Dobré odpoledne pane předsedající, dámy a pánové, já bych se také ráda vyjádřila k navrhované novele 563 o pedagogických pracovnících ve smyslu tzv. kariérního řádu. Myslím, že všichni moji předřečníci včetně mě museli konstatovat a tedy i já musím konstatovat, že je to věc, která jistě přispěje ke zkvalitnění vzdělávání. Já osobně vnímám kariérní řád jako prestižní záležitost v oblasti školství. Když se podíváme na jiné vysokoškolské profese, především lékařské, vidíme, že kariérní řád zde byl v minulosti nastaven, že dobře funguje a já doufám, že po diskusi zde v Parlamentu a práci ve výborech jistě přijmeme novelu, která přispěje ke zkvalitnění vzdělávání. Přispěje tak k lepšímu vzdělávání především dětí, ale i k lepšímu - řekněme - řízení škol z hlediska metodického, ale i obsahového.
Mně osobně, když jsem se dívala na obsah tohoto kariérního řádu, napadla jediná myšlenka. Bylo by zajímavé porovnat, jaké jsou platové nárůsty po první a druhé atestaci u lékařů a po první a druhé atestaci u učitelů. U učitelů po dvou letech vzdělání je nárůst o dva tisíce korun a po sedmi letech, po zdárném složení atestační zkoušky, je to pět tisíc korun. Já se domnívám, že to není dostatečně motivující pro učitele k tomu, aby dosahovali třetího, dalšího či jiného stupně. Myslím si, že opravdu učitelské povolání, které připravuje v podstatě celou generaci mladých lidí a vlastně tak pomáhá k prosperitě státu, by mělo být obecně ohodnoceno daleko více.
To, co oceňuji, je, že tento kariérní řád myslí na to, že škola už opravdu není jenom o těch základních profesích, jako je učitel, ředitel, školník či uklízečka, ale nastupují zde další kariérní profese, které jsou potřebné ve škole a které mají své místo. Po pravdě řečeno, ale tyto profese už učitelé ve škole vykonávají a dá se říct, že tato novela kopíruje situaci, která se ve školách děje. Každý ředitel, který chce, aby mu škola prosperovala, má své metodické komise, v rámci kterých řeší jak vzdělávání učitelů, tak samozřejmě i kvalitu výuky. Budeme-li je mít v regionu, pak krajské či jiné metodické komise, které nám v této práci pomohou, budeme to jenom oceňovat a budeme tomu velice rádi.
Musím říct, že kariérní řád je něco, o čem se mezi učiteli hodně dlouho diskutovalo a já včera, když jsem měla poradu s pedagogy a seznamovala jsem je s navrhovanou novelou, tak jsem trochu viděla zděšení v jejich očích, protože se báli, že opět jim naroste administrativa. Můj předmluvčí pan poslanec Kořenek to správně řekl. Začali jsme školními vzdělávacími programy, pokračujeme vytvářením vlastních učebních pomůcek a teď si budeme psát své plány kariérního růstu. Já doufám, že všechno tohleto učitelé zvládnou a ještě přitom budou mít čas učit. Takže bych si přála, aby kariérní řád nám nezkomplikoval situaci, aby naopak přesně nastavil potřebné pozice a dobře je ocenil, aby nezatěžoval učitele a moc bych se přimlouvala za to, aby to učitelé nedělali ještě ke svému úvazku. Protože, věřte mi, že učitel má hlavně učit a já už se někdy dívám na práci učitele a jeho výuku jako práci, kterou dělá jenom, když mu zbyde čas. Protože vedle kontrol a dalších administrativních zátěží opravdu výuka se stává už takovou - řekněme - přidanou hodnotou navíc.
