Přilepší si nejen lidé přímo pečující o potřebné, ale také pracovníci zajišťující provozní, technické nebo administrativní práce. Nízké platy vedou k odlivu kvalifikovaných sil z tohoto sektoru, což ohrožuje celý systém péče o seniory a zdravotně handicapované.
„Musíme si uvědomit, že lidé pracující v sociálních službách se starají o ty nejpotřebnější z nás, seniory a zdravotně postižené. Jestliže za fyzicky a hlavně psychicky těžkou práci dostanou peníze, ze kterých stěží uživí sebe a svoje rodiny, nemůžeme se divit, že odchází pracovat třeba do supermarketu,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.
MPSV za poslední čtyři roky dosáhlo významného navýšení peněž na dlouhodobě velmi podfinancované sociální služby. Peníze, především na zvýšení platů, posílá ze svých rezerv každý rok. V roce 2014 šlo na zvýšení platů pracovníků v sociálních službách 338 milionů, v roce 2015 to bylo již 720 milionů a loňský rok 650 milionů korun.
„Opakovaně od začátku této vlády navrhuji zvýšení peněz pro sektor sociálních služeb, prosazovala jsem tento krok i na koaliční radě. Budu bojovat za další peníze pro pracovníky v sociálních službách i na dalším zasedání vlády,“ dodala ministryně Marksová.
Přestože platy a mzdy v oblasti sociálních služeb od roku 2013 významně narostly, stále nedosahují ani průměrných mezd v ČR a tak dochází k tomu, že například obchodní řetězce lákají kvalifikované pracovníky a pracovnice do svých provozů, kde nabízejí plat o 5 až 8 tisíc vyšší. Například v roce 2013 byl průměrný plat (příspěvkové organizace zřízené krajem nebo obcí) sociálního pracovníka 19 029 Kč hrubého a pracovníka v sociálních službách 18 695 Kč, u sociálních služeb odměňovaných mzdou (neziskové a církevní organizace) byla částka zhruba o 1 000 Kč nižší. Zatímco v roce 2016 se průměrné platy i mzdy zvýšily u sociálních pracovníků o 3 tisíc korun, tak u pracovníků v sociálních službách to byly necelé dva tisíce.
Ministryně Marksová proto navrhne změnu v zákoně o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, kde by s účinností od 1. července 2017 došlo ke zvýšení platů o 5,1 % u pracovníků v přímé péči a zvýšení o 9,4 % pro ostatní pracovníky (např. uklízečky, kuchařky, technickohospodářské pracovníky nebo vedoucí pracovníky). Sociální pracovník v sociálních službách by si mohl přilepšit o více jak tisíc korun měsíčně a pracovník v sociálních službách o zhruba 900 korun. Uklízečka nebo jiný pomocný personál by mohl v peněžence měsíčně najít cca 700 Kč navíc.
MPSV předloží vládě i variantu, kterou prosazují odbory, kdy by pracovníci v přímé péči měli být odměňováni jako zdravotní personál. Celkově by se mohlo jednat zhruba o navýšení o 20 %, což by pro sociálního pracovníka mohlo činit až 4 000 Kč měsíčně navíc. Pokud by vláda schválila tuto variantu, bylo by potřeba dofinancovat sociální služby o necelých 900 mil. Kč. Ministryně Marksová bude současně požadovat dofinancování sociálních služeb v souvislosti se zvýšením platových tarifů o 4 %, které nastalo v listopadu 2016, ale pro rok 2017 jej Ministerstvo financí nereflektovalo ve státním rozpočtu. Jedná se tak o deficit dalších 442 mil. Kč. Sociální služby by tak potřebovaly dofinancovat od 1. 7. 2017 částkou téměř 1,35 miliardy korun.
