Okamžitě po zahájení úterní schůze ale předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) jednání přerušil na pět minut.
„Lustrační“ normy podle komunistů ztratily efekt, pravice je obhajovala s odkazem na ochranu demokratického řádu. Předloha KSČM bude čelit návrhu na zamítnutí už v úvodním kole, jak žádají ODS a TOP 09 a Starostové.
Poslanci debatu okolo normy „nakousli“ již minulou středu, ovšem projednávání nedokončili. Občanští demokraté si totiž ve středu vzali dvouhodinovou přestávku na jednání klubu a schůze komory tím tak skončila. O zákonu měli opět jednat v pátek. Jenže nakonec debatu v tento den odsunuli, a to právě na úterý; odklad projednávání prosadila ČSSD i za přispění poslanců hnutí ANO a KDU-ČSL. Lidovci totiž v pátek ráno uvedli, že pokud nebude předloha komunistů zamítnuta už v úvodním kole projednávání, odejdou z vlády.
Zrušení lustračních zákonů hájili minulý týden hlavně komunisté. „Zákon je v rozporu s evropskými normami, které se týkají diskriminace," uvedl kupříkladu předseda KSČM Vojtěch Filip. Zástupkyně předkladatelů Zuzka Bebarová-Rujbrová (KSČM) řekla, že lustrační zákony vylučují z veřejného života skupinu lidí nikoli za to, že něco provedli, ale kvůli tomu, že byli někde zaznamenáni.
_profil_top.jpg)
Normy z porevolučních let kritizoval i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD), i když se zmínil i o tom, že normy jsou nedokonalé: Hlavně proto, že stačí evidence, kterou udělala StB, jíž Zaorálek označil za zločineckou organizaci. „Tohle do demokratické společnosti nepatří," řekl a upozornil na to, že zná případy, kdy lidé vázací akt odmítli podepsat, StB je ale stejně zapsala.
Naopak socialista Vítězslav Jandák prý chce hlasovat pro zamítnutí komunistické předlohy.
Stanjura: Normy se vztahují i na důstojníky StB, funkcionáře KSČ a členy LM
Za klub ODS v minulém týdnu vystoupil i šéf klubu Zbyněk Stanjura. Zdůraznil tehdy hlavně to, že se normy nevztahují jen na spolupracovníky někdejší komunistické Státní bezpečnosti (StB), ale i na důstojníky této tajné policie, funkcionáře KSČ a členy Lidových milicí.
„Bylo by velkou chybou umožnit těmto lidem fungování ve veřejných službách," připomněl jeden z důvodů, proč norma vlastně vznikla.
Na ochranu demokratické společnosti pak upozornil šéf poslanců TOP 09 a Starostů Miroslav Kalousek. Hlavním motivem přijetí těchto zákonů tak nebyl podle něj postih nebo trest. „Rozhodně není čas na to tuto normu rušit," řekl. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg poznamenal, že je nepředstavitelné, že by se v Německu ucházel o funkce agent někdejší nacistické tajné policie Gestapo. Připustil ale, že lustrační zákony nejsou dokonalé a vyslovil se pro jejich opravu.
Kdo jak bude hlasovat?
Proti zrušení norem je ale výrazně KDU-ČSL. Předseda strany Pavel Bělobrádek dnes na brífinku uvedl, že lidovci ve sněmovně budou žádat, aby se o normě vůbec nejednalo.
„Chceme, aby bylo zamítnuto projednávání zákona. Tento zákon má jen jednoho vítěze, a to KSČM,“ vysvětlil Bělobrádek. „Co se týká lustračního zákona, tak jsme říkali od začátku, že nechceme, aby byl zrušen,“ dodal. Později vysvětlil, že tím vším lidovci myslí, že "odmítnou komunistický návrh při hlasování."
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
Koaliční poslanci, kteří mají se zachováním lustrací problém a tedy nechtějí hlasovat pro odmítnutí zákona z pera poslanců KSČM, opustí podle Lidových novin jednací sál a nebudou hlasovat. Pro zrušení zákona tak bude nejspíš hlasovat jen minimum poslanců a lidovci budou spokojeni. ČSSD bude mít asi volné hlasování, poslanci ANO budou nejspíš proti. Zrušení lustrací nepodporuje ani hnutí Úsvit.
Okamura: Předložíme k tomu naši normu
Podle předsedy Úsvitu Tomio Okamury prý žádný z poslanců Úsvitu pro zrušení zákona ruku nezvedne, i když prý mají volné hlasování v tom smyslu, že se mohou hlasování zdržet či z jednacího sálu odejít. Poslanci hnutí totiž prý chtějí předložit novelu lustračního zákona, která by umožnila získat negativní lustrační osvědčení těm, v jejichž případě soud rozhodne, že s StB nespolupracovali vědomě.
Sociální demokraté pak na brífinku řekli, že chtějí, aby se norma normálně projednala, neboť věří, že neprojde do dalšího čtení.
Lustrační zákony, které byly přijaty na začátku 90. let, stanoví podmínky, které musejí splňovat například zájemci o výkon funkcí v orgánech státní správy, justici, policii, armádě, BIS nebo veřejnoprávních médiích. Lustracemi chtěli zákonodárci ochránit nově utvářené instituce hlavně před vlivem někdejší Státní bezpečnosti a dalších komunistických organizací.
V souvislosti s lustracemi se v posledních měsících zřejmě nejčastěji skloňovalo jméno předsedy hnutí ANO, nového vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše. Ten se totiž na Slovensku soudí kvůli údajné spolupráci s StB a tak by prozatím negativní lustrační osvědčení pravděpodobně nezískal. Dokument přitom patří mezi náležitosti, které adepti do vlády musejí předkládat. Prezident Miloš Zeman ale neexistenci lustračního osvědčení u Babiše podmínil tím, že žádal, aby Poslanecká sněmovna v úvodním kole podpořila novelu služebního zákona.
Jednání poslanci zřejmě zahájí debatou o dvou novelách z pera poslanců hnutí Úsvit, které se týkají změn v placení daně z přidané hodnoty. Jedna zavádí odvod daně z přidané hodnoty až po zaplacení faktury a druhá ruší ručení za nezaplacenou daň u takzvaných nespolehlivých plátců.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb
