru speciální pedagogika. A bohužel Ministerstvo školství, ani vzdělávací instituce včas nezareagovaly na zvýšenou potřebu speciálních pedagogů a psychologů. Asistent pedagoga to nespasí. Za prvé jsou tak mizerně placeni, že se do této práce nehrnou, za druhé je jich naprostý nedostatek a za třetí požadavky na jejich vzdělání neodpovídají tomu, co by mělo být náplní její činnosti. Ke střední škole mají jen doplňkové pedagogické minimum.

Na školy také dolehne další administrativa. Vzroste počet individuálních vzdělávacích plánů. A poradenská pracoviště? Pokud se nepodaří přijmout další poradenské odborníky, bude hrozit kolaps poradenství, nestíhání zákonných termínů, formalismus, který logicky zasáhne i školy. Už teď tím, jak jim narostl počet úkolů, objektivně nestíhají a pracují na hranici možností. Nedivím se, že se někteří chystají odejít. A to tu ještě není spuštění tohoto nepromyšleného kroku.

Takže na závěr. S inkluzí od září 2016 nesouhlasí kraje, školy, speciální pedagogové, pracovníci poraden a speciálních center, ani velká část rodičovské veřejnosti.

Rizik je příliš mnoho. Navíc nebyl dán žádný čas na pilotní ověření nového systému vzdělávání, ani na zpracování nově upravených školních vzdělávacích plánů.

Základní školy praktické, stejně jako další speciální školy, tady přitom mají své místo. Uvést celý fungující vzdělávací systém do právní, finanční a odborné nejistoty je hazardem se vzdělaností a povede to k devalvaci veřejného školství. Proto vás, vážení kolegové, vážené kolegyně, žádám o podporu mých pozměňovacích návrhů, zvláště pozměňovacího návrhu na odložení § 16 o dva roky, aby byl alespoň čas na pilotní ověřování a jeho zajištění personální, odborné i ekonomické.

Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Hejtman Hašek: Předali jsme prezidentovi jako dar speciální fotoknihu

21:36 Hejtman Hašek: Předali jsme prezidentovi jako dar speciální fotoknihu

Pan prezident Miloš Zeman dnes přijal na zámku v Lánech Radu Asociace krajů ČR,aby se rozloučil se s…