Probíhala tady široká diskuse o návrhu Ministerstva obrany, který byl pro mě z nepochopitelného důvodu přijat vládou České republiky, kde se navrhovaly povinné odvody, ale bez povinných cvičení. Do dnešního dne jsme se vlastně nedozvěděli, kdo tuhle hloupost vymyslel. A bohužel už se to asi nedozvíme, nechtěla bych se v tom úplně pitvat. Jsem moc ráda, že pan ministr Stropnický od toho návrhu, který předkládal do vlády a který toto obsahoval, tak postupem času ustoupil. A že jsme se na výboru pro obranu mohli dostat k tomu, abychom hledali nějakou jinou alternativu. Ta alternativa byla nalezena a kompromisně odhlasována v podobě tzv. záloh na dobrovolné bázi. Byť to já nepovažuji úplně za nejšťastnější, protože bych byla ráda, abychom se předně soustředili na profesionální vojáky, následně na vojáky v aktivní záloze a až následně na dobrovolníky. Na druhou stranu institut jakéhokoli dobrovolnictví já beru jako něco, co může být v občanské společnosti vnímáno pozitivně. Objevila jsem si tam i pro sebe jednu výhodu, a ta výhoda je to, že ti, kteří se přihlásí do záloh takto dobrovolně a absolvují výcvik, který trvá také do 12 týdnů stejně jako u vojáků v aktivní záloze, tak vlastně pokud se jim ta služba v armádě po tom, co absolvují nějaké cvičení, bude líbit, tak se mohou přihlásit do aktivních záloh případně se stát profesionálními vojáky. V tom já spatřuji to, že to má tuhle výhodu, že vlastně se nebude hned na začátku s těmi lidmi uzavírat nějaký kontrakt tak, jako to je u těch aktivních záloh na tři roky. A to, že oni budou mít takovou nějakou lhůtu dvou let, kdy se budou moci rozhodovat, jestli je to cesta, kterou by se chtěli ubírat.
Myslím si, že i ta bezpečnostní situace, která tady je, a nejenom v České republice, ale obecně v Evropě i ve světě, tak nahrává tomu, že bychom měli apelovat na občany České republiky, aby se ti, kteří něco umí už nyní nebo ti, kteří se něco chtějí naučit, tak aby takto dobrovolně se podíleli na obraně naší vlastni a nechali se nejenom vycvičit, ale naučit i pochopit fungování naší armády. Protože pokud občané České republiky pochopí fungování naší armády, což není jednoduché, tak si myslím, že nebude už v té společnosti ani tak zásadní problém s tím, že bude pan ministr v budoucnu těžko obhajovat před veřejností navyšování rozpočtu.
Myslím si, že všichni vnímáme, co tady sedíme, ty hrozby, které jsou kolem nás, vnímáme to, že armáda České republiky potřebuje stejně, jako resort Ministerstva vnitra dostatek finančních prostředků. Ne finančních prostředků v jednom rozpočtovém roce, ale v těch letech, která na to budou navazovat.
(Nesrozumitelné) schválila KVAČR, my jsme zatím ho na výboru pro obranu v té plné verzi neměli, myslím si, že to bude otázka několika dalších týdnů, kdy KVAČR dostaneme a kdy se seznámíme s celým tím záměrem Ministerstva obrany a samozřejmě Generálního štábu jednak ohledně akvizic, ale i ohledně té budoucnosti v počtech. Protože je obrovský problém, že žádným branným zákonem, možná že zákonem o vojácích v záloze, tam ano, nejsme schopni zvýšit počet lidí, kteří by byli ochotni podstoupit jednak to zdravotní vyšetření, ale i fyzické a psychické testy. Těch lidí je populačně čím dál tím méně. Mě moc mrzí, že zrovna v tuto chvíli tady nesedí paní ministryně školství, se kterou jsem už před několika týdny po dohodě i s panem ministrem Stropnickým nahodila téma branné výchovy na našich základních školách či různých boot campů na středních školách, kdy stejně jako ve Velké Británii, v Německu, ve Francii se mladí lidí mohou na dva týdny na deset dní v rámci těchto boot campů seznámit s armádou a armáda ani zálohy nebo národní gardy pak následně nemají problém se rekrutováním mladé generace.
Ten problém tady u nás bohužel je a já jsem velmi ráda, že se po roce dohadování ohledně zdravotnické vyhlášky podařilo panu ministrovi, a za to bych mu chtěla poděkovat, přesvědčit vojenské lékaře, že skutečně tuto vyhlášku jsou připraveni změnit. Vím, že teď to je v meziresortním řízení v rámci Ministerstva obrany, a pevně věřím, že se tam skutečně k nějaké shodě dojde. Pro ty z vás, kteří jste absolvovali vojenskou službu, tak si pamatujete skupinu takzvanou B, zatím v té stávající legislativě se počítalo pouze s áčkovými rekruty, teď se tam nově zavádí to B, což je návrat k tomu, co platilo v minulosti u záloh, to je B1, B2, B3, a Céčko, které tam je, tak to tam zůstává, a Déčko znamená, že není schopen ten člověk odvodu. Což já samozřejmě si myslím, že i někteří lidé, kteří nemají dostatek fyzických a zdravotních dispozic k tomu, aby byli vojáky, tak přesto právě v návrhu té vyhlášky je možnost udělování výjimek, protože určitě se shodneme v tom, že řada právníků, lékařů, ajťáků, lidí, kteří budou v rámci té armády zapotřebí, aby byli v týlu, aby byli v logistice, nemusí mít úplně ten zdravotní stav stoprocentní. Samozřejmě se nějaké omezení zdravotního stavu nesmí v žádném případě vztahovat na příslušníky bojových a speciálních sil, tam ten jejich stav, ta jejich připravenost musí být stoprocentní. A tato vyhláška přesně tu možnost dává.
Jsem rovněž zpravodajkou zákona o službě vojáků v záloze. Všechny tyto jednotlivé zákony spolu souvisejí, proto jsem vás prosila, ať je projednáváme v jednom kuse, což se tedy děje a do dvou hodin dít bude. A tady právě v těch zákonech, které se týkají vojáků v záloze, to je úplně nový zákon, ten branný zákon se pouze novelizuje, kdežto zákon o vojácích v záloze přijímáme dnes úplně nový, tak tam ta snaha nás všech členů výboru pro obranu byla, aby tento zákon byl právě náborový a abychom v té propojenosti armáda České republiky a aktivní zálohy, tak se nejvíce blíží těm požadavkům, které jsme obdrželi od náčelníka generálního štábu.
Musím říci, že bych chtěla na tomto místě poděkovat jak svým kolegům z výboru pro obranu, kteří občas byli trpěliví, někdy více, občas méně, s tím, když jsem měla některé pozměňovací návrhy a diskutovali jsme o nich dlouhé hodiny. Děkuji i za to, že podpořili mé pozměňovací návrhy, že se skutečně dostali do té podoby těch norem, na kterých je většinová politická shoda.
A chtěla bych ještě jenom kratičce vám okomentovat ty své pozměňovací návrhy, které znají členové výboru pro obranu a neznáte je vy, protože jsou tam pod těmi body, tak jenom, abyste věděli, o čem za malou chvíli budeme hlasovat.
Přišlo mi férové srovnat podmínky v oblasti zdravotní péče. Řeknu vám proč. Když například pracují vojáci v aktivní záloze a vojáci z povolání na povodních, na odstraňování následků povodní, tak po dobu, kdy jsou tam vysláni, tak mají pojištění u Vojenské zdravotní pojišťovny. Ale když by nedejbože se tam některý z nich nakazil ať už žloutenkou nebo něčím nedejbože závažnějším, tak ta následná péče je u těchto dvou skupin jiná. A to jsme se snažili, aby tak nebylo. Takže díky tomu vojáci v aktivní záloze, kteří se dobrovolně rozhodnou pro pojištění u Vojenské zdravotní pojišťovny, budou mít po dobu svého zařazení nárok na úhradu doplatků a preventivní péči ze strany Ministerstva obrany. Moc děkuji panu ministrovi, že tu akceptoval ten můj návrh. Tady skutečně to není ani nijak nákladné pro resort. Bude to na té pojišťovně, aby navrhla dostatečný počet bonusů těm lidem pro to, aby se oni dobrovolně rozhodli, jestli přejdou k té pojišťovně, nebo ne. Jako člověk pravicového smýšlení jsem se bránila tomu, abychom někomu něco nařizovali, že k té pojišťovně přejít musí, proto to bylo koncipováno pouze na principu dobrovolnosti.
Jak jsem vám tady na začátku četla tu legislativně technickou úpravu, tak ta legislativně technická úprava vznikla právě tím, že se nevypustil ten původní text, takže je to tam duplicitně a meritorně jde o to, že vojáci, když se přepravují na vojenské cvičení z jednoho místa na druhé, tak podle úpravy, která je v branném zákoně jim nebylo možné proplácet náklady, pokud jeli autem, ve výši cestovného za vlak. Když jeli vlakem, tak se jim to proplatilo, ale když jeli autem, tak nedostali tu poměrnou část těch nákladů za to jízdné vlaku. Tímto pozměňovacím návrhem jsme to odstranili.
Jak jsem řekla, ani jeden z těchto návrhů nepředstavuje pro Ministerstvo obrany nějaké vícenáklady.
Takže na závěr mého vystoupení mi dovolte, abych poděkovala Ministerstvu obrany a všem lidem, kteří se na tom podíleli, svým kolegům z výboru pro obranu, abych poděkovala všem příslušníkům aktivních záloh v počtu dvanácti set a vyslovila naději, že skutečně v těch následujících letech bude těch pět tisíc, jak počítá plán Ministerstva obrany i s armádou České republiky, a v neposlední řadě bych chtěla poděkovat náčelníkovi Generálního štábu panu Jozefu Bečvářovi, který, byť ve své funkci náčelníka Generálního štábu není dlouhou dobu, tak od prvního dne, kdy nastoupil do své pozice, dával příslušníkům aktivních záloh úplně jasně najevo, že stojí na jejich straně, že vnímá problémy, se kterými se potýkají, že se bude snažit ty problémy řešit, protože ty koncepce, které se týkaly aktivních záloh, ty už byly na vládě v lednu 2013, ty normy jsou z roku 2011.
A bohužel se ty dva roky vůbec nic nedělo a skutečně ti, co vydrželi, dvanáct set statečných, jak já říkám, tak ti si zaslouží naše největší poděkování. Prosím, aby byla zakomponovaná moje legislativně technická úprava v rámci procedury, jak jsme jí měli na výboru pro obranu, čímž vás provede pan kolega Klučka. Tak o tomto se hlasuje úplně jako o prvním návrhu a myslím si, že můžeme snad dneska všichni odejít z této Sněmovny spokojeni s tím, že konečně po dvou letech máme schválené tři zásadní normy, které vy jste se tomu smáli, ale já skutečně považuji za jedny z nejdůležitějších, které v ČR - pevně věřím budou platit. A snad se nestane to, že by nám je vrátil Senát a někdy v lednu nebo v únoru jsme přehlasovávali Senát a celé by se to zbrzdilo.
Tam je legisvakanční lhůta, k platnosti je vázaná na 1. červenec 2016.
