Znalosti, informace, inovativní technologie... valí se to na nás každý den. Kameny, které nikdy neobrostou mechem, technologie, jež se nezastaví před žádným problémem. Pro většinu z nás jsou nové technologie vždy alespoň o krok před našimi schopnostmi je plně využívat a ovládat.
Zástupní důvod
Určitou „IT fobii“ lze považovat i za generační problém, někdy však slouží jako zástupný důvod ve společenské debatě. Typickým příkladem je odpor zástupců České lékařské komory k zavedení elektronického předepisování léčiv, tedy eReceptů. Ty měly být povinné už od 1. 1. 2015, nový termín byl stanoven na 1. 1. 2018. I přes značně dlouhou dobu na přípravu nyní slyšíme názory, že lékaři připraveni nejsou a povinná elektronická preskripce by se měla opět odložit.
Zbytečná administrativa, časově náročné, bez finanční kompenzace a v úvodu zmíněná „IT fobie“ starších lékařů z počítače či internetu s hrozbou zavírání ordinací – takové jsou argumenty odpůrců eReceptů. Podle jeho správce, Státního ústavu pro kontrolu léčiv, by však měl být systém připraven.
Je třeba přiznat, že v minulosti kolem eReceptů nebylo ani zdaleka vše v pořádku a SÚKL udělal mnoho chyb. Podle nedávné kontrolní zprávy NKÚ stál tento systém 318 milionů korun, ale jeho využití je minimální. Pouze 1,5 procenta z celkového počtu vydaných receptů, necelých pět milionů kusů, bylo poskytnuto v podobě eReceptů za pět let – od srpna 2011 do října 2016. Dobrovolnost má být nyní vystřídána povinností, i když se počítá s drobnými výjimkami.
Anatole France tvrdil, že maličkosti zabírají v životě člověka velké místo. Platí to možná i o eReceptech. Nejprve k argumentům proti: ministerstvo zdravotnictví má připraveny finanční zdroje jako určitou kompenzaci změny vypisování receptů. Asi není třeba měřit na stopkách, jak dlouho trvá vypsat recept ručně a jak dlouho potrvá vypsání eReceptu. Rozdíl bude naprosto minimální. Ordinace vybavené počítačem a s připojením k internetu patří k dnešnímu zdravotnictví jako patníky k silnici. Prakticky veškerá komunikace lékařů s dodavateli, zdravotními pojišťovnami či úřady probíhá prostřednictvím internetu, a tedy počítačů. Stejně tak by každý lékař měl využívat online elektronickou databázi léků, aby získával aktuální informace o léčivých přípravcích a mohl svým pacientům poskytovat co nejkvalitnější péči. Argumenty odpůrců jsou tedy liché, v lepším případě se jim líbí kameny zarostlé mechem.
Konec finančních „motivací“
Před nedávnem obvinila policie desítky lidí v případě nelegálního kšeftování lékařů a zástupců farmaceutických firem. Léky se údajně předepisovaly na základě finanční „motivace“ lékařů. Podobné praktiky by v prostředí eReceptů byly mnohem obtížnější, neli nemožné. Jak říká protagonista v jednom známém českém filmu: „Nemusíme všemu rozumět, stačí, když to přijmeme.“ Platí to i o přijímání vymožeností moderních technologií. O medicínské vědě a její organizaci nemluvě. České zdravotnictví je přitom mimořádně netransparentní a jakékoli zprůhlednění systému je cesta správným směrem. I při předepisování léků totiž lékař rozhoduje o využití veřejných prostředků.
Nejde však pouze o zprůhlednění systému předepisování léčiv, kontrolu nákladů, ale i o zdraví pacientů. Ano, eRecept bude nutné dále rozvíjet a navázat na něj lékový záznam pacienta tak, aby se zabránilo negativním interakcím léčiv a zvýšila se ochrana zdraví pacientů. Jako vždy je nutná edukace, osvěta, zabalení projektu eReceptu do přijatelného hávu pozitivních očekávání. Kameny technologického pokroku se valí dál, nelze je zastavit, neobrostou mechem, v horším případě nás porazí. Je tedy mnohem lepší využít jejich energie.
Adam Vojtěch, Poradce ministra financí pro zdravotnictví
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV