Když vidím chování některých poslanců a poslankyň a slyším jejich neuvěřitelné žvásty, tak je mi vážení přátelé opravdu zle! Je mi zle z toho, jak se v České republice projednávají zákony a jak se chovají ti, kteří by měli jít příkladem.

Stále se jen přeřvávají, hovoří hodinu o věcech, které nejsou stěžejní na chodu této země. Ve středu na jednání Poslanecké sněmovny jsem se dozvěděla, že politika není o kompromisech a o čem tedy? O čem tedy je?

O tom, když jedna partaj nesouhlasí s určitým návrhem zákona, tak ta druhá musí být bezpodmínečně pro, ačkoliv vlastně pro není a hlasuje tak jen proto, že se nechce shodovat se svým soupeřem. Politika přeci není o soupeření, ale právě o hledaní smysluplné shody obou nebo více stran a poté se právě utváří rozumný kompromis.

Pokud je to, co tady píši klišé, tak ano. Můžeme tyto věty brát jako klišé, ale pokud si je nevryjeme do paměti a nebudeme se podle těchto vět řídit, tak budeme stále tam, kde jsme, v politické krizi, kterou můžeme snadno zastínit, ale nezbavíme se jí jen proto, že budeme pouze hrát, že jednáme férově.

Politické krize se zbavíme jedině tak, že budeme opravdu jednat férově, hovořit férově s občany a zapomeneme na demagogii, která nás provází dostatečně dlouho na to, aby jsme se konečně pokusili s tímto nemorálním, ale bohužel velmi typickým druhem politiky zcela skoncovat.

Nemůžeme občanům mazat med kolem pusy, naslibovat nemožné a pak se divit, že politiky každý odsuzuje a má z nich akorát legraci.

Pojďme jednat na rovinu. Konečně se naučit v čem spočívá demokracie a co je to slušnost a úcta k druhému.