Udělám ještě krátkou odbočku. Část mé rodiny pochází z jižních Čech. Pradědeček vybudoval statek, získal polnosti, vše tvrdou prací (pominu příběh o zabrání, pak navrácení a prodání – protože to není důležité). A už i tenkrát fungovala politika, vesnice měla svého starostu.
Lidé mu dali důvěru a pověřili jej správou obecního majetku, vymezenou pravomocí a odpovědností.
Určitě jej nenapadlo vymýšlet novoty, jako dotování převozníka přes přívoz. V prvé řadě by ho místní hnali, protože chápali, že ty peníze, kterými by se to dotovalo, nikde nejsou. To oni by museli dát peníze navíc, aby je darovali tomu, kdo je normálně za peníze do teď převážel.
Vtip byl v tom, že mu platili až v momentě, kdy využívali jeho služeb. Pozoruhodné na tom je, že oni si byli velice dobře vědomi toho, že zadarmo nic není. Od života mého pradědečka, uteklo dost času. A společnost se změnila.
A teď se opět vrátím k původní myšlence.
Přibližují se nám volby do obecních zastupitelstev a sliby se jen hrnou. Jízdné zdarma, zábava zdarma, přibudou parkovací místa, přibude spousta zeleně, přibudou kamery ve městě, strážníci, naopak díry v silnicích ubudou, stejně tak ubytovny (do dnes tedy nikdo neřekl jak, protože do teď se tvrdilo, že s tím město nic dělat nemůže), kriminalita bude na ústupu – ALE POZOR to všechno nejspíše zdarma. No jo, ale jak jsme se bavili na začátku, ono vlastně zdarma nic není …
Vše si stejně platíme, tak kam ty peníze dnes vlastně jdou? Když teď je jich na všechno dost a po volbách, bude zase málo? Tahle přímá úměra mi prostě nedává smysl. Ono mi vlastně nedává smysl více věcí.
Odvádíme na daních a poplatcích stále více a více. Přibývá příkazů, regulací, výdajů, vrásek na tváři, daní, úředníků, omezení …, ale máme se lépe?
Je zvláštní, že při takovém objemu peněz, který se do politiky hrne, se dostáváme do větší a větší krize. Stejné mi to přijde ještě ve zdravotnictví. Čím více peněz tam nateče, čím dokonalejší medicína je, tím více je nemocných.
Mám dojem, že většinová populace, na rozdíl od našich předků věří, že opravdu něco dostanou zdarma. Nevadí, že nedostanou. Stačí pocit, že v příštím období, by to mohlo klapnout. No a zatím se holt přizpůsobí zhoršující se přítomnosti. A díky té krásné slíbené vizi zapomenou, že se to stále opakuje. Ten nádherný pohodlný život znovu nepřišel …
A vsadil bych se (kdyby to také nechtěli zakazovat), že se ta vidina nikdy nesplní. Lidé dříve věděli, že život budou mít takový, jaký jej budou žít. Nečekali, až se jim město postará o zábavu. Radnice tu nebyla proto, aby se snažila rozptýlit své obyvatele. Ta zajišťovala klid, pořádek a právo, aby se lidé mohli cítit bezpečně a mohli se věnovat práci – to v první řadě (určitě se toho najde více).
Nesouhlasit se mnou má zajisté každý právo. Neříkám, že byl tenkrát život lehký. Jen netuším, co se od té doby změnilo, že si můžeme dovolit takovéto výstřelky? Jestli chceme něco změnit, nebylo by záhodno, věnovat se nejdřív tomu základnímu a na 100 %? Společnost se opravdu změnila. Principy však zůstávají pořád stejné. Stále totiž není nic zadarmo.
V nadcházejících volbách tedy můžete znovu věřit nádherným slibům, přesně tak jako vždycky … ale také nemusíte.
A po létu, přijde zase podzim a po něm zima – na tom se také nic nezmění. Změnit se může jen to, jak se na ni připravíte …
Vlastimil Švarc,
lídr kandidátky v Kladně
Článek byl publikován na blogu iDnes.cz.
Psali jsme:
Mgr. Jakub Frydrych
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Svobodni.cz
