Svobodová (OMMO): Zeman by měl znovu kandidovat na prezidenta

11. 3. 2016 11:05

Jinak totiž nepoznáme, čeho a jak jsme vlastně schopni. „Test Zemanem“ nám dává velkou příležitost, jak poznat sami sebe a především, že navzdory měnícímu se světu a výzvám, se stále rádi spoléháme na ty druhé, kteří s námi dokáží manipulovat...

Svobodová (OMMO): Zeman by měl znovu kandidovat na prezidenta
Foto: Občané městu, město občanům
Popisek: Občané městu, město občanům

Pokud je někdo jiného názoru, považuje ten můj za předčasný či jinak nevhodný, je to jistě jeho věc.

Ex-prezident Klaus již nyní předpovídá ve vazbě na Zemanovu[1] opětovnou kandidaturu a voličskou podporu: "Podle mého názoru prezident Zeman bude kandidovat ve druhém volebním období a zdůrazňuji, že to nemám z jeho osobního výroku, který by mi sdělil, aby nebyla mýlka. Ale z jeho chování tak dedukuji. A proto se mi zdá naprosto bezpředmětné, aby se někdo jiný pokoušel o prezidentskou volbu.“[2] A vzhledem k voličské podpoře:"To myslím, že při beznaději na naší politické scéně má, a v tomto smyslu si ji zaslouží."[3]

Shrnu proto následující. Nikterak přitom vyčerpávající odpověď na toto téma, souvislosti, které již nyní jsou a určitě budou. Svou úvahu opřu o označení „test Zemanem“, protože jeho zvolení se dělo jinou ústavně právní formou než do r. 2013. ČR přešla od nepřímé volby k přímé volbě prezidenta republiky. Moje úvahy vyjadřují subjektivně objektivní hlediska. Již nyní existuje hledisko objektivizující, směřující rozhodnutí samotného pana Zemana k tomu, zda se pro kandidaturu rozhodne či nikoliv, a jestli také jeho „okolí“ zaujme v dané věci odpovídající postoj. Tím hlediskem, si myslím, je jeho osobní odhodlání, to, že např. spatřuje či nikoliv ve své kandidatuře stále osobní smysl a záměr, který v příp. vítězství dále dokáže zúročit jako osobnost něčím výjimečná v českém politickém prostředí, má co sdělit do veřejného prostoru, čímž přispěje k jeho kultivaci a celkovému posunu směrem žádoucím pro tuto zemi a jeho občany. A dále - schopnost mandát prezidenta vykonávat na základě nejen svých osobních pocitů a dojmů jeho „okolí“, ale i zdravotních dispozic, které mohou a nemusejí podpořit jeho pozici při rozhodování.

„Test Zemanem“  - v prvé řadě navozuje řadu úvah, včetně spekulací, z nichž k těm nejvýznamnějším patří to, jak opět někteří dokážeme propadnout iluzím, nebo spíše deziluzím, že by za nás zase někdo měl něco dělat. Dokonce tomu i věříme, protože prezident si např. přeci dobře rozumí s kardinálem Dukou a „kočíruje“ na první pohled „církevně restituční mapu“. Aspoň s nemovitostmi v okolí Hradu to tak má vypadat. Psychologicky a manipulativně se to může jevit tak, že je to právě Zeman, kdo bdí nad režimem restitucí a tudíž se nestane (skoro) nic, co on by nějak nesvětil.

Dále – nedělá mu problém „kopnout si“ do premiéra vlády s tím, že jednak poukazuje na jeho „neschopnosti“ v zásadních otázkách správy země, zahraničí nevyjímaje, vybízí a ponouká své příznivce uvnitř ČSSD, čímž ji také rozkládá, a přitom opakovaně až rituálně vrací této straně svůj mindrák z nezvolení prezidentem v r. 2003. Výsledkem může být rozkolísaná pozice Sobotky na čele ČSSD, jeho příp. souputníků a ČSSD samotné, chlubící se puncem „levicové strany“. V tom je Zemanovi připravena pomoci a asistuje samozřejmě KSČM, která sice v r. 2003 podpořila Václava Klause, a dokázala to opětovně i v r. 2008, přesto se velmi rychle „přeorientovala“, nebo prostě jen „přešlápla“, a nyní pro svou jistotu volí za svého „vůdce“ právě Zemana. Ten její vůdce totiž absentuje již dlouho a Zeman vyhovuje právě z řady důvodů. Min. proto, že z ní si rozumí s těmi, co jej potřebují pro své posty a jistě i částí členské základny, která z některých důvodů nachází v něm „jednoho z nich“. I to bylo a je předmětem „souručenství“, které spolu se Zemanem mohl dojednat např. předseda KSČM Filip a další, kteří se výrazně prezentují na mediálním prostoru Parlamentních listů.cz, Prvnízprávy.cz z řad politologů, expertů skoro na vše apod., tedy aspoň se tak tváří. Je to prý hra, tvrdí na facebooku jeden z nich, a o to více nás utvrzuje, jak není skoro nic lepšího, než ji hrát podle pravidel-ne-pravidel, „nazí, nebo oblečení“, prostě hlavně nechtít vědět, co a jak vlastně chtít po těch, co nám vlastně tak nebo onak svá „pravidla-ne-pravidla“ diktují. Stačí přitom v „podhradí“ pobízet např. k vystoupení z EU. Popřát její příliš „socialistické“ (podle Klause) a příliš „kapitalistické“ (podle KSČM) podobě zánik a hned nám (jim) prý bude líp! NATO – no, tam by to nemuselo být tak jednoznačné, protože „někdo“ prý velet musí a v tom by jistá shoda po notných „kádrových změnách“ mohla zapanovat. Navíc v té „hře“ soupeře potřebujete a ten ozbrojený se lépe i pro méně zasvěcenou část veřejnosti identifikuje.

Zeman je však potřebný, resp. „hra“ na jeho opětovnou kandidaturu min. z těchto důvodů:

je tu jeho domácí okolí, které by bylo potřeba někam přeuložit, což vyžaduje poradenské posty, diplomatické pozice aj., rizika absence bezpečnostních prověrek se některým směrem mohou jevit dokonce výhodou, ale bez prezidentovy opory to už nemusí být tak jednoznačné;

jsou tu závazky zahraniční – čínské investice, které se byť pomalu a spíše mediálně rozjíždějí, jsou také závislé na tržním prostředí a nechovají se jinak, mají-li řešit především vlastní profit. Ty ruské se jeví spíše v režimu klasického dělení sfér vlivu, kdy někteří se musejí spolehnout více na „slovanskou vzájemnost“, ty druhé jsou méně jisté, protože i je kapitalismus notně uzpůsobil a naučil zbavovat se těch prvních, pokud se mají udržet v uvedené „hře“. Lze dokonce připustit, že některé kombinace rádoby vlastenectví a kapitálu bývají „smrtící“ i pro své „otce zakladatele“;

a možná ještě jeden aspekt, v tento čas rozbouřených emocí uvnitř nás samotných a migrační vlnou posilovaný – a tím je rehabilitace 90. let 20. stol., a může splývat. Ale opravdu jen pro ty, co vidět spíše nechtějí. Ano, ta etapa polistopadového „privatizačního“ boomu po r. 1989, která spojuje např. právě M. Zemana a V. Klause. Druhý jmenovaný jde dokonce tak daleko, že by se spokojil a dokonce opět podpořil kandidaturu na prezidenta toho prvního. A proč ne? Amnestie z konce jeho prezidentování je téměř zapomenuta, přičemž mu k tomu pomáhají zejména antiunijní vlastenčení, občasné vymezení se proti politice stávající koaliční vlády, migrační krize zaviněná špatnou „socialistickou“ politikou EU a – že občasně se opakující hlasy z KSČM vyzvou k revizi privatizačního „podvodu století“, což vyvažuje fakt, že právě v něm se v řadě případů angažovali právě jednotlivci a uskupení spojená s předlistopadovou předchůdkyní KSČM, tedy KSČ. A že také v osobě Babišových polistopadových podnikatelských praktik by bylo naivní nebo spíše „hloupé“ si nemyslet…? Stejně, jakože se neděly bez vazeb na tyto a podobné praktiky a právě v jejich vodách neuvízla řada „staronových“ mocných, které již nyní Babiš udržuje na výsluní anebo co prostě věří, že jen „peníze a moc“ z nás dělají ty lepší. Přičemž jako ukázka těchto spojitých nádob může znít a taky vyznívá: „Možnost, že by KSČM vstoupila do vlády s hnutím ANO, Filip nevyloučil.“ [4]

Tedy, že „KSČM je připravena vstoupit do vlády národní shody,“ uvedl s tím, že komunisté by byli připraveni i na eventualitu, že by došlo k předčasným volbám.[5] Tu „shodu“ je také možné chápat tak, že někdo (jim) to zkrátka zaplatit bude muset. A ze zkušenosti, např. krajské ústecké, se ví, že zástupci KSČM na postech nejvyšších, včetně O. Bubeníčka, hejtmana Ústeckého kraje, o němž se mj. píše: „Komunistický hejtman Ústeckého kraje, jeho vliv je spojen především s funkcí. Pokud by o ni přišel, do mapy vlivu Severu by se už patrně nedostal. V regionu totiž platí za člověka, který je nastrčenou loutkou místních podnikatelských bossů.“ [6], se od sebou kritizovaných příliš neliší. Tedy, pokud už je někteří nepřekonali.

Ale nebuďme jen škarohlídi. „Test Zemanem“ nám dává velkou příležitost, jak poznat sami sebe a především, že navzdory měnícímu se světu a výzvám, se stále rádi spoléháme na ty druhé, kteří s námi dokáží manipulovat, protože my sami na to tak nějak nemáme a hlavně nám chybějí jejich peníze, moc, síla a (všeho)schopnosti.

Pravda, za sebe říkám, že mi v tom chybí ta vývojová alternativa spojená se Zemanovým prezidentováním, mocenským Babišovým „souručenstvím“ a těmi, na jejichž emoce tolik sázejí. Nechce se mi totiž věřit, že by to byla „láska k bližnímu“.

[1] Nejvýraznější osobnost roku 2015. cvvm.soc.cas.cz. [cit. 10. 03. 2016]

[2] Klaus: Zeman bude kandidovat, hledat soupeře nemá smysl. Týden.cz [cit. 10. 03. 2016]

[3] Tamtéž.

[4] Filip nevyloučil možnost vstupu KSČM do vlády s Babišem. Parlamentnílisty.cz [cit. 10. 03. 2016]

[5] Tamtéž.

[6] Vládci Ústecka: Kdo se dostal do první desítky nejvlivnějších? Neovlivní.cz [cit. 10. 03. 2016]

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Lidinský (Úsvit): Po Merkelové v Itálii přišlo zemětřesení. Jaká pohroma nastane u nás?

9:23 Lidinský (Úsvit): Po Merkelové v Itálii přišlo zemětřesení. Jaká pohroma nastane u nás?

Nelze samozřejmě německé kancléřce Angele Merkelové připisovat katastrofu, která postihla Itálii tři…