Tomio Okamura

Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD)
  • SPD
  • Moravskoslezský kraj
  • poslanec
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 3,92. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

20.09.2014 12:20:30

To, čeho se "demokratičtí" politici nejvíce děsí, je demokracie

To, čeho se "demokratičtí" politici nejvíce děsí, je demokracie

Projev Tomia Okamura na 1.ideové konferenci hnutí Úsvit

Vážené dámy, vážení pánové, vážení hosté,

vloni v červnu registrací na ministerstvu vnitra oficiálně vzniklo hnutí Úsvit přímé demokracie. Čtyři měsíce po založení se toto hnutí dostalo do Poslanecké sněmovny - bez sponzorů, bez kmotrů a po kampani s bezkonkurenčně nejmenším rozpočtem ze všech parlamentních stran. To byl rekord, ovšem založení strany ani vstup do Sněmovny bych nepovažoval za něco unikátního. To, co je unikátní a jedinečné, je náš program, idea, na které naše hnutí stojí. Je to myšlenka skutečné demokracie - je to rozhodnutí prosadit opravdovou demokracii, v níž je páteří státu občan, tedy politický systém, v němž má občan právo rozhodujícího slova, systém, v němž je politik skutečně a nepřetržitě odpovědný těm, které zastupuje. Systém takzvané přímé demokracie.

Komentátoři rádi zdůrazňují, že se vytrácí ideály a strany nemají vize. To, co platí o většině politických stran, ovšem neplatí o Úsvitu, a je příznačné, že to média nechtějí vidět.

Úsvit nevznikl jako podnikatelský projekt, aby do Sněmovny vyzdvihl ambiciózní politiky. Vznikl jen a jen kvůli jasné myšlence a silné vizi změny politického systému ze stávající stranické oligarchie na demokracii.

Veřejnost je konvenčními politiky a médii obelhávaná, že již v demokracii žijeme. To je bohužel největší polistopadový mýtus. Demokracie je systém, v němž je, jak říká naše Ústava, nositelem veškeré moci lid.

Každý se může denodenně přesvědčit, že toto tvrzení u nás neplatí. Držitelem veškeré moci v našem státě jsou stranické elity několika málo vybraných stran.

Tyto strany si z veřejných peněz rozdělují miliardy, ze kterých jsou živy a ze kterých financují volební kampaně. Dvě největší strany, ODS a ČSSD, od státu inkasovaly již několik miliard. Jak jim asi může konkurovat nezávislá strana, která za sebou nemá bohaté kmotry?

Volební zákony jsou nastaveny tak, aby maximálně omezily konkurenci nových nezávislých stran. A to ať už jde o přístup k médiím, finance, volební přepočty či omezující kvorum pro vstup do Sněmovny. 

To, že se tu u moci cyklicky střídá několik vyvolených stranických klik s sebou samozřejmě nese korupci a zneužívání moci, protože tito vyvolení nejsou nijak kontrolovatelní a jsou fakticky neodvolatelní.

Největším nepřítelem demokracie jsou a budou elity přisáté na dnešní moc a na veřejné peníze. To, čeho se v uvozovkách "demokratičtí" politici nejvíce děsí, je demokracie. Ministr této vlády za ČSSD senátor  Dienstbier kdysi svoje námitky shrnul v jediné myšlence, a to nepřekvapivě prostoduché a upřímné, když řekl, cituji: „není přece možné, aby voliči odvolávali politiky, protože dnes některé senátory zvolilo třeba jen deset procent voličů. Získat víc než deset procent pro jejich odvolání by pak bylo náramně jednoduché a mnoho senátorů by tak bylo snadné ohrozit.“

Ano, pane Dienstbiere, ano, naše vrchnostenská elito: odvolat vás musí být jednoduché, a to proto, aby vám zcela jednoduše došlo, že jste v Parlamentu jen z vůle voličů a jen do té doby, dokud jim budete naslouchat. To, co je děsivé pro vás, je naopak radostné pro voliče. V demokracii má a musí mít přednost vůle a radost občana před radostí elitních synků nebo kmotrovských chráněnců.

Pracujte pro občany ze všech sil a pak se odvolání bát nemusíte. Vymy´šlejte elitářské hlouposti, ale pak si pro ně hledejte mezi občany podporu, jinak se odporoučíte. To je prostě skutečná demokracie.

A pokud se vám to nelíbí, nabízíme vám za Úsvit demokratické řešení - dejte lidem hlasovat v celostátním referendu, zda chtějí vládu vašich elit nebo vládu svojí, to znamená vládu občany přímo kontrolovatelny´ch zástupců.

Velkou část systémových problémů naší země nevyřeší žádné řádné ani mimořádné volby za stávajících nedemokratických pravidel. Myslet si, že jakákoliv změna vlády přinese změnu, je nesmysl - problém naší země je daný špatným systémem, který občanovi neumožňuje své politiky a jejich práci účinně kontrolovat.

Proto je nutné systém změnit a přijmout principy, které jsou páteří našeho programu, tedy:

- Zákon o obecném referendu
- Hmotná a trestní odpovědnost politiků
- Přímá volba a odvolatelnost politiků
- Konec zvyšování daní
- Právo na spravedlnost a důstojný život pro každého občana

Očekávám, že dnes kromě jiného budeme bilancovat, co jsme za uplynulý rok udělali. V minulých letech jsme analyzovali příčiny politických krizí a ekonomických problémů v České republice a přišli s řešením, kterým je systémové zvýšení odpovědnosti odpovědných posílením demokracie v zemi, a to prostřednictvím přímé demokracie.

Na toto téma jsme na počátku loňského roku napsali studii a vydali ji knižně pod názvem "Umění přímé demokracie". Inspirací nám kromě jiného byly dvě zásadní knihy, a to "Stát ve třetím tisíciletí" od lichtenštejnského knížete Hanse Adama II. a kniha "Úsvit" českého ekonoma Pavla Kohouta. Na těchto myšlenkách jsme založili politické hnutí a během čtyř měsíců jsme ho dostali do Poslanecké sněmovny.

Hned na začátku jsme v Poslanecké sněmovně předložili zákon o obecném referendu, a to v takové podobě, aby bylo možné hlasovat například o zvyšování daní, o odvolatelnosti politiků či zrušení Senátu. Takové referendum by v praxi mělo reálný význam a vrátilo by občanům vládu a kontrolu nad vlastní zemí. Tento návrh jsme předjednali se stranami budoucí koalice i opozice, přičemž budoucím vládním stranám jsme v duchu našeho volebního slibu nabídli podporu výměnou za pomoc s prosazením skutečně funkčního zákona o referendu.

Myšlenka na nevládní koalici s Úsvitem narazila na odpor v části ČSSD, ale zásadní je, že referendum se nakonec díky naší aktivitě, a díky ohlasu veřejnosti, který jsme vzbudili - poprvé v dějinách - dostalo do programu české vlády.

Nikdo snad není tak naivní, aby věřil, že staří političtí matadoři po pětadvacetiletém odporu najednou zatoužili po referendu a demokracii. Politici ovšem shodně vycítili společenskou poptávku po mnoha tématech, která přinesli zástupci Úsvitu. Byť náš návrh skutečně demokratického referenda tato vládní koalice odmítla, je velká naděje, že zákon o referendu nakonec bude, sice vládou velmi okleštěný a málo demokratický, ale i za to málo budeme rádi. Přičemž slibuji, že nadále budeme bojovat za prosazení větších práv pro občany naší země.

Prosím vás vážení přátelé, hosté a vážení novináři, podívejte se do archívů, co říkali naši politici k výročí české ústavy před tuším dvěma lety a co říkali na Okamuru a jeho vizi přímé demokracie. Předsedkyně sněmovny a další se rozplývali nad dokonalostí Ústavy a drtivá většina politiků se shodovala v tom, že prvky přímé demokracie nejsou třeba a někteří je nazývali šílenostmi nebo vějičkou pro méně inteligentní voliče.

V zemi pracovala občanská sdružení prosazující přímou demokracii, ale ty ignorovali politici, média a bohužel i veřejnost.

Po zhruba roce  kampaně a práce Úsvitu je už situace diametrálně jiná - je zcela jasné, že parlament v nějaké podobě zákon o referendu bude muset přijmout, že přímá volba starostů a jejich odvolatelnost je už také pro velkou část politiků přijatelná a přibývá i hlasů, které dospěli k tomu, že je nutné změnit náš volební systém a zavést i přímou volbu poslanců.

Platí to, co jsem říkal před vstupem do politiky  - to, co je důležité, to, co může udělat i jedinec nebo několik jedinců je to, že můžeme být katalyzátory a iniciátory změn. Ano, my sami je neprosadíme, ale můžeme neustále rozpoutávat diskuzi a tím stále více lidí přesvědčit o tom, že jim mainstreamová média zatajují skutečný stav a problémy naší země a že jediným reálným řešením jsou systémové změny systému.

K tomuto tématu přednese analýzu v druhém bloku naší konference spoluzakladatel hnutí, spisovatel Jaroslav Novák.

Pokud se kdokoliv bude ptát, co Úsvit za půl roku v Parlamentu vykonal, když mu ostatní strany vytrvale blokují návrhy zákonů, pak je odpověď lehká: ano, návrhy Úsvitu pod hlavičkou Úsvitu obvykle neprocházejí, ale protože jsou to návrhy správné, tak si je ostatní strany přisvojují a věřme, že nakonec po kosmetických změnách projdou.

Tak vláda přijala původně náš návrh na zdanění hazardu na internetu, pod naším tlakem musela vláda veřejně ve Sněmovně slíbit a následně přijmout zákon o zastropování příspěvků na bydlení, který se dnes zneužívá na ubytovnách, a světe div se, vláda před pár dny představila návrh zákona o referendu. Návrh je samozřejmě napsaný tak, aby občanům hlasování maximálně znemožnil, ale už to, že ministr pro lidská práva musel se skřípěním zubů návrh předložit, je velký zázrak.

Navrhli jsme například také změnu exekučního řádu spočívající v zavedení teritoriality, což by ukončilo byznys s dluhy a snížilo tlak na zvyšování takzvaných přísudků. Přestože má tento návrh vláda i ve svém prohlášení, tak náš návrh odmítla a tak věříme, že si Ministerstvo spravedlnosti návrh alespoň osvojí a naše návrhy na zamezení exekutorským zločinům vláda přijme. Sama vládní koalice totiž za celou dobu svého působení žádný, slyšíte dobře, žádný návrh ohledně exekutorů nepředložila.

Náš místopředseda a lídr pražské kandidátky Marek Černoch vede parlamentní komisi zřízenou ke změnám v exekučním řádu a jeho prostřednictvím tam budeme předkládat i další návrhy na razantní řešení jak exekuční zvůle, tak samozřejmě návrhy, jak dostat lidi z dluhových pastí.

Bojujeme také proti lichvě a lichvářům a předložili jsme novelu zákona o spotřebitelském úvěru, ve které jsme jasně stanovili, jaký je nejvyšší legální úrok u půjček. Tady jsme narazili na tvrdý odpor bankovní lobby, které se podařilo zlobovat poslance vládní koalice i ostatních stran, takže náš návrh nakonec neprošel. Ale vzhledem k tomu, že jde o standard již v polovině zemí EU, stejně tomu lichváři a banky v budoucnu neuniknou.

Předseda našeho poslaneckého klubu Radim Fiala je letitým tahounem změn, které podporují nejen ekonomiku, ale také vymahatelnost práva a daňovou spravedlnost.  Předložili jsme novelu zákona o DPH navrhující změnu v podobě platby DPH až po zaplacení faktury, což by ukončilo zcela protiústavní praxi, kdy lidé musí platit daň z příjmu, který neměli, a naopak podvodníci, kteří neplatí, dostávají vratky daně za faktury, které nezaplatili. Vláda tento návrh opět zamítla, přestože bychom pomohli všem firmám i živnostníkům a také zaměstnancům v podpoře pracovních míst, jelikož by se slušné firmy nedostávali do nezaviněné platební neschopnosti kvůli podvodníkům. Podle našich expertů odporuje princip platný v ČR standardům Evropské unie, takže uděláme maximum pro to, aby vláda nakonec ustoupila a přestala okrádat okradené. 

Na jaře Sněmovna projednala také náš návrh zákona o trestní a hmotné odpovědnosti vrcholných politiků, kdy jsme jim chtěli uložit, aby měli zákonnou povinnost spravovat veřejný majetek a peníze s tzv. péčí řádného hospodáře. Vládní koalice spolu s dalšími stranami tento náš zákon opět nepodpořila s tím, že je prý nepotřebný. Kdo tedy může za všechny zlodějny v našem státě za uplynulá léta?

A tento měsíc jsme do Sněmovny vložili další klíčový zákon Úsvitu, který umožňuje přímou volbu a odvolatelnost politiků. Budeme bojovat ze všech sil, abychom tento zákon prosadili, i když už teď je jasné, že odpor ostatních stran bude velký.

Stejně tak jsme vytrvale bojovali za valorizaci důchodů všem stejnou částkou, nikoliv tak jak prosadila vláda všem stejným malým procentem, které je dokonce nižší než předpokládaná inflace na příští rok. Tento vládní krok jen zvýšil rozdíl mezi chudšími a bohatšími důchodci.

Náš národ vymírá a stárne,  předložili jsme proto ve Sněmovně návrh, aby porodné dostávali matky nejen na druhé dítě, ale také na každé další dítě, ale jen pod podmínkou pracovní minulosti a čistého trestního rejstříku. Tím bychom podpořili slušné občany a zamezili bychom podpoře těch neslušných a dlouhodobě nepracujících.

Samozřejmě jsme v této souvislosti podpořili vyšší odečitatelné položky na děti a budeme prosazovat maximální podporu pracujících slušných rodin po celou dobu výchovy dětí, protože je nám jasné, že porodem pro rodinu teprve všechny problémy a hlavně výdaje začínají a stát je tu od toho, aby slušné rodiny s dětmi podpořil.

Krátce a stručně řečeno, každý z našich návrhů vychází ze zkušeností a praxe v sousedních civilizovaných zemích i z přirozené spravedlnosti, proto se nebojíme, že se neprosadí. Ale je to běh na delší trať a musíme vytrvat proti odporu lobbistů a některých stranických struktur.

Zákon o referendu, který jsme předložili, byl například doslovným zněním návrhu ČSSD, pouze jsme upravili parametry tak, aby byl zákon skutečně demokratický. Přesto byl zákon odmítaný pod falešnými záminkami: ministr pro lidská práva Dientsbier v přímém přenosu televize řekl, že je zákon o referendu paskvil, ale na otázku, zda zákon četl a ví, že to je vlastně návrh ČSSD, musel nakonec přiznat, že nečetl. Ministr lhal, a to s jediným cílem - dehonestovat a poškodit návrh, který by posílil demokracii v naší zemi. U politika možná běžná věc, ale u ministra pro lidská práva by to mělo být přeci jen zarážející.

Pamatujme si tedy, že demokracie, vláda lidu, kontrola občanů nad politiky, skutečně budí hrůzu u mnoha politiků a v odporu k ní se neštítí lhát.

Dovolte mi prosím na závěr se vrátit k tomu hlavnímu, co by nás mělo spojovat napříč všemi dalšími názory:

Myšlenka přímé demokracie není žádná novinka - v mnoha zemích funguje po staletí. Přínos Úsvitu je v tom, že se nám podařilo tyto myšlenky v České republice zvednout ze země a postavit je politikům a veřejnosti přímo před oči. Samozřejmě mohlo být lépe. Média, politici, právníci, ekonomové či politologové si mohli všimnout, že tu někdo přináší zcela zásadní změny politického systému a mohla začít celospolečenská diskuse o tom, že systém, ve kterém žijeme, není skutečnou demokracií, ale polodemokratickým systémem, kde vládne stranická oligarchie. A že tyto systémy po celé planetě vedou ke krizím, korupci a oslabování demokratických prvků. A že jediným řešením je posilování demokracie - tedy kontrolní a výkonné moci občanů.

Příkladem nám budiž dva přístupy ke stejnému problému - východní Ukrajina a Skotsko. V obou zemích velká část občanů žádá samostatnost. Britové vypsali referendum, tedy demokratické řešení. Ukrajinci poslali tanky a bombardéry.

Bylo by dobré začít diskutovat, jaké principy řešení chceme přijímat - zda diktát elit nebo demokratickou diskuzi a volbu.

To, že u nás diskuse o vadách našeho systému a nedemokracii u nás nevznikla, neznamená, že nezačne. To, že se politici demokracii s osobní vymahatelnou odpovědností brání zuby nehty, a to zprava i zleva, neznamená, že v budoucnu demokracie nezvítězí. V tomto ohledu pro nás platí tlustá čára za minulostí: na prosazování demokracie jsme ochotní spolupracovat s kýmkoliv, s politiky, odborníky i s novináři, a budeme vděční za každou pomocnou ruku. Koneckonců nejde a nikdy nepůjde o Úsvit, ale o veřejný zájem všech občanů a obyvatel naší země.

Do politiky šlo hnutí Úsvit s cílem změnit politický systém, oslabit diktaturu stranických elit, a proto jsme nikdy neměli a nemáme cíl stát se klasickou politickou stranou. Jsme hnutí, které chce občany spojovat, nikoliv rozdělovat. Není důležité, jestli doleva nebo doprava, důležité je směřovat naší zemi dopředu, směrem k nejvyspělejším zemím světa. Proto podporujeme všechny dobré návrhy pro občany, ať je v Parlamentu navrhne kdokoliv. Odmítáme politikařit. V momentě, kdy by se naše hnutí změnilo ve standardní partaj, která bojuje hlavně o volební výsledky a to všemi prostředky, nastává konec ideálům. Na druhou stranu jsme vděční za nadšené idealisty v celé republice, kteří se chtějí na změnách a jejich prosazování podílet.

V jednotlivých okresech a krajích proto zakládáme kluby hnutí Úsvit, které se stanou budoucí členskou základnou. Jak víte, do konce letošního roku máme v plánu nárust členské základny hnutí Úsvit a to především o naše úspěšné kandidáty, aktivní dlouhodobé příznivce, aktivní členy grémia či členy našich odborných pracovních komisí. Tedy o ty, kteří svojí aktivní nezištnou prací dokázali, že jsou pro hnutí přínosem.  

Na úplný závěr mi prosím dovolte, abych poděkoval vám všem, kdo jste nám dali hlas, vám, kdo jste nám aktivně pomáhali a pomáháte, a to třeba jen v tom, že šíříte myšlenky přímé demokracie, přímé odpovědnosti politiků občanům, děkuji vám všem, kdo jste za nás kandidovali a kandidujete. Vím, že to byl od vás všech kus odvahy veřejně se postavit za naše myšlenky, zvláště po těch mediálních štvanicích proti Okamurovi i Úsvitu.

Děkuji vám všem a slibuji, že i já budu vždy na oplátku stát po vašem boku a budu nezlomně bojovat za lepší Českou republiku, za republiku, na kterou budeme všichni pyšní, za republiku, která bude mít respekt a obdiv celého světa.

Tomio Okamura    

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 1 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama