Základním problémem je současné znění § 67 odst. 1 zákona 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), který zakazuje novou výstavbu pouze v aktivní zóně záplavového území. Ve vyhlášce MŽP č. 236/2002 Sb. (o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území) je aktivní zóna definována jako území, jež při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku, a tak bezprostředně ohrožuje život, zdraví a majetek lidí. Podstatné plochy záplavových území, které jsou důležité pro zmírnění účinků povodní, tak nejsou legislativně chráněny proti zástavbě a terénním úpravám.
Podle mých informací je stávající praxe taková, že Povodí Vltavy, s.p., a vodoprávní úřady vydávají souhlasná stanoviska k rozšiřování výstavby v záplavových územích mimo aktivní zóny s odkazem pouze na vodní zákon a nerespektují omezení obsažená v nařízení vlády č. 262/2007 Sb., v Plánu oblasti povodí Horní Vltavy a v nařízení Jihočeského kraje č. 3/2010.
Dovoluji si navrhnout konrétní řešení. V novele vodního zákona zrušit v § 67 pojem „aktivní zóna“ a nahradit ho pojmem „záplavové území Q100“ (čili podstatně rozšířit plochy, kde bude zákonem zakázána výstavba kromě veřejných staveb atd.). Dále na základě již zpracovaných map povodňových nebezpečí a povodňových rizik vymezená území zahrnout do závazných územních limitů (čili výstavbu zde zakázat z titulu stavebního zákona), ovšem bez možnosti zabezpečení nových staveb proti povodni na úkor území pro přirozený rozliv povodní. Třetím opatřením je uvést v platnost metodiku stanovení aktivní zóny z roku 2005 a právně ji zakotvit ve vyhlášce č. 236/2002 (o stanovení záplavových území). Tato metodika již v roce 2005 ve shodě expertů navrhovala rozšíření aktivních zón o tzv. nebezpečné oblasti (oblasti s velkými hloubkami), nebyla však nikdy uvedena v platnost.
Současně jsem požádal o odpovědi na následující otázky:
Pan ministr Brabec
1. V jakém termínu a jakým způsobem bude aktualizována vyhláška MŽP č. 236/2002 a příslušná metodika z hlediska nového vymezení aktivní zóny záplavových území (AZZÚ), zejména zda budou plochy AZZÚ rozšířeny a jakým konkrétním způsobem (o jaké záplavové čáry, hodnoty povodně atd.)?
2. Jak bude korespondovat vyhláška č. 236/2002 s mapami povodňových nebezpečí a povodňových rizik?
3. Byl na základě zpracovaných map povodňového nebezpečí a povodňových rizik zpracován návrh plánů pro zvládání povodňových rizik podle § 24 odst. 11 vodního zákona a projednán s veřejností? Je v těchto plánech řešeno omezení výstavby v záplavových územích? Pokud ano, jakým způsobem?
4. Jakým způsobem budou promítnuty mapy povodňových nebezpečí a povodňových rizik do územních limitů a územního plánování v rámci stavebního zákona? Jak budou tyto limity pro stavební úřady závazné v rámci konkrétních prováděcích vyhlášek?
Odpověď na interpelaci si můžete přečíst zde.
Paní ministryně Šlechtová
Jakým způsobem budou promítnuty mapy povodňových nebezpečí a povodňových rizik do územních limitů a územního plánování v rámci stavebního zákona? Jak budou tyto limity pro stavební úřady závazné v rámci konkrétních prováděcích vyhlášek?
Odpověď naleznete zde.
Pan ministr Jurečka
1. Jaká konkrétní opatření z hlediska omezení stavebních aktivit v záplavových územích byla navržena v rámci Projektu vyhodnocení povodně v červnu 2013 (usnesení vlády č. 533 ze dne 3. července 2013)?
2. Jakým způsobem bude novelizován § 67 vodního zákona, případně prováděcí vyhláška ve smyslu rozšíření omezení stavebních aktivit i mimo aktivní zóny záplavových území?
3. Jakou právní závaznost má nařízení vlády č. 262/2007 (kap. 2.1.3., písm. f) a nařízení Jihočeského kraje č. 3/2010 (kap.2.2) pro stanoviska, která vydává Povodí Vltavy, s.p., k záměrům výstavby v záplavových územích Q100 mimo aktivní zónu? Jak jsou uvedené zásady protipovodňové prevence v těchto nařízeních ve stanoviscích Povodí Vltavy respektovány?
Odpověď pana ministra si můžete přečíst zde.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
