250 a devět nul. Tolik nám chybí na důchody

21.09.2012 8:02

Na první pohled by se mohlo zdát, že Česko čeká neradostná budoucnost. I díky důchodové reformě bude republice scházet čtvrt bilionu korun na výplatu penzí v příštích třech letech. Má tedy penzijní reforma smysl? Zřejmě ano, protože bez ní by bylo ještě hůř. Ekonomové však vytrvale stále znovu apelují na občany. Sami si spořte na důchod. Stát vám moc nedá.

250 a devět nul. Tolik nám chybí na důchody
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze - ilustrační foto

Ministr financí Miroslav Kalousek spolu s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem (TOP 09) často opakují, že se Česko bez penzijní reformy neobejde, pokud by k ní nebylo přikročeno, časem by nebylo důchody z čeho vplácet. Páteční Lidové noviny (LN) k tomu ovšem poznamenávají, že do roku 2015 si bude muset republika půjčit 250 miliard neboli čtvrt bilionu korun, aby zvládla financovat původní penze i zreformovaný systém. Teprve po roce 2015 se situace začne pomalu měnit.

Reforma situaci krátkodobě výrazně ztíží

Ekonomové proto všem občanům doporučují, aby nespoléhali jen na systém státních penzí a to ani na ten zreformovaný.  „Státní kasa si zavedením druhého pilíře ještě pohorší a ani lidé si díky spoření ve druhém pilíři důchod podstatně nevylepší,“ předpovídá ekonomka Markéta Šichtařová. Bude tomu tak mimo jiné i proto, že počet důchodců vzroste v příštích třech letech asi o 117 tisíc, což by i bez valorizace penzí znamenalo nárůst výdajů státu o jednu a čtvrt miliardy korun. V horizontu tří let ale reforma celou situaci ještě zásadně ztíží.

„S ohledem na postupný náběh počtu účastníků a placení pojistného očekáváme v příštím roce snížení příjmů pojistného pro státní důchody v rozsahu kolem 12 miliard korun. Od roku 2014, kdy již budou platby do druhého pilíře probíhat po celý rok, lze očekávat snížení inkasa pojistného maximálně v rozsahu cca 25 miliard korun ročně,“ uvedla mluvčí ministerstva Viktorie Plívová.

Faktem ale je, že bez reformy by byl systém zřejmě neudržitelný. Zatímco dnes na jednoho důchodce přispívá přibližně 2,11 ekonomicky aktivních občanů, v roce 2050 to bude jen 1,88 občana. Takto vypadá stárnutí populace v řeči čísel. I to je důvod, proč vláda přikročila ke zpomalení růstu penzí. Cílem reformy navíc není schodek na penzijním účtu úplně odstranit, ale pouze ho udržet na přijatelné úrovni padesáti miliard dluhů.

Další úspory, které pravicový kabinet realizuje, se sice nelíbí řadě občanů, ale zahraniční investoři je vítají a jsou ochotni Česku půjčovat peníze na financování penzí za nejnižší úrok v moderních dějinách Česka.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…