Dát člověka k soudu a tam ho lynčovat? Zpoplatněme trestní oznámení, ozvalo se

O „oblibě“ trestních oznámení může svědčit i to, když do vyhledávače Google zadáme slova „jak podat“, automaticky se hned na prvním místě nabídne možnost „jak podat trestní oznámení.“

V souvislosti s údajným hromadným podáním více než padesáti oznámení na členy vlády a kardinála Duku začaly některým politikům vyvstávat otázky, zda by nebylo vhodné tento institut určitým způsobem omezit, limitovat, či v případě neopodstatněnosti podání i sankcionovat. K návrhu se kloní například poslanec TOP 09 Daniel Korte, přestože by případné řešení vůbec nebylo jednoduché.

Medializace trestních oznámení dělá z podezřelých takřka předem odsouzené

Třeba právě v případě hromadných trestních oznámení na členy vládního kabinetu a pražského arcibiskupa jde podle Korteho o nesmyslné zalhcování orgánů činných v trestním řízení.

„Češi jsou národ kverulantů, tak samozřejmě kdyby u těch trestních oznámení byly za prvé určité kauce a za druhé také sankce, když se například ukáže, že trestní oznámení bylo nesmyslné na základě nepravdivých skutečností a tak podobně, tak ono by to potom vypadalo jinak. Dneska někdo podá trestní oznámení, hned to dá do médií a pak tu samozřejmě platí, že proti obviněnému svědčí ta skutečnost, že byl obviněn a to bez ohledu na to, zda to bylo obvinění křivé, či na základě pravdy,“ kritizuje Daniel Korte přístup některých médií.

Podle šéfa poslanců TOP 09 Petra Gazdíka žádné podobné regulace nejsou možné. „Máme demokracii, takže každý občan, byť jeho názor nemusí být úplně znalý, protože třeba nezná konkrétní rozhodnutí soudu a podobně, tak může podat trestní oznámení, je to jejich právo a to jim samozřejmě nikdo nemůže upírat,“ uvedl Gazdík obecně v komentáři k církevním restitucím.

Přes poplatky cesta nevede, policie to musí zvládnout

„Problém trestních oznámení se v tomhle směru dlouhodobě diskutuje, ale představa zpoplatnění se nám zdá skoro nemožná. Je třeba brát v potaz, že trestní oznámení jsou podávána ve většině spáchaných trestných činů, při krádežích a podobně. Nebo podáváte trestní oznámení na neznámého pachatele, které je většinou odloženo, protože pachatel prostě není nalezen. Takže zpoplatnění ne, to se prostě musí vydržet, policie to musí zvládnout,“ míní předseda Ústavně právního výboru sněmovny a poslanec za ODS Marek Benda.

Stíhat ty, kteří podávají třeba záměrně nepravdivá oznámení, nebo se jedná o například pomluvu, podle Bendy dnes teoreticky možné je. „Otázkou zůstává, zda se na to orgány činné v trestním řízení zaměřují, to asi ne. Je také rozdíl, zda jen podáte trestní oznámení, nebo to současně silně zmedializujete a všem to řeknete, to už potom vypadá samozřejmě jinak. Člověk takto napadený se musí sám hájit, omezování formou jakéhosi zpoplatnění mi nepřipadá možné,“ dodal redakci ParlamentníchListů.cz Benda.

Právní řád prý není bezzubý, jak se mnohdy tvrdí

Podle poslance a člena Ústavně právního výboru Stanislava Grospiče (KSČM) každý právní řád musí umožňovat rovnost v přístupu k právu. „V praxi se samozřejmě může prokázat, že třeba právě v případě trestních oznámení se některá nemusí zakládat na pravdě, nebo se nepodaří prošetřit a konstatovat, že se jedná o trestný čin, ale byl bych výrazně proti, aby se ta možnost limitovala třeba nějakým postihem nebo otázkou nějaké sankce či kauce,“ řekl Grospič.

„Principy demokracie spočívají v tom, že každý občan má mít právo upozornit na něco, u čehož se domnívá, že je v rozporu s právem, nebo že se týká nějakého právem chráněného zájmu. V této souvislosti si myslím, že náš právní řád není úplně tak bezzubý, jak se někdy tvrdí. Existují sankce za to, když někdo podáním tresního oznámení chtěl záměrně dosáhnout nějakého svého prospěchu,“ říká Grospič.

Pokud totiž podle něho jde například o vztahy v soužití nebo pomluvy, tak není problém to zpětně kvalifikovat jako trestný čin v okamžiku, kdy se ta domněka nepotvrdí a ukáže se, že byl někdo záměrně křivě obviněn. „Náš právní řád tedy zná určité možnosti, jak se tomu bránit, ale myslím si, že v momentě, kdy bychom to podvázali určitou sankcí nebo něčím podobným, tak by se ukázalo, že řada obětí trestných činů se vůbec nemůže domáhat spravedlnosti, protože nebude v jejich silách nějakou kauci skládat,“ dodal ParlamentnímListům.cz Grospič.

Advokátka Klára Slámová, která pro ParlamentníListy.cz tuto problematiku podrobněji okomentovala, sice souhlasí s tím, že trestní oznámení bývají často zneužívána, ať už politicky nebo takzvanými notorickými stěžovateli, nicméně případné zpoplatnění či kauce nepovažuje za vhodné ani realizovatelné. S řešením však přichází. Orgány činné v trestním řízení by se měly více zaměřovat na ty, kteří oznámení podávají záměrně lživá a sledují tím pouze vlastní prospěch.

Neohrozilo by to vyšetřování?

„Omezení trestních oznámení formou zpoplatnění považuji za nesmyslné, ale hlavně to ani není z právního hlediska možné, protože policejní orgány, které konají na základě trestních oznámení, jsou povinni se tím z moci úřední zabývat a jedná se tedy o výkon veřejné moci,“ uvádí doktorka Slámová.

Případným zpoplatněním by se dle jejích slov odepřel přístup lidí k těmto orgánům a navíc by se tím celý proces mohl i zdržet. „Stejně by tam musela být zapracovaná nějaká kolonka, že někdo může být od toho takzvaného poplatku osvobozen, jako je to třeba v civilním řízení. Mohlo by tím být ale ohroženo samotné vyšetřování, takže něco takového by určitě nemělo přicházet v úvahu a troufám si tvrdit, že ani do budoucna se o tom vůbec nedá uvažovat,“ vysvětluje.

„Na druhou stranu tu ale jsou notoričtí stěžovatelé nebo lidé, kteří trestní oznámení podávají z úplně jiných důvodů, než je vyšetření případného trestného činu, což by samozřejmě bylo prospěšné eliminovat. Pakliže tu podá někdo skutečně smyšlené oznámení jen tak, nebo že tím chce na sebe upozornit, anebo tím chce někomu uškodit, tak by orgány činné v trestním měly uvažovat o tom, pokud tak už nečiní, jestli ten dotyčný svým aktem nemohl sledovat křivé obvinění druhé osoby,“ navrhuje v reakci pro ParlamentníListy.cz advokátka.

Zaměřme se na notorické stěžovatele...

Ovšem v případě třeba zneužívání trestních oznámení k politickému boji je podle ní problém, protože ti, kteří ho podávají, jsou dostatečně chytří na to, aby trestní oznámení koncipovali tím způsobem, „že se někde dozvěděli“ nebo, že „z informací, které mají k dispozici“ a podobně podezítrají toho a onoho člověka. A protože tam nic netvrdí přímo, díky těmto kličkám se z toho podle Slámové nakonec vykroutí. Úvahy by se prý měly spíše dotýkat notorických stěžovatelů.

„Je to takový bludný kruh. Pokud by cílem mělo být to, aby se nezdržovala policie od konání důležitějších věcí, protože oni musí povinně prověřit všechno, ale když je něco úplně zjevně mimo, tak si nemusí každého přímo zvát na podání vysvětlení, to by šlo klidně řešit formou úředního záznamu telefonického hovoru, čímž by se to mnohem urychlilo. V situaci, kdy máte mnoho notorických stěžovatelů, kteří podávají prokazatelně nesmyslná trestní oznámení na všechny okolo sebe, tak je tím policie jen zahlcená a opravdu nemá moc času k řešení důležitých případů,“ uzavírá Klára Slámová.