Stanjura (ODS): Vy říkáte, že jste pro, ale mnohým z vás vyhovuje, že to opozice blokuje

8. 1. 2016 14:47

Projev na 37. schůzi Poslanecké sněmovny dne 8. ledna 2016 k elektronické evidenci tržeb:

Stanjura (ODS): Vy říkáte, že jste pro, ale mnohým z vás vyhovuje, že to opozice blokuje
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zbyněk Stanjura

Tak nejdřív nad rámec toho, co jsem si připravil, krátká reakce. Jako dlouholetý člen zastupitelstva města Opavy musím říct, že v zákoně o obcích je právo poslance vystoupit kdykoliv na zastupitelstvu. Nikdo nenavrhl, ani vy, pane poslanče Hájku prostřednictvím pana místopředsedy, aby toto právo, které mají všichni poslanci vůči komunálním politikům, aby bylo zrušeno.

Když mluvíte o nadposlancích, zřejmě myslíte poslance s přednostním právem. Tak si to spočtěme, kolik přednostních práv má vládní koalice, kolik přednostních práv má opozice. My máme dvě, kolegové z TOP 09 mají tři, komunisté mají dva a z Úsvitu je to jeden. To je všechno. Vláda má 17 členů, to máte 17x přednostní právo, k tomu vedení Sněmovny, tam máte tři, to je 20, pak máte předsedy stran, předsedy klubů, tak dejme tomu 24, někdy se ty funkce prolínají, takže máte více než dvojnásobek přednostních práv. A když jsme jednali o jednacím řádu a naposledy jsme novelu schválili v roce 2014, tak jste nic takového nenavrhli. To jenom na okraj toho vystoupení. Já se budu na rozdíl od vás snažit argumentovat věcně, nepouštět se do osobních útoků a nikoho neurážet.

Nejdříve se musím vrátit k tomu, co se v této Poslanecké sněmovně stalo v pátek 11. prosince, kdy se vládní většina pod taktovkou hnutí, jehož členem je pan poslanec Hájek, rozhodla, jmenovitě to bylo v režii a pod taktovkou pana Faltýnka a paní Jermanové, vědomě flagrantně porušit zákon, jednací řád, práva demokratické opozice, ale také obyčejnou lidskou slušnost, brát slovo někomu, který mluví k věci.

Na druhé straně, možná překvapivě, vám za to chci poděkovat. Ani v tom nejlepším scénáři našeho souboje o EET mě nenapadlo, že už po dvou hodinách třetího čtení většina vládních poslanců, ne všichni, poruší zákon. To jsem ani neočekával, že nám to budete usnadňovat od samotného začátku.

Můžeme se přít, jestli dlouze vystupujeme, jestli zdržujeme nebo jestli provádíme obstrukce u tohoto zákona. Já chci říct, že využíváme jednacího řádu, a to zejména ustanovení, že pro třetí čtení jsou vyčleněny v zákoně hodiny, a to ve středu a v pátek 9 až 14. Chci říct, že se to dostalo do zákona po 12 letech fungování českého parlamentu. Nebylo to v zákoně od 1. ledna 1993, dostalo se to do zákona v roce 2004, kdy si tehdejší vládní většina chtěla usnadnit projednávání vládních návrhů zákonů v Poslanecké sněmovně, byla to vládní koalice sociální demokracie, KDU-ČSL a Unie svobody a prosadily si tento paragraf do jednacího řádu. Pokud se podíváte do análů, tak zjistíte, že tehdy existovala velmi těsná vládní většina. Já jako bývalý předseda vládního klubu vím, jak je složité mít každou vteřinu v Poslanecké sněmovně většinu, takže jste si ulehčili práci.

Chci říct, že z tehdejších poslanců ODS pro změnu nehlasoval vůbec nikdo. Už tehdy jsme říkali, že to omezení není správné, nicméně dneska fňukají ti, kteří si to prosadili. Abych byl jmenovitý, když jsem se podíval na sjetinu, hlasování mělo číslo 437, proběhlo 8. dubna 2004 a podívejme se, kdo byl mezi těmi, kteří byli pro. Nechci číst všechny, většina byla těsná, ale byla. Například byl pro dnešní premiér pan Bohuslav Sobotka, lídrem změny, tím, kdo to předkládal a obhajoval, je dnešní ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Mezi těmi, kteří hlasovali pro, je dnešní ministr průmyslu a obchodu pan Mládek. Ale to není všechno. Často čtu v Právu rozohněné komentáře pana profesora Jičínského, jak opozice zneužívá obstrukcí a jak je to špatně. Pan profesor Jičínský pro tuto změnu jednacího řádu hlasoval, protože chtěl ulehčit vládní většině práci. Taky dnešní prezident NKÚ, který velmi často kriticky hovoří ať už o práci exekutivy nebo Poslanecké sněmovny či Senátu, hlasoval pro. Taky dnešní předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, tehdejší poslanec sociální demokracie, hlasoval pro.

Proč o tom mluvím? Protože se jasně ukázalo, že účelová změna zákona jednacího řádu se nakonec obrátila proti těm, kteří si to z vlastních důvodů chtěli ulehčit. A dneska slyším znovu úvahy o tom, jak je třeba změnit jednací řád, protože se vládní koalici nedaří prosadit jeden jediný zákon. Možná se vám to povede, možná budete spokojeni. Ale jsem si skoro jist, že za pár let budete buď vy nebo vaši nástupci fňukat, co je to za špatný jednací řád a jak to opozice využívá, že tehdy jste to mysleli jinak. Já vás před tím varuji, ale máte většinu, klidně si to můžete změnit, ale na tomto případu chci ukázat, kam vedou účelové změny zákona. Nakonec se velmi často obrátí proti těm, kteří to navrhovali. Velmi často to vidíte u volebních zákonů. Na základě minulých voleb mnozí přemýšlejí, jak změnit pravidla, aby při stejném výsledku měli větší počet mandátů, silnější většinu a taky velmi často platí, že změny se nakonec obrátí proti tomu, kdo je navrhl.

Já bych chtěl na začátku svého vystoupení ztratit pár slov o tom, jestli tady vládnou obstrukce nebo ne. Máme za sebou přibližně dva roky fungování Poslanecké sněmovně, o něco déle, když počítáme ustavující schůze, než se ustaví orgány a podobně. Za tu dobu Poslanecká sněmovna schválila celkem 167 zákonů. To je tempo 83,5 zákona za rok, to mi přijde dost pro to, aby se v tom někdo orientoval, více než jeden zákon týdně vychází pro ty, kteří se tím mají řídit. Z toho bylo 146 vládních, 18 poslaneckých návrhů zákona bez ohledu na to, jestli je podali vládní nebo opoziční poslanci a tři senátní návrhy zákonů. My jako občanští demokraté jsme hlasovali pro 93 vládních návrhů zákonů z celkového počtu 146, 53 případů bylo, když jsme vládní zákon nepodpořili, takže celkově jsme podpořili 63,7 % vládních návrhů zákonů. U poslaneckých je naše bilance dvanáctkrát pro, šestkrát proti, to znamená přesně dvě třetiny, a u senátních návrhů je bilance úplně stejná, dvakrát jsme byli pro, jednou proti, opět dvě třetiny. Když to sečteme, tak my jako opoziční klub jsme podpořili celkem 107 zákonů ze 167 a to je 64 %. Myslím, že slova o tom, že někdo brzdí práci Sněmovny, prostě neodpovídají realitě, když se podíváte na tuto statistiku.

Vy vždycky řešíte, že dneska se toho udělalo málo a zítra se udělá málo a mohli jsme toho udělat víc. Ale opravdu 167 přijatých zákonů, které vyšly ve Sbírce za dva roky, mi nepřipadá vůbec málo. Podle mě to nejsou žádné obstrukce, ale standardní práce opozice, kdy zhruba ve dvou třetinách hlasuje s vládou a zhruba v jedné třetině hlasuje proti vládě. Úplně stejně bych mohl argumentovat obstrukcemi, co se týká poslaneckých návrhů zákonů zejména opozičních. Víte stejně jako já, že některé návrhy zákona byly podány už v roce 2014, to znamená předloni a ještě se nedostaly na prvé čtení. Jak je to možné? Proč děláte takové obstrukce? 15, 14, 13 měsíců. My po vás nechceme, abyste hlasovali pro, máte přece svůj politický názor a ten vyjádříte hlasováním, jak říkal pan poslanec Chalupa. Proč jsme u desítek návrhů zákonů, které tady leží rok a půl, nehlasovali ani o případném zamítnutí v prvém čtení nebo propuštění do dalších čtení? Protože je to politický postoj vládní většiny, který respektuji. Takže zase na oplátku respektujte politický postoj opozice, která u jiných návrhů zákonů říká, že je proti a že využije, jako vy využíváte práv jednacího řádu a neprojednáváte návrhy zákonů, tak my to uděláme stejně. Tak buď budete přísní na všechny a nebo tolerantní ke všem. Ale nemůže to být tak, že když je to vládní návrh, tak samozřejmě jedeme rychle, rychle, ale když je to opoziční, tak o něm ani nebudeme jednat.

Takhle to je. Já si nestěžuji, abyste rozuměli, to není žádná stížnost, to je konstatování faktů a každý z vás, když se podívá na naše webové stránky, najde si sněmovní tisky, dá "zatím neukončené", zjistí, že například návrh zákona, aby kompetence přešly z Ministerstva financí na MPO v řízení některých státních podniků, jsme zahájili v prvním čtení více než před rokem, zahájili, přerušili jsme to a od té doby jsme nepokračovali, protože to nikdy nepustíte na program a pak poslední den schůze hlasujete spolu s námi, to musím říct, o vyřazení všech neprojednaných bodů. A je to zrovna návrh zákona, který má nějaké racio, který by se i sociálním demokratům možná líbil, na druhé straně je ostře proti ministr financí, jako pravděpodobně každý ministr financí, kterému by Sněmovna chtěla odebrat nějakou kompetenci a dát to jinému členovi vlády, takže ho nechcete ani zamítnout, protože to se jednou může ve vnitro-koaličním boji hodit, na druhé straně tím pádem to pro jistotu ani neprojednáváte, abyste si nevyrobili koaliční konflikt. A tomu rozumím. Je to přirozené, normální, ale pak si nestěžujte, když my u jednoho jediného návrhu zákona, a jsme tady třetí pátek, 11. prosince, 18. prosince a 8. ledna a srovnejte to s dobou, kdy tady leží návrhy zákonů 18, 16, 14 měsíců, a to vám nevadí. Já tomu rozumím. Nejsou vaše. Ale pak po nás nechtějte, aby to všechno bylo podle vašich not.

Takovéto obecné volby rozhodly a vy nás zdržujete a opozice má umožnit vládě vládnout. Tak proč tu vlastně jsme? Skoro zbytečně, abychom akceptovali takový motiv, ale to my samozřejmě akceptovat nechceme. Takže chci zmínit ještě jednu věc. Od konce prosince vypouštíte takovou informaci, že až nadejde ten správný čas, až usoudíte, že diskusí bylo dost, tak ukončíte rozpravu, porušíte jednací řád, prohlasujete si tento návrh zákona, určitě si pak zatleskáte a budete spokojeni, jak jste tu opozici doběhli. Ale já říkám, že vědomé a připravované porušení zákona není dobrou zprávou o politické kultuře v Poslanecké sněmovně. 

Jak byste se dívali na jiné občany, kteří by dlouhodobě, vědomě a organizovaně připravovali porušení jiného návrhu zákona? Myslím, že byste žádná dobrá slova a slova obdivu a potlesku k tomu nevolili.

Teď se můžeme dostat k EET. Pan poslanec Faltýnek vyzývá k věcné odborné debatě. A já jsem pro. A dneska se budu snažit mít konkrétní připomínky i konkrétní dotazy a těším se na odpovědi.

Podle vládní propagandy, já to neumím jinak nazvat, má projekt EET tři cíle: snížení šedé ekonomiky, narovnání podnikatelského prostředí a zvýšení výběru daní bez zvýšení sazeb či rozšíření základů daně. Za sebe i za mou politickou stranu chci říct, že to jsou dobré cíle. A jestli někdo dneska říkal z vládních poslanců či z vládních ministrů, že tohle podporují v zásadě relevantní politické strany, tak má pravdu. Tyhle cíle jsou dobré a my je podporujeme. Jenom se na rozdíl od vás domníváme, že zvolený nástroj - elektronická evidence tržeb - je naprosto špatný a k naplnění žádného z těch cílů nepovede. Já to pak podrobně vysvětlím.

Považuji to pouze za marketingový projekt hnutí ANO, kterým se snaží dohnat to, že zatím tato Sobotkova vláda plní především levicový program sociální demokracie. Když se podíváte na návrhy, které jsme schválili, a pak si vzpomenete i na komentáře mnohých významných činitelů hnutí ANO, tak velmi často ty komentáře jsou: To byl koaliční kompromis, nám se to úplně nelíbí, ale v rámci zachování koaliční jednoty jsme pro to hlasovali.

Opět chci říct, že tomu rozumím. Taky jsem byl vládní poslanec, který byl členem koalice, a velmi těžko se mi někdy hlasovalo pro dohodnutý koaliční kompromis. Takže to nechci ani ironizovat, ani zlehčovat. Je to samozřejmě něco úplně jiného, kdyby kterákoli politická strana měla jednobarevnou vládu, většinu v Poslanecké sněmovně, pak by nesla plnou odpovědnost za všechny kroky vlády a všechny administrativní nápady a všechny přijaté zákony. To ale v České republice díky volebnímu systému není možné, takže vznikaly a vznikají koaliční vlády a tím pádem vznikají i koaliční kompromisy a já to nepovažuji za sprosté slovo.

Jenom chci říct, že když nám někdo něco vyčítá a možná i oprávněně, co jsme udělali v minulém či předminulém volebním období, tak chci připomenout, že to byly taky koaliční vlády. I tehdy se dělaly koaliční kompromisy. A ne všechny kroky, které naše vlády, nebo vlády, kterých jsme se účastnili, byly plně v souladu s naším politickým programem.

Ale je zajímavé, že třeba některé kroky, které jsme navrhli a prosadili na roky 2013 - 2015, které zejména hnutí ANO velmi tvrdě kritizuje, tak svým vědomým hlasováním platnost těchto kroků prodloužilo i na další roky. Když se budeme bavit o nešťastném opatření, jako byla solidární přirážka k dani, tak ta už neměla osm dnů platit. Byla schválena tři roky. A mluvím zrovna o jednom těžkém koaličním kompromisu, kdy mně osobně se velmi těžko mačkalo tlačítko ano a zvedala ruka u toho. Ale vy jste to vědomě prodloužili. Stejně tak jsme navrhli vrátit se k nižším sazbám DPH, tak nás tady kritizujete. Dneska pan ministr financí... A když jsme to navrhli, tak jste opakovaně hlasovali proti. A když tady leží návrh zákona od července loňského roku, tak jsme ho ještě nepustili ani do prvého čtení. Ta kritika může být.

Současně vám nabízíme možnost, abyste spolu s námi některá opatření odstranili nebo změnili, snížili daně, ale vy jste sami proti. Takže nemůžete současně říkat, nebo můžete, ale nemá to logiku, že kritizujete například zavedení solidární přirážky, a když ji chceme zrušit, tak jste proti, a případně když má účinnost končit, tak to vědomě svým hlasováním prodloužíte. Pak se k tomu přihlašujete jako ti z nás, kteří pro to s těžkým srdcem hlasovali.

V politice existují mnohdy paradoxy a já chci dneska ukázat na jeden z nich, který je opravdu zvláštní. Myslím si, že pro nás, pro náš politický úspěch a pro to, abychom získali větší podporu veřejnosti, by bylo nejlepší, kdybychom umožnili schválení zákona o elektronické evidenci tržeb, aby se naplno projevily nedostatky, slabiny, rizika tohoto projektu. A mohli bychom z toho těžit a říkat: Vidíte, měli jsme pravdu. A my tomu přesto bráníme.

Mnozí z vás, i když to na mikrofon neřeknete, kteří takhle silně veřejně podporujete zavedení EET, máte stejné obavy, že by ten projekt nemusel fungovat. To je ten paradox. Vy říkáte, že jste pro, na druhé straně mnohým z vás vyhovuje, že to opozice blokuje, a tudíž zákon není účinný. Vzpomeňme si, kdy to mělo platit. Podle mě to mělo platit od 1. ledna 2015. (Hlasy z pléna: Šestnáct.) 2016. Omlouvám se. Teprve jsme osm dnů v novém roce, tak se mi ty letopočty ještě pletou. A poprvé jsme projednávali třetí čtení 11. prosince. To znamená, i kdybychom nevystoupili ani minutu, i kdybychom nevystupovali a hlasovalo se 11. prosince, tak jste to nemohli k 1. lednu letošního roku stihnout. O tom se už příliš nemluví. Všechno se svádí na opozici.

Otázka je, proč to tedy děláte? Proč nevyužijete toho možného benefitu z toho, že (nesrozumitelné) zákon je špatný, že přinese komplikace drobným podnikatelům nebo živnostníkům. Vždyť by vám to přece mohlo přinést i nějakou podporu ve volbách. Letos budou volby. Příští rok budou volby. A takhle to bude platit dalších deset let, kromě roku 2016, že budou volby. Ten důvod je jednoduchý. My bychom to možná i udělali, kdybychom tím nevystavili statisíce drobných podnikatelů a živnostníků do role pokusných králíků. Nechceme se přihlásit k názoru, že čím hůře ve státě, tím lépe pro opozici. I kdyby to pro nás bylo pohodlnější a pro vás rizikovější.

Pan ministr Babiš ve svých vystoupeních k tomuto návrhu zákona toho řekl poměrně dost. Mě zaujaly, a dneska chci okomentovat, pouze tři výroky. Za prvé to říkal minule, že se jedná o revoluční projekt. Za sebe jako konzervativní politik říkám, že se bojím a obávám revolučních projektů. Dneska říkal pan ministr, že to je v zásadě jednoduché, že nemáme strašit, že bude stroj mluvit se strojem. Já nechci žít ve státě, kde naše životy řídí stroje. To skutečně nechci. Taková odosobněná společnost, kde všechno řídí stroje a my jsme jenom takové součástky a plníme naprogramované úlohy. A pak říkal pan ministr, že jeho cílem jsou nízké daně. A v tom se shodujeme. Tak ho vyzývám k tomu, abyste pustili naše návrhy na snížení či zrušení daní a abyste hlasovali pro. Pak se ukáže, že to nebyly jenom proklamace a že to byl skutečně politický postoj podpořený hlasováním v Poslanecké sněmovně. A je možné, že levicoví poslanci neumožní schválení tohoto zákona. Ale když někdo říká: Pojďme o tom hlasovat. Tak pojďme hlasovat o snížení daní. Ukáže se, kdo to skutečně podporuje tím, že je připraven dát hlas pro, a kdo to říká jenom tak, protože si myslí, že to dobře zní, ale přitom to reálně nepodpoří.

Své vystoupení k EET rozdělím do pěti částí, aby to mělo nějakou strukturu. První část se bude týkat legislativní přípravy zákona a zejména IT řešení navrženého či uvažovaného. Druhá část vystoupení se bude snažit vyvrátit mýtus, že tento zákon bojuje s šedou ekonomikou. Třetí část mého vystoupení se pokusí vyvrátit mýtus, že EET přispěje k narovnání podnikatelského prostředí. Čtvrtá část mého vystoupení se pokusí vyvrátit mýtus, že EET povede k vyšším daňovým příjmům státu a veřejných rozpočtů. V poslední páté části budu mít dotazy a výhrady k jednotlivým paragrafům a konkrétnímu znění zákona.

Pokud se vrátím k tomu prvnímu, to znamená celé dosavadní legislativní cestě i ke zvolenému řešení, tak chci nám všem připomenout usnesení vlády č. 889 z 2. listopadu loňského roku, které mimo jiné stanovuje povinnost předkládat všechny IT projekty v hodnotě nad 6 milionů korun, resp. služby po dobu pěti let v součtu nad 30 milionů korun k posouzení hlavnímu architektovi eGovernmentu Ministerstva vnitra, který vydá stanovisko do 30 či 60 dnů ve smyslu přílohy tohoto vládního usnesení. Týká se to všech ministerstev, ústředních orgánů státní správy a jejích složek.

Podle všech podkladů a i z vystoupení pana ministra financí i z dnešních slov vyplynulo, že ten IT projekt bude dražší než 6 milionů korun. Můj první konkrétní dotaz do věcné odborné debaty zní: Platí usnesení vlády 889 z listopadu 2015 i pro projekt EET? Pokud ne, tak proč. Pokud ano, chci se zeptat, jestli byl ten projekt předložen hlavnímu architektovi eGovernmentu na Ministerstvu vnitra.

Zda tento hlavní architekt splnil svou povinnost a vydal stanovisko do 30 resp. 60 dnů.

Návrh řešení pro EET provází od jeho počátku řada problémů, které jsou ze strany Ministerstva financí přehlíženy. Já nevím, jestli úmyslně nebo neúmyslně. Některé z nich jsou neřešeny. Ty problémy bych rozdělil do několika částí. První část je nestandardní legislativní proces obejití vnějšího připomínkového řízení u části navrhovaného zákona a jak jistě víme z praxe a ví to jak koalice, tak opozice, tohle může být jeden z důvodů pro napadení přijatého zákona u Ústavního soudu. Kdy v minulosti již došlo ke zrušení řady právních předpisů z důvodu nedodržení legislativních pravidel, ne z důvodu vlastního obsahu zákona. Protože ta verze zákona, kterou nakonec Ministerstvo financí předložilo do vlády, neodpovídala té verzi zákona, která byla poslána do vnějšího připomínkového řízení. Já myslím, že podrobně o té problematice mluvil pan místopředseda Petr Gazdík, tak já nebudu opakovat jeho vystoupení a nebudu tady dlouze říkat všechna ta nestandardní opatření, nestandardní kroky a výjimky a obcházení, které se u legislativní cesty tohoto zákona zatím staly.

Druhá věc, na kterou chci upozornit, je problematika účetních záznamů a jejich přenosu účetních jednotek, kdy v navrhovaném řešení se vůbec nepočítá s novelou zákona o účetnictví, která by případnou povinnost označovat účetní záznamy určené k přenosu v technické formě uznávaným elektronickým podpisem ze zákona vyjmula, jak je tam dneska. Nebo by při zachování současné právní úpravy zákona o účetnictví by řešení pro EET muselo navíc označovat u těch dotčených subjektů, které jsou účetními jednotkami a vedou účetnictví, u každého přeneseného záznamu záznam uznávaným podpisem.

Třetí věc je problematika vlastností daňového dokladu u plátců daně z přidané hodnoty, která se při tisku na tzv. termotiskárnách, to je to nejlevnější řešení, které je velmi často prezentováno, že to stojí pár korun, a kdo nemá pár korun, aby si pořídil termotiskárnu, ať raději nepodniká, tak pokud tyto termotiskárny použijete, tak velmi často nezabezpečíte dvě zákonem požadované vlastnosti daňového dokladu. A to jeho čitelnost a neporušenost jeho obsahu. Pokud jste někdy viděli daňový záznam dva, tři, čtyři roky starý, který je vytištěn termotiskárnou, tak víte přesně, o čem mluvím. Je to nečitelné, ten tisk se z toho ztrácí a v zásadě je to papír, ze kterého se nic nedozvíte.

Další je problematika způsobu využití certifikátu dle návrhu zákona o EET, kde předkladatel počítá s využitím elektronické značky pro označení přenášených účtenek a dále pak pro prvotní identifikaci subjektů v místě centrálního příjmu pouze dle příslušné elektronické značky.

Další věc, o které chci mluvit, která zatím způsobuje problémy v legislativní cestě, je problematika utajení projektu, zabezpečení projektu či architektura zvoleného řešení. Protože dle navrhovaného zákona a dle získaných údajů od předkladatele bude v rámci technické realizace projektů řada naprosto kritických míst v celém projektu, které nebyly konzultovány s odbornou veřejností. A to ani s příslušnými úřady. Například podle zákona č. 365/2000 Sb. by správně měl předkladatel technické řešení předložit na Ministerstvo vnitra České republiky ke schválení. Tak můj druhý konkrétní dotaz: Bylo technické řešení předloženo podle zákona Ministerstvu vnitra ke schválení? Ano či ne? Pokud ano, tak kdy a s jakým výsledkem? Pokud ne, proč se tak doposud nestalo a proč nebyl naplněn zákon č. 365/2000 Sb.?

A podle mého názoru je to, že se to zatím nestalo, protože nemám informace, že by se tak stalo, tím pravým důvodem, proč se tzv. zatahuje připravované řešení, je to snaha schovat nesprávné architektonické či technologické řešení projektu. A ne obava o zneužití dat, jak je často prezentována. Navíc pokud ta data nebudou anonymizována, a to nemají být, podle zvoleného navrhovaného řešení, pak je možnost jejich zneužití v místě centrálního zpracování mnohonásobně vyšší než v případě anonymizovaných dat. Na tom se určitě shodneme.

Pak se chci zmínit o problematice časové osy projektu. A to nikoliv na základě obstrukcí, i když my takovým způsobem neuvažujeme, ale bych prokázat vstřícnost a přistoupil na vaši rétoriku, dobře, od 11. prosince, to znamená méně než jeden měsíc, probíhají obstrukce v Poslanecké sněmovně. Ale s tím, a už jsem to jednou říkal, jak neustále předkladatel posouval sám o sobě termíny realizace.

Původní termín 1. dubna 2016 vymyslel určitě někdo, kdo nikdy nepodával daňové přiznání. Já si myslím, že v březnu mají všechny účetní jednotky mnohem větší starost zkompletovat, zkontrolovat daňové přiznání, účetní uzávěrku a ne zavádět nový revoluční projekt podle slov pana ministra Babiše. Ať už mluvíme - já trošku přeskočím k tomu, jak chci vyvracet mýtus o narovnání podnikatelského prostředí - jak je možné, když mluvíte o narovnání podnikatelského prostředí, že jste vybrali několik skupin, u kterých vy sami už neomylně navrhujete účinnost až po příštích parlamentních volbách? Tady jasně deklarujete obavu z toho, jak ten projekt bude fungovat. A proto pan zpravodaj, jestli se nepletu, načetl pozměňující návrh, který má koaliční podporu, který říká, těch statisíců, zejména řemeslných živnostníků se to bude týkat 25 měsíců poté, co to vyjde ve Sbírce zákonů, jestli jsem dobře počítal, je to ve složitou dobu, ale když tak pan zpravodaj mě určitě opraví, jestli to není 25 ale 24. To znamená, neomylně směřujete až do roku 2018 minimálně u poloviny subjektů, u kterých tvrdíte, že mají mít povinnost používat EET. Ale současně u toho odvážně mluvíte o rovných podmínkách! Tak jak je to možné, že to má platit jenom pro někoho? Za sedm měsíců, pro někoho za deset a minimálně pro polovinu za dva roky. Kde je ta rovnost? To bych prosil, to je dotaz na pana zpravodaje, aby mi odpověděl, pokud uzná za vhodné. Pokud chce vést věcnou debatu. V čem vidíte rovnost podnikatelského prostředí, když polovina to má mít až za dva roky?

Já chci říct, že to podporuji! Každé oddálení je dobré! Aby to nebylo špatně pochopeno. Nenavrhuji, aby to platilo pro všechny hned. My navrhujeme, aby to neplatilo pro nikoho. To je úplně jiný přístup! Ale vy, když máte plná ústa slov o podnikatelské rovnosti a rovných podnikatelských podmínkách, tak byste měli zdůvodnit, proč jsou někteří rovni a někteří jsou rovnější.

Já vím, že náš pan předseda v rámci předvánoční akce Mladé fronty DNES si vyměnil vánoční dárky s panem předsedou hnutí ANO. Pan předseda Fiala dostal maketu dětské pokladničky, ale panu ministru financí podle mě věnoval dvě zajímavé knihy od uznávaného prognostika Orwella. Jedna se jmenuje Farma zvířat, tam je docela dobře popsán ten princip "všichni jsme si rovni, ale někteří jsou si rovnější". A druhý neméně slavný román 1984, Big Brother is watching you, kdy tě sleduje Velký bratr a to je jeden z nástrojů, který prosahuje do české legislativy. A kdo z vás tu knihu četl, tak musí říct, že tam jsou úžasné věci. A já myslím, že kdyby Orwell sledoval legislativní návrhy české vlády v roce 2016 a 2015, tak by řekl: Já jsem se držel moc při zdi. To mě ani nenapadlo, co všechno se dá vymyslet, co všechno se dá kontrolovat. I to, že máme ministerstvo pravdy, které přepisuje politickou minulost podle toho, kdo s kým byl v koalici a kdo ne. I s tím, že se uplatňuje dvojité myšlení: Něco říkám na veřejnosti, něco jiného si myslím. Myslím si, že je to inspirativní kniha a pan předseda Fiala říkal panu ministru financí, že když tu knihu bude dobře číst, tak pochopí, proč odmítáme tu společnost, kdy stroj komunikuje se strojem, kdy stroje řídí naše chování. A kdy stát ví úplně všechno. 

Já myslím, že mnozí z vás to četli a že mi dáte i za pravdu.

Další věc, na kterou bych chtěl poukázat, je problematika neprojednání řešení na radě vlády pro informační společnost. Pokud si už vláda nějaké rady zřizuje, a já jsem k tomu poměrně skeptický, těch rad není vůbec málo; kdo někdy zažil nějaké jednání, tak ví, že Poslanecká sněmovna je mnohem produktivnější než jednání kterékoliv rady vlády pro cokoliv, nicméně schválená pravidla říkají, že takhle velký projekty by se měl projednat na radě vládě pro informační společnost, kdy podle mých informací do konce loňského roku to projednáno nebylo, není stanovisko rady vlády pro informační systémy k navrhovanému systému a předkladatel také nepostupuje podle zákona 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, kde má povinnost u informačních systémů veřejné správy, což si myslím, že bez pochybnosti lze prohlásit, že EET je informační systém veřejné správy; doufám, že ano a ne pro privátní správu, je povinnost postupovat v souladu s příslušným zákonem.

A teď těch svých sedm připomínek trošku podrobněji rozvedu, abyste mě neobvinili z toho, že jsem to záměrně zkrátil, zkreslil, karikoval apod.

Nejprve se vrátím k problematice nestandardního legislativního procesu a k problematice certifikátů, které mají zabezpečovat elektronický přenos dat. Jak už jsem říkal, předkladatel od začátku obešel řádné připomínkové řízení, kdy do vnějšího připomínkového řízení původně předložil návrh zákona a k tomu odpovídající důvodovou zprávu a ekonomické dopady v takové verzi, která vůbec, vůbec neobsahovala řešení certifikátů, a po vypořádání vnějšího připomínkového řízení předkladatel předložil na vládu 8. dubna loňského roku návrh v jiném znění, který obsahoval nové paragrafy týkající se tzv. certifikátů, kde - a poprosil bych ty, kteří chtějí opravdu věcnou a odbornou debatu, aby teď dávali pozor - předkladatel předpokládá využití tzv. elektronických značek, které se ovšem na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, tzv. nařízení eIDAS, po účinnosti této směrnice k 1. 7. 2016 zruší. Už samotný název říká dostatek o tom, jak přehledně a jasně postupuje Evropská komise (...)  Chci jenom říct, že jsem nepožadoval přerušení jednání - pro stenozáznam. A myslím si, že kolegové pana ministra financí by mohli být více kolegiální a plnit tu povinnost, když dneska je teď tady pouze jeden, aby pan ministr nemusel sedět celých pět hodin, vlastně ne, hodinu mluvil, takže hodinu stál, tak čtyři hodiny aby nemusel sedět. Říkám, nepožadoval jsem přerušení svého vystoupení a této schůze.

Já to ještě jednou zopakuji. Nebudu číst ten bruselský název směrnice. Říkám, sám o sobě je tak nepřehledný a nejasný, že se pak nedivme, že je problém s implementací. Když to zjednoduším, předkladatelé tohoto návrhu navrhují pro zabezpečení elektronické komunikace elektronické značky, které podle nařízení Evropského parlamentu a Rady bude zakázáno používat od 1. července letošního roku. A můj dotaz logicky zní, proč a jak se předkladatelé, a to je třetí konkrétní dotaz, který kladu v rozpravě, s tím vypořádají, když toto navržené řešení je v rozporu s evropskou legislativou. Podle mě v poměrně absurdním rozporu, ale tato vláda říká, že je proevropská a chce být v hlavním jádru. A pak Evropská komise a Evropský parlament produkují věci, jako nařízení Evropského parlamentu o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu. Ale bohužel se tím musíme řídit a předkladatelé si toho buď nevšimli, nebo na to zapomněli, nebo to ignorovali. A TOP 09 je opravdu odborná a věcná věc.

Takže tyto elektronické značky budou po zrušení směrnice k 1. červenci letošního roku v českém právním řádu zrušeny. Přitom na tom je postaveno technické řešení. Problematika certifikátů zásadním způsobem též ovlivní některé technické aspekty řešení... (V sále je hluk.) Já myslím, že byla přestávka, tak bych poprosil, pane místopředsedo, abyste mi zjednal klid. 

Opravdu ty věci nejsou jednoduché, jsou věcné a odborné a já se teď chci dotknout takového toho tvrzení, že nikdo si nic pořizovat nemusí, že už všichni to zařízení mají a že žádné náklady podnikatelům a živnostníkům nevzniknou. Ale není to pravda. Díky elektronickým značkám nebude možno využít starší hardwarové prostředky, které řada subjektů, které jsou dotčeny návrhem zákona o EET, disponuje. To znamená, tyto podnikatelské subjekty budou nuceny starší technické prostředky nahradit novými. To znamená, to ponese vyšší náklady na straně dotčených subjektů. Situaci kolem připomínkového řízení lze jednoduše dohledat v eKLEPu, kam má přístup i opozice, tudíž kdo chce, si může sám přečíst veškeré připomínky, které vznášely jednotlivé rezorty, a to i tohoto odborného charakteru, a může si také přečíst, jak je vzalo, nebo nevzalo Ministerstvo financí jako předkladatel tohoto návrhu zákona v potaz. Nejsou to žádné tajné či překvapivé informace.

Když si pak porovnáte znění, které šlo původně do vnějšího připomínkového řízení, se zněním návrhu zákona, které šlo na vládu, jak už jsem říkal, 8. dubna, liší se zejména v paragrafech, které se právě týkají certifikátů.

Dalším problémem bylo neústavní vymezení dotčených subjektů, které není vyřešeno do současné doby i přes nesouhlas legislativní rady vlády, o tom mluvil Petr Gazdík při minulém projednávání tohoto návrhu, a přes nesouhlas řady rezortů. To vymezení musí být uvedeno přímo v zákoně a nelze jej řešit vyhláškou nebo nařízením vlády ČR.

Jaké by mohly být dopady, pokud by to řešení, tak jak je navrhováno, bylo skutečně přijato? Tím, že je zvolena cesta k užití podepisování datových zpráv předávaných a přebíraných mezi pokladním systémem a centrálním připojeným (?) systémem, tak opakuji, není možno využít starší pokladní systémy, jelikož jejich hardware nebude schopen pracovat s certifikáty. Naroste podstatným způsobem velikost datových zpráv, to znamená, podnikatel přenese podstatně větší množství dat, než je technicky nutné, a tím budou zvýšené náklady na připojení na internet, případně dříve dojde k vyčerpání tzv. FUP limitu a dojde ke zpomalení datových přenosů. 

A existuje riziko zneužití certifikátu, neboť jeho privátní část bude muset být v pokladním zařízení dešifrována. Výše uvedená rizika a nedostatky nebyly žádným způsobem zvoleny ani v RIA ani v důvodové správě. Všechno je to bagatelizováno a ironizováno.

A důsledkem toho bude, že podstatně větší počet subjektů, než vláda s tím prezentuje, bude nuceno si pořídit nové hardwarové zařízení. Dalším dopadem je řešení při příjmu na centrální příjmový bod při kontrole pouze existence certifikátů, jako ověření původce, bez vazby na aplikační logiku. Může přiřadit číslo účtenky i na tzv. falešné účtenky. Stačí zkopírovat ze zařízení certifikát a může to udělat obsluha, servis. A víte, jak je to obsluha, když máte zaměstnance. Já už jsem tady v prvním čtení poukazoval na fenomén Kukačky, který je v Chorvatsku. V rámci konkurenčního boje vyšle zaměstnance s cílem, aby neplnil u konkurenta povinnosti a tím ho poškodil. Pak velmi často předem vybranému člověku takový zaměstnanec nevydá účtenku a v tom okamžiku člověk volá finanční úřad na kontrolu a už je podnikatelský subjekt v problémech.

To znamená bude mít k tomu přístup jak obsluha, tak k tomu bude mít přístup ale i servis. Určitě se shodneme, že každé takové zařízení potřebuje servis. Můžeme vést polemiku, jestli jednou za rok, jednou za měsíc. To ukáže až praxe. Nicméně servis to mít prostě bude. A i tito lidé budou mít přístup k této části certifikátu. Tzn. bude možné vyložit (?) účtenku, která bude následně označená jako neplatná, přičemž bude mít číslo účtenky, kterou přidělila finanční správa.

Dalším dopadem bude samozřejmě nutnost pravidelně obnovovat certifikáty, což v každém případě způsobí komplikace dotčeným subjektům. Nevím, kdo z vás má velké zkušenosti s prací s certifikáty, vlastním elektronickým podpisem, zabezpečováním elektronickým podpisem, s instalací certifikátu. Například při nějakém internetovém spojení s bankou, k obnově certifikátů apod. Není to opravdu nic triviálního. Velmi na to často potřebují, zejména ti drobní a živnostníci odborný servis. Někteří poslanci jsou možná lépe zdatní v tomto, ale věřte mi, neposuzujte vždycky počeštěnou gramotnost a schopnost ovládat aplikační softwary, certifikáty podle sebe a podívejte se, zejména u drobných provozoven tam, kde nemají odborné aparáty.

Samozřejmě u velkých firem, tam problém nebude. Tam odborné aparáty existují, ať už v ekonomické, personální nebo IT oblasti. O těch také nemluvím. To je to, co panu ministru financí vyčítáme, co nechce slyšet, že míří na ty malé ryby. No, míří. A my říkáme, pan ministr říká, že míří na všechny. Že mnohem lepší by byla cílená kontrola, než plošná. Že takto jsou prostě podezřelí všichni. A velmi často v debatě slyšíme, my už dneska víme, kdo vlastně odvádí daně. A teď až budeme mít EET, tak je jako dostihneme.

A já se ptám, když už to víme, tak proč to neřešíme. A pokud to nevíme, tak neříkejme, že víme, že ti nebo oni tento sektor, jiný sektor, že švindlují a neplní své daňové povinnosti. Mluvil jsem o nařízení Evropského parlamentu a od 1. července letošního roku bude pro právnické osoby nutné využívat místo elektronické značky..

Takže od 1. července bude pro právnické osoby v českém právním řádu povinnost místo elektronické značky používat tzv. elektronickou pečeť. Tzn. účinnost bude až po 1. 7. toho zákona. To už dneska víme, vzhledem k tomu, co je navrženo. Tak vznikne povinnost po 1. 7. elektronické značky prostě vyměnit.

Říkal jsem, že věcí mám připraveno poměrně hodně. Nechci mluvit déle, než ministr financí, který mluvil zhruba hodinu. Takže já se potom přihlásím někdy mezi ostatními kolegy s dalším vystoupením.

Za prvé dokončím ten odborný pohled zejména, který se týká IT řešení. Možná bych mohl položit ještě další konkrétní dotaz, na který očekávám v příští debatě odpověď. Je mi jasné, že na tak odborné dotazy z IT oblasti nemůže pan ministr financí reagovat okamžitě. To je naprosto pochopitelné. To nevadí, že jsme ve třetím čtení. Já opravdu, pane místopředsedo, já nevím, jestli byste neměli zvážit ve vedení Sněmovny, uspořádat seminář a vysvětlit, co je třetí čtení.

Jediné, co ten zákon říká, že nemohu předkládat pozměňovací návrhy. Jinak je tam napsané, že ve třetím čtení se vede rozprava. Vede se rozprava ve třetím čtení. Pořád slyším, že můžu pouze říkat legislativně technické připomínky. Není to pravda. Ty můžu navrhovat. A nemohu navrhovat žádné pozměňovací návrhy. To je naprostá pravda. Ale ve třetím čtení se vede rozprava. A také jsme slíbili a také jsme udělali, že nebudeme protahovat první a druhé čtení. Myslím si, že když se podíváte zpět, tak mnozí z nás v druhém čtení nevystoupili. Druhé čtení proběhlo poměrně rychle. A pokud mě pan předseda poslaneckého klubu ANO Faltýnek vyzývá k věcné, odborné debatě - říkal jsem, že to vítám. A k tomu patří konkrétní dotazy, na které očekávám odpověď.

Současně říkám, že rozumím, že na konkrétní technický dotaz nemůže ministr financí odpovědět okamžitě. To by bylo i nefér to po něm chtít. Na druhé straně víme všichni, že dneska to není poslední den, kdy to projednáváme. A rád bych na dotazy dostal odpověď příště nebo přes příště. Nebo kdy uznáte za vhodné, že je třeba se s těmi připomínkami a dotazy vypořádat.

Mě opravdu zajímá, já shrnu první a třetí dotaz. Jestli do technického řešení bude či nebude zataženo Ministerstvo vnitra. Pan ministr Chovanec, pokud si ho dobře pamatuji, u projednávání ani jednou nebyl. Možná částečně, protože se tu jedná o informační systém veřejné správy. Ze zákona tuto problematiku má na starosti Ministerstvo vnitra. Tak já očekávám a je to výzva pro pana premiéra, aby příště na otázky neodpovídal. Ani tak ministr financí, jako ministr vnitra, do jehož gesce toto platí. Tam je hlavní architekt e-Governmentu. Tam se vytváří stanoviska.

Pan ministr vnitra vytváří nový státní podnik. Nevím, na kolik bude úspěšný nebo ne. My jsme k těmto plánům poměrně skeptičtí a věřím, že to vláda nakonec neschválí, ale myslím, že i jeho lidé by měli být zapojeni do přípravy technického řešení EET a nemůže se Ministerstvo vnitra tvářit, jeho cíleně správní úsek a úsek, který má na starosti e-Government, že se ho to netýká a všechno patří financím.

Takže očekávám dotazy na to, jestli to projednávali, kdy to bude projednáváno Radě vlády pro informační systémy apod.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Fiala (ODS): Evropská unie má poslední šanci na změnu, v současné podobě nemůže dlouhodobě fungovat

10:59 Fiala (ODS): Evropská unie má poslední šanci na změnu, v současné podobě nemůže dlouhodobě fungovat

Brexit je příležitost k reformě. Máme poslední šanci EU změnit tak, aby byla i do budoucna společens…