Hnutí SPD dlouhodobě upozorňuje na situaci v Řecku, kde jeho státní hranice jsou zároveň hranicemi Evropské unie a vzhledem k jeho poloze patří řecké pobřeží mezi jednu z hlavních vstupních bran imigrantů z Blízkého východu, Asie a hlavně z Afriky do Evropy. Tito imigranti nejčastěji volí trasu přes Turecko a odtud do Řecka. V únoru 2020 se situace mezi těmito státy zkomplikovala tím, že turecký prezident Erdogan přestal střežit své hranice, čímž umožnil, aby se tisíce imigrantů všech národností pobývající v Turecku začaly přemísťovat na hranice mezi Tureckem a Řeckem. Naštěstí nová řecká vláda Kyriakose Mitsotakise na to rychle zareagovala, posílila ostrahu svých hranic a zamezila tak masivnímu přílivu imigrantů do EU. V této situaci paradoxně představitelé EU moc Řecku nepomohli, neboť se obávali případných protiopatření tureckého prezidenta Erdogana. Tento nevyzpytatelný turecký prezident zvyšuje své kroky s cílem, aby si nátlakem upevnil svůj respekt představitelů EU a získal politické body v samotném Turecku. Svou politikou cílí Erdogan i na samotné Turky, kdy svými projevy propaguje islámský nacionalismus a vzývá „Nové Turecko“, které by mělo navázat na bývalou Osmanskou říši, a na to viditelně většina Turků slyší. Od konce minulého roku si začalo Turecko nárokovat území vod ve Středozemním moři připadající Řecku a Kypru z důvodu jejich surovinových zdrojů.    

Před třemi týdny vyslalo Turecko do vod k řeckým ostrovům výzkumnou loď, což odůvodnilo tím, že v oblasti mezi Krétou a Kyprem provádí v moři průzkum nalezišť ropy a zemního plynu. Tento počin ale Řecko oprávněně považuje za narušení své suverenity, naopak Ankara porušení mezinárodního práva popírá a nedávno jako doprovod průzkumné lodi vyslala vojenská plavidla. Řecko jako reakci uspořádalo minulý týden v oblasti námořní manévry, k nimž se připojily Francie, Itálie a Kypr. Reakce Turecka na sebe nedala dlouho čekat a v sobotu zahájilo severozápadně od Kypru dvoutýdenní vojenské cvičení.

Před dvěma týdny se v oblasti srazila řecká fregata Limnos s jedním z tureckých válečných plavidel, které doprovázejí tureckou průzkumnou loď Oruç Reis, a podle řeckých médií ho vážně poškodila. Mezi Krétou a Kyprem navíc zintenzívnily lety stíhaček Řecka, mající základnu na ostrově Limnos. Zvýšila se i frekvence letů tureckých stíhaček nad Středozemním mořem. Turci si stěžují, že rozdělení vod v Egejském moři je vůči nim nespravedlivé, protože 45 procent rozlohy moře spadá na řecké výsostné vody a na turecké jen osm procent. To se vláda prezidenta Recepa Erdogana, který razí asertivní zahraniční politiku, rozhodla změnit. Tajemník prezidenta Erdogana Fuat Oktay v červnu tohoto roku napsal: „Roztrháme na kusy a zahodíme každou mapu východního Středomoří, která nás vězní na pevnině." Sám turecký prezident prohlásil, že je při obraně tureckých nároků odhodlán použít i vojenskou sílu.

Hnutí SPD upozorňuje, jak na tuto situaci (ne)reaguje NATO a EU. Ohledně tamního tureckého průzkumu těžby telefonicky hovořil s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Erdogan mu podle agentury Anadolu sdělil, že Turecko bude pokračovat v ochraně svých práv a zájmů kdekoli a nenechá se odradit. Svůj neurčitý postoj k nastalé situaci zaujala tradičně EU, která by o případných sankcích proti Turecku měla jednat na summitu EU, který je plánován na 24. a 25. září. I z těchto důvodů naše hnutí prosazuje referendum o vystoupení České republiky z EU.