26.02.2010 17:34:02
Co s daní z nemovitosti?
S blížícími se komunálními volbami ožil zájem o daň z nemovitosti. Je to celostátní daň, její výtěžek však jde do rozpočtů měst a obcí (těchto cca 10 mld. korun představuje 2 až 4 procenta daňových příjmů obcí).
Základním faktem je, že tato daň je v ČR přes inflační nárůst ceny nemovitostí extrémně nízká. Dokonce i Mezinárodní měnový fond hovoří o tom, že by se mohly majetkové daně u nás zvýšit. V loňském roce v rámci debat nad protikrizovými opatřeními připustilo ministerstvo financí, že by se měla daň vrátit k vyšším hodnotám. EU tyto daně neharmonizuje, a praxe je tudíž různá. Průměrné hodnoty v EU by však mohly být v ČR reálné, nadprůměrně vysoké majetkové daně jako v Irsku a ve Velké Británii (jejich výnos je asi desetinásobný oproti ČR) by byly možné jen v rámci širších změn v daňovém systému.
Je jasné, že výnos této daně obecní pokladny nezachrání. Význam tohoto výnosu se liší podle typu obce, jaké majetky zde jsou a jaké má obec další příjmy. V hlavním městě Praze představuje nyní výnos této daně například méně než jedno procento všech příjmů. Posílení příjmů obcí souvisí zejména s navýšením příspěvku na výkon přenesené působnosti, s kompenzací výpadků inkasa klíčových sdílených daní (dani z příjmu a DPH) a samozřejmě s dořešením otázky rozpočtového sdílení daní. Přesto má smysl se touto daní zabývat. Její úplné zrušení patří spíše mezi krajní názory.
Jedno hledisko je dosažení vyššího rozpočtového příjmu, druhé je účinnější regulace nerovnoměrného rozdělení bohatství. Majetková privilegia lze regulovat tzv. transferovými daněmi (daň dědická, darovací a z převodu majetku). Je tu také koncept daně z bohatství využívaný např. ve Finsku či Španělsku. Daní z nemovitosti mohu sankcionovat například velké hospodářsky nevyužívané rezidenční pozemky či spekulativní vlastnění prázdných bytů.
Významná otázka je určení daňového základu – vedle fixní sazby z metru čtverečního u pozemků a staveb může hrát roli cena nemovitosti daná odhadci a měnící se podle lokality a trhu. Jsou i administrativní metody. Na MF ČR se nyní pracuje na určité mapě daňových základů v souvislosti s charakterem území. V některých zemích se tato daň progresivně diferencuje určitým multiplikátorem podle hodnoty nemovitosti. Běžné nemovitosti se tak vyhnou zdanění, ale vlastníci velkých majetků si musí na daň vydělat. Progresi i u majetkových daní proto považuji za důležitý princip.
K otázkám reformy konstrukce daně z nemovitosti patří zejména rozšíření manévrovacího prostoru orgánů místní samosprávy. Je to především otázka uplatnění místních koeficientů, nikoliv plošně na celém katastru obce, ale podle cenové mapy. Obec by také ráda měla přístup k informacím o platbách této daně, ale znamenalo by to prolomení mlčenlivosti ve věcech daňových informací. Další otázkou je stanovení daňových úlev. Přílišný rozsah osvobození snižuje daňový výnos, liberálové tvrdí, že každá úleva znamená deformaci daňové spravedlnosti (připomínají např. daň z hlavy, kterou se pokusila neúspěšně zavést ve Velké Británii M. Thatcherová).
Určitá osvobození od daně ale mají motivační a také sociální význam. Nyní jsou osvobozeny chmelnice, vinice a sady. Zrušeno bylo osvobození novostaveb, ale pokud jde o zateplování nebo o výstavbu sociálního bydlení, tak bych to považoval za rozumné. Obci je také možné dát právo vyhláškové úlevy pro bydlení seniorů, studentů, handicapovaných. Vyjde to levněji než výplata sociálních dávek. V některých zemích se liší zdanění fyzických osob a právnických osob. Faktem ale je, že taková úprava může vést k nežádoucímu obcházení daňové povinnosti.
Ještě lze zmínit úvahy o přeměně daně z nemovitostí na tzv. místní daň jako krok k decentralizaci našeho daňového systému. To znamená, že by ji obce určovaly volně, s ohledem na vlastní potřeby (tak je to např. v Nizozemsku či na Slovensku). Ojediněle zaznívají návrhy na sdílení této daně mezi obcemi a kraji. Zde se stavím za to, aby základní parametry této daně i nadále určoval stát a její výnos šel plně do obecních pokladen. Je tu i aspekt daňové správy, která by pro malé obce mohla být problémem. Pokud bychom měli uvažovat o tzv. komunální dani, tak na základě transformace místních poplatků.
Jiří Dolejš, místopředseda Rozpočtového výboru PS PČR
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
0 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout
