Poslanec Koskuba: Kdo v politice mocně nekrade, na tohle mít nebude...

Na dosluhujícího prezidenta Václava Klause padá obvinění za velezradu kvůli novoroční amnestii. Návrh na žalobu podepsalo v petici již bezmála 70 tisíc lidí a dvě desítky senátorů. Je nějaká šance uspět?

„Hloupostmi se nezabývám, nezlobte se,“ reagoval nejprve na toto téma senátor Jaroslav Kubera. Podle něj jde o akci někoho, kdo se chce jen dostat do médií. „I soudce, když dal stížnost k Ústavnímu soudu kvůli amnestii, dopadl jak sedlák u Chlumce. Jde prostě o touhu se zviditelnit nějaké skupiny lidí. I ti v Senátu, kdo to podpořili, přece zcela určitě vědí, že to nemá šanci uspět,“ dodal Kubera pro ParlamentníListy.cz.

Koskuba: Silně zakřivené paragrafy lze pokroutit, ale velezrada prezidenta těžko uspěje

„Plně chápu rozhořčení nejen veřejnosti z rozsahu i okolností prezidentské lednové amnestie. Ostatně, tomuto tématu jsme se již věnovali a mé názory a argumenty netřeba opakovat. Je to jistě lumpárna. Ale pochybuji, byť nejsem právník, že pana prezidenta lze obvinit z velezrady. Je mi líto, v tomto směru s ohledem na znění zákona žádnou šanci nevidím. A to zcela pomíjím, jak právě v této zemi lze silně zakřivené paragrafy ještě více pokroutit,“ reagoval na první téma komentáře pro ParlamentníListy.cz nejdříve poslanec ČSSD Jiří Koskuba.

Co ho však při amnestii prý rovněž nadzdvihlo, kromě rozsahu aktu samotného, bylo jednání a následné výmluvy části justice. „Mám na mysli to, že byli díky chybám a omylům nakonec propuštěni i ti trestanci, na které se vlastně nevztahovala. A že jich přitom už moc nezbylo. Ti chudáci s taláry museli rozhodovat rychle, ve stresu, o přesčasech nebyli předem informováni, bylo toho na ně moc…No a světe div se, nasekali i chyby. A ty už prý nelze vzít zpět,“ upozornil dál Koskuba.

A dodal – že se vší úctou – mnoho jiných profesí takto pracuje každý den i noc. „Hasiči, policisti, zdravotníci, dopraváci a další. A nikdy nemohou své rozhodnutí prostě odročit. Nejsou však nezávislí, nejsou nedotknutelní a ani tak dobře placení. Přitom za každou chybu právě jim hrozí soud. Snad si to alespoň tu a tam lidé v talárech uvědomí, až budou třeba i o nich rozhodovat. Zvláště když oni sami za své chyby takřka neplatí,“ shrnul první téma Koskuba.

TÉMA: Amnestie

Protesty lékařů

Krizový štáb nemocnic, pacientů a odborů dostal v minulých týdnech z nemocnic další alarmující modelace dopadů úhradové vyhlášky ministerstva zdravotnictví pro rok 2013. Postupně jsou tak prý odhalovány stále nové záludnosti této vyhlášky, ukazující na daleko hlubší pokles úhrad za zdravotní péči, než se původně předpokládalo. I proto se plánuje na 1. března protest lékařů. Jak na něj nahlíží Jiří Koskuba, který pracuje, vedle své poslanecké funkce, také jako lékař?

„Protest vnímám jako naprosto oprávněný. Mají mou plnou podporu. Ale aby nebyla mýlka! Zde nejde o žádné platy. Zde jde o peníze, které jdou na zdravotnictví jako takové – pro pacienty! To aby bylo jasno. Říká-li kdokoliv něco jiného, je buď hloupý, neschopný nebo lže. Kombinaci toho všeho pochopitelně též vyloučit nelze. Jestliže se zdražuje, a nejen díky tupému navyšování DPH, vše rovněž více stojí. Tedy i diagnostika a léčba. Na toto konstatování netřeba být zrovna geniální. Přitom zdravotnickým zařízením se platby nenavyšují. Naopak zdravotním pojišťovnám ještě ke všemu peníze dochází. Důvodů je řada. Nejen ve Správní radě VZP jsme na to pana ministra, byť jako pouzí opozičníci, opakovaně upozorňovali. Stejně marně, jako na slavný IZIP. Mimochodem, má tam i přímo své lidi. Jsou slepí a hluší? Je mi proto líto, ale chyba není v našem ani ve vašem přijímači, jak se kdysi objevovalo na TV obrazovkách. Chyba je v politice této vlády, ministerstva zdravotnictví. Chyba je v TOP 09! Právě ve zdravotnictví je totiž přímá závislost mezi kroky ministerstva financí, ministerstva zdravotnictví a ministerstva práce a sociálních věcí. A těm snad vládne Karlova strana, ne?“ konstatoval Koskuba.

Argument, že ani oni, oranžoví, nejsou bezchybní, výjimečně prý ale Koskuba nebere. „Jasně, nejsme. Ale právě zdravotnictví pravicové vlády, mimo jiné díky VZP, převzaly s rezervami. A to nebyly ještě poplatky. Howgh, jak by napsal Karel May,“ zakončil vyjádření na druhé téma Koskuba.

Jeho protějšek ve zdejším pravidelném dialogu, Jaroslav Kubera, se k tématu vyjadřovat nijak obsáhle nechtěl. „Zemědělství a zdravotnictví nerozumím, neumím. Nedokážu přesně rozlišit, oč v tom plánovaném protestu jde. Lékaře i ve vlastním zájmu vyhledávám raději jen a jen jako kamarády, do jejich ordinací se nehrnu. Nerad bych se dozvěděl o nějakých svých chorobách, se kterými zatím celkem v klidu mohu žít, pokud o nich nevím..,“ přiznal Kubera ParlamentnímListům.cz.

Konec doživotní imunity

Zrušit doživotní trestně právní imunitu zákonodárců a ústavních soudců doporučil Poslanecké sněmovně její ústavně právní výbor. Neuspěl naopak Miroslav Kalousek, který předložil pozměňovací návrh, aby se imunita vztahovala výhradně na parlamentní projevy.

„I když to mnozí nechtějí přijmout, já říkám, že v tomto ohledu je jediný správný návrh na to, jak s poslaneckou imunitou naložit do budoucna, ten od Miroslava Kalouska. Vychází přitom již z návrhu, který padl v roce 2006, prošel Senátem, ale byl poslanci vrácen. Podle něj by se imunita měla vztahovat pouze k projevům vzneseným na půdě parlamentu – možná by se dalo diskutovat o tom, že třeba i na jiných místech. Politici totiž mohou působit v krajích, na úřadech. I tam by asi měli být chráněni. Za další diskusi by asi stálo i to, jak upravit výroky politiků pro média – zda je možné je nějakým způsobem chránit,“ řekl ParlamentnímListům.cz senátor Kubera s tím, že opět jde v tomto směru spíše o mediální humbuk, než o něco, co zásadně politické scéně pomůže.

Koskuba: Naprostá a doživotní imunita není nutná, jenže…

„Jistě ode mne nečekáte, že budu obhajovat neobhajitelné. Ani já si nemyslím, že k výkonu poslanecké funkce nutně potřebuji naprostou imunitu. Natož doživotně. Když poslanec, senátor či ústavní soudce jede v obci stovkou, má pochopitelně dostat pokutu nebo přijít o řidičák. Jako každý jiný. Krást v obchodě, fackovat lidi na ulici či dělat jiné lumpárny? To by měl přijít rovnou o mandát. Ale o tomhle tento novinářský cirkus vůbec nebyl a není. Bohužel. Ano, je to jen a pouze další populistická bublina. To, co se stalo, je klasická ukázka typicky českého řešení – vlk se nažral, koza zůstala celá,“ uvedl poslanec sociálních demokratů.

„Vlastně nás takto rozdělili na dvě skupiny. Ty, co se v parlamentu narodili a hodlají tam umřít, možná i proto, že se jinde neuživí. Ti budou mít dále stejnou imunitu a tedy i doživotně. Pak je hrstka těch, kteří se tam dostali jaksi omylem, spíše na čas. Třeba díky kroužkům - tedy přímé vůli voličů. Ti však nemají věčný mandát jistý. Třeba proto, že tu a tam spíše než stranické sekretariáty poslouchají a konají dle svého vědomí a svědomí. Nu a právě tito lidé si budou muset dávat pozor na hubu. Promiňte, ale je to tak. Neumím si totiž představit, když třeba během výkonu mandátu urazím svým nevhodným výrokem o zlodějích nějakou mocnou energetickou či jí podobnou skupinu, jak budu po jeho skončení čelit jejím právníkům. Kdo totiž v politice mocně nekrade, tak na tohle mít nebude. Ani nemůže,“ konstatoval dál pro ParlamentníListy.cz Jiří Koskuba.

Podle něj, chceme-li tuto zem uvést do pořádku, tak takhle to zachránit nelze.

„Daleko podstatnější je, aby se skutečně každý lump musel bát rychlého a odpovídajícího trestu. Ať už politik, úředník, podnikatel nebo lobbista. Každý nabytý majetek musí mít svůj původ. Z platu poslance, ministra hejtmana či primátora, ať vám média tvrdí, co tvrdí, nelze prostě ušetřit na vilu za 50 miliónů ani za čtyři volební období! Ale jasně, ona je napsaná na manželku, babičku…tady já vidím hlavní problém. To není o imunitě. To je o drzosti, ignoranci morálky, o hlouposti. Je přece pochopitelné, proč se žvaní o imunitě, lže o cenách guláše v poslanecké kantýně. S přiznáním majetku třeba počkat. Než se prostě posametovým zlodějům a tunelářům podaří prachy vyprat. A nastoupí jejich již legální dědici. Pak přijde doba, kdy bude vše čisté. I to příšerně špinavé. Dost smutné konstatování, že? Ale zkuste nad ním alespoň přemýšlet,“ uzavřel komentář uplynulého týdne poněkud pochmurně Jiří Koskuba.