Dobré ráno, pane předsedající, kolegyně a kolegové.

Já bych se chtěl zabývat opět Ministerstvem zemědělství a zhodnotit činnost této vlády za těch uplynulých téměř 250 dnů, co je vláda u moci. Při vytvoření koaliční vlády zpočátku vypadalo, že Ministerstvo zemědělství není příliš žádané. Viděli jsme určité jaksi šachy, nejprve v médiích byl prezentován tak, že Ministerstvo zemědělství obsadí předseda koaliční strany KDU-ČSL Marian Jurečka, později se stal neznámý Zdeněk Nekula ministrem.

Vypadalo to tak, že prakticky zemědělství je z hlediska vládní koalice prakticky vnímáno jako rezort na okraji, jako rezort, o který není zájem. To samé bylo i celkově se zemědělstvím. Samozřejmě přišla situace, kterou nikdo nečekal. Přišel 24. únor, přišel vpád Ruska na Ukrajinu. Najednou se ukázala ona válka v obilnici Evropy, ukázala to, jak jsme zranitelní, co se týče soběstačnosti, potravinové bezpečnosti, a to i v základních potravinách. Problém nastal prakticky u všech základních komodit. A já samozřejmě trochu musím reagovat na to vystoupení, které nám tady pan ministr sdělil, kdy nám představil ten rezort Ministerstva zemědělství, že je naprosto v pořádku. Předeslal nám některé úspěchy a já řeknu, že tomu tak není.

Když vezmu těch deset základních komodit, a budu tady postupně je jmenovat, tak jsme se prakticky po cenách energií, cenách plynu a cenách hnojiv dostali na vyšší inflaci, než je to u cen pohonných hmot. U těch základních cen, prakticky když vezmu inflaci ve srovnání červenec 2021, a červenec 2022, u mouky jsme na inflaci 74 %. U oleje rostlinného na 68 %. U másla 67 %, cukr 51 %, pečivo 44 %, mléko 40 %, kuřecí maso 39 %, vejce 33 %, to samé vepřové 33 %. Takže jsme prakticky z hlediska průměru v rámci EU na jedni s nejvyšší inflací na základní potraviny. Ale co je horší, vláda si prostě tento problém neuvědomuje, a tento problém neřeší.

Neřeší ho z toho důvodu, protože jinak to nelze vykládat, protože všechny okolní státy, státy Západní Evropy, ten problém řeší. Řeší ho několika způsoby. Jsou prakticky tři základní způsoby, jak tento problém řešit. Jednak je to snížením daně z přidané hodnoty, buď na nulovou sazbu, nebo na sníženou sazbu. Tímto přijde, touto cestou jde například Itálie, Francie, další země západní Evropy a samozřejmě sousední Polsko.

Další záležitost je, že jak jsem tady jmenoval těch osm devět základních potravin, tak u těch, u kterých je největší inflace, tak dochází k zastropování cen. To praktikuje například Maďarsko, dále třeba stejný princip uplatnilo Srbsko, byť to není zatím členskou zemí Evropské unie.

Další, třetí způsob je kontrola marží a cenová regulace. Ale tady jsme se tady také ničeho nedočkali, slyšíme, jak skvělý je zákon o významné tržní síle, nicméně když jsem naposled žádal na zemědělském výboru garanci od předkladatelů, ať veřejně vystoupí a všem našim poslancům, teď myslím zemědělského výboru, takže myslím i poslance za vládní koalici, jak ze strany ÚOHSu, ze strany MPO, tak ze strany Ministerstva zemědělství, bylo garantováno, že tato novela nezhorší postavení - postavení českých zemědělců a potravinářů vůči obchodním řetězcům, tak tam bylo hluboké mlčení. Já jsem ... (nesrozumitelné) novelu zákona předkládal jako z pozice náměstka ministra zemědělství nebo průmyslu a obchodu, ale když jsem ten zákon předkládal a poslanci v tom daném výboru mi ho nechtěli schválit, tak jsem se za to bil, obhajoval jsem to a stál jsem si za tím návrhem. Tady bylo prostě hrobové ticho, takže se potvrzuje jednoznačně, že verze, která je tady předložena, možná je implementační, nicméně implementační špatně, zhoršuje postavení zemědělců potravinářů a z hlediska regulace cen potravin bude mít nulový dopad a dále bude prakticky vystavovat českého spotřebitele nekontrolovatelnému růstu (cen?) základních potravin.

Další věc, která mně nejvíc vadí, když prostě budu definovat, jak si stojíme v rámci jednotlivých zemí Evropské unie co se týče státní pomoci, tak tady budu jmenovat některé příklady opět pokud možno nejblíže České republice z hlediska poskytování státní podpory. Mám tady prakticky soupis všech podpor v rámci Ministerstva zemědělství, nebo resortů zemědělství, protože někde název zemědělství je ještě doplněn například o lesní hospodářství, vodní hospodářství či resort potraviny, potravinové bezpečnosti. Tak Česká republika z hlediska těchto států patří z hlediska podpory subjektů zemědělství a potravinářství k nejhůře - nejhůře - k zemím v rámci Evropské unie, které poskytují tuto pomoc.