Dobré ráno, vážený pane první místopředsedo, dobré ráno, dámy a pánové.
Teď jsem dostal pokyn, že nemám příliš spěchat, pan ministr ještě má interpelace, tak budu mít dost času na zprávu o peticích, ale nebojte, nebudu to prodlužovat příliš. Náš výbor na své 18. schůzi 13. února projednal zprávu o peticích doručených Senátu v roce 2023. Zároveň i s výroční zprávou o podávání informací podle zákona č. 106 a také výroční zprávu za rok 2023 pro mediální oblast.
Pokud se té části a zprávy o peticích týká, tak si dovolím připomenout několik důležitých věcí. Senát PČR v roce 2023 obdržel celkem osm petic. Z toho pět petic mělo více než 10 000 podpisů, takže byly potom určeny po projednání ve výboru k projednání na plénu. Musím říci, že naše pracovnice s velkými peticemi mají poměrně hodně práce a dělají ji velice pečlivě, prověřují podpisy, počítají je, jak je zvykem, jaká je metodika. Takže myslím, že můžeme ručit za to, že skutečně tyto velké petice jsou velkými peticemi. V okamžiku, kdy je začneme projednávat, tak poměrně velice často kvůli odbornosti žádáme ostatní výbory o spolupráci, protože jsme petiční výbor. Ale když jsou to věci, které se týkají některých odborných oblastí, tak si rádi pomůžeme doporučením ostatních odborných výborů.
A téměř vždy, a to bych rád zdůraznil, jsme k velkým peticím v roce 2023 uspořádali buď kulatý stůl nebo nějaký seminář nebo veřejné slyšení, kam jsme zvali víceméně všechny zúčastněné, kteří by mohli přispět k řešení situace, která byla obsahem petice.
Mgr. Jiří Růžička
Udělám pár poznámek k velkým peticím. Jednou z nich byla petice za zachování české koruny. Tu podepsalo 19 500 osob. A petenti žádali, aby vláda ČR vyjednala výjimky ze zavedení eura. Projednávalo se to s dalšími výbory. Byl uspořádán kulatý stůl, který, jak jste včera slyšeli, byl kvitován s velkým povděkem a pochopením a bylo konstatováno, že to věci velice prospělo.
V roce 2023 jsme petici neukončili, ale byla ukončena včera, jak jsme tady všichni slyšeli, jak jsme ji také odhlasovali, vzali jsme ji na vědomí. Nic víc tam v závěru petice nebylo.
Další velkou peticí, která způsobila poměrně hodně rozruchu a hodně jednání, byla petice za zachování veřejných poštovních služeb. Tu podepsalo 27 500 občanů. Jak už název napovídá, obsah byl poměrně jasný. Možná že si někteří z vás vzpomínají, kolik k tomu proběhlo jednání. My jsme jako výbor uspořádali kulatý stůl za přítomnosti zástupců petentů, České pošty, ministerstva financí, Asociace krajů, Sdružení místních samospráv a tak dále. Petici jsme pak projednali na 13. schůzi Senátu a plénum konstatovalo, že petice je důvodná. Usnesení obsahovalo i doporučení k provedení České pošty, aby podstata stížnosti nebo té petice byla nějakým způsobem řešena.
Další velikou peticí byla petice, kterou je nesouhlas s obnovením provozu spalovny v Rybitví. To se táhne už dlouhá a dlouhá léta, možná už několik desetiletí. Situace je tam čím dál tím problematičtější, protože všichni víme, že počet odpadů se zvyšuje. Rybitví a Pardubice se proti tomu brání. My jsme pozvali samozřejmě petenty, dokonce několikrát. Uspořádali jsme k tomu zase kulatý stůl a dokonce v minulém týdnu nebo před dvěma týdny jsme uspořádali výjezdní zasedání do toho místa. Nutno říci, že situace je tam skutečně velice dramatická, protože provozovatel nehodlá ustoupit a ti lidé se tam toho děsí, protože nejbližší domy v Rybitví, což je poměrně malá vesnice, jsou 300 metrů od areálu té spalovny. Těžko se hledá nějaké společné řešení, protože ani jedna, ani druhá strana není ochotna k ústupkům. Na straně obyvatel Pardubic zaznívají připomínky k tomu, že vlastně přicházejí o majetek, protože jejich domy jsou neprodejné, ztrácení hodnotu. A samozřejmě velké výhrady mají i k tomu, že se v té vesnici neuvěřitelně zvýší provoz nákladních automobilů, které by to tam dovážely. Tato petice ještě nebyla ukončena, jak jsem říkal, uspořádali jsme tam výjezd.
Potom jsme projednávali petici, která se jmenovala Diskriminační podpora v zemědělství, nerovné podmínky pro sdružené vlastníky. Petenti tady požadovali stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a odstranění veškeré diskriminačně nastavené podpory v zemědělství. Přijali jsme petenty na výboru, projednávali jsme to s nimi. Paní senátorka Vítková se tomu velice pečlivě věnovala. A také na základě našeho, řekněme, předchozího jednání a i doporučení VHZD i ÚPV jsme uspořádali veřejné slyšení, které proběhlo na konci ledna tady v Senátu. Nebylo ukončeno. Situace je taková, jaká je. Dnes, když jste přicházeli do Senátu, tak jste viděli, že asi situace v zemědělství ještě dlouho bude předmětem sporů, nepříjemností, případně petic. A toto byla petice, která se týkala jen jedné malé části té nespokojenosti, což jsou rozdíly mezi poskytováním dotací malým zemědělcům, středním zemědělcům a velkým zemědělcům. Nebylo to ještě ukončeno. Nepochybně se k tomu ještě několikrát vrátíme.
A potom poslední velkou peticí byla petice za obnovení legislativní ochrany lidského života od početí. Ta byla podpořena 14 000 podpisy. Petenti navrhovali změnu Listiny základních práv a svobod tak, aby každý měl právo na život od početí do přirozené smrti. Měli jsme, řekl bych, možnosti vyslechnout petenty někdy s jejich argumenty, které byly velmi emotivní včetně různých nástrojů potratových a tak dále. Nebylo to vůbec jednoduché jednání. Uspořádali jsme zase nějaká další jednání, kulatý stůl. A potom jsme to předložili plénu. Na plénu jsme to projednali na 19. schůzi. Jak náš výbor doporučil, tak i plénum přijalo naše doporučení a konstatovali jsme, že petice je nedůvodná.
To byly velké petice. Pak tam byly ještě tři nějaké menší petice. Zmíním se jen o dvou. Jedna byla výzva na podporu oddělení vzdělávání na Ústavu pro studium totalitních režimů. Možná si na debaty vzpomínáte také, jak to probíhalo. Bylo to i poměrně hodně medializováno. Naprosto nesmiřitelné postoje. To oddělení pro vzdělávání na ÚSTR, odtamtud všichni zaměstnanci odešli. A to oddělení v podstatě nefunguje. Bohužel ku škodě vzdělávání v oblasti moderních dějin, což je něco, co nás trápí. Má to další konsekvence. My jsme několikrát jednali se všemi zúčastněnými. Konstatovali jsme také jako výbor, že petice je důvodná, což bylo trošku předmětem dalších sporů. Nicméně ÚSTR, jeho vedoucí pracovníci, na zaměstnance podali žalobu kvůli tomu, jak postupovali. Soud rozhodl velice rychle. A to by tu možná stálo za zmínku, usoudil, že postup vedení vůči zaměstnancům nebyl v pořádku, že žaloba nebyla v pořádku. A uložil vedení ÚSTR poměrně vysoké pokuty. Nejen za soudní náklady, ale i jako náhradu újmy zaměstnancům. Výše náhrady se pořád řeší, ale už proti ní vlastně není odvolání. Říkám to tady proto, že my jsme konstatovali, že petice zaměstnanců je důvodná a situace se nevyvinula tak, jak bychom si všichni přáli. Bohužel k velké škodě, protože oblast moderních dějin je pro nás, myslím si, velmi a velmi důležitá. A její význam skutečně neupadá.
Potom za zmínku ještě stojí to, že v roce 2023 jsme uzavřeli petice ještě z předchozího roku, které se nepodařilo dokončit, což byla jedna petice za obnovu dětského oddělení nemocnice ve Frýdku-Místku. A jedna petice za urychlenou regulaci vysokých cen energií, pohonných hmot a tak dále. Tu jsme vzali na vědomí, protože tam jsme usoudili, že skutečně řešit něco, opatření, která udělala vláda, asi není úplně správné poté, co je vláda už učinila. A my jsme na to reagovali tak, že jsme ji vzali na vědomí.
Součástí projednávání, o kterém jsem teď mluvil, byla i Výroční zpráva o podávání informací podle zákona č. 106. Tam možná stojí za zmínku, že počet žádostí o podávání informací poměrně prudce stoupá. Za rok 2023 jen tak pro vaši představu přišlo do Senátu 11 769 žádostí o podání informací, skoro 12 000 podání přišlo, dotazů. Takže bych řekl, že Kancelář Senátu a samozřejmě i příslušné výbory a komise, které se tím někdy musí zabývat, mají skutečně co dělat.
A tu práci, nechci říci, to ztěžuje, protože to je normální, že občané žádají, ptají se na něco, podávají různá podání. Někdy jsou podání trošku fantasmagorická, fakt si dovolím to říci. Prostě profesionální stěžovatelé píší pořád dokolečka, ale tak to prostě je. Jen pro představu, abyste měli, 11 769 žádostí a podání za rok.
Poslední část v mé zprávě se týká Výroční zprávy za rok 2023 pro mediální oblast, kterou také jako to předchozí máte přílohu tohoto usnesení. A tam se jednalo především o to, že jsme se vrátili víceméně do normální provozu po covidových letech, takže i mediální oddělení mělo poměrně hodně práce, protože probíhalo hodně akcí a aktivit, které pořádal Senát. A tam asi stojí za to připomenout ty nejdůležitější, kterým se věnovalo mediální oddělení. To byla inaugurace nového prezidenta ČR, Konference předsedů Parlamentu EU, Mezinárodní krymská platforma, která tady proběhla, 85. výročí podpisu mnichovské dohody nebo návštěva ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Novináři si navykli samozřejmě komunikovat napřímo s námi, s vámi, se Senátem, ale čím dál tím více novinářů využívá možnosti sledovat jednání a třeba i výboru online. A využívají to potom ke své práci. Takže si myslím, že můžeme konstatovat, že i v tomto směru příslušné oddělení Kanceláře Senátu pracuje velice pečlivě, zodpovědně a s velkým nasazením, za což jim samozřejmě patří dík.
Takže to je vše k usnesení, kterého se týkaly jednotlivé části, které jsem tady připomenul. Na závěr bych si dovolil ještě konstatovat ty nejpodstatnější věci, že ve svém usnesení, což bylo 111. usnesení, výbor:
- schvaluje zprávu o peticích,
- zároveň bere na vědomí výroční zprávu o podávání informací i výroční zprávu za rok 2023 pro mediální oblast,
- doporučuje Senátu tyto materiály vzít na vědomí,
- určuje zpravodajem pro projednání tohoto tisku senátora Jiřího Růžičku,
- pověřuje předsedu výboru Růžičku, aby toto předložil předsedovi Senátu.
To je vše, děkuji za pozornost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
