Podle Jaroslava Součka z Odborového svazu KOVO připadá v Česku na každé volné místo 15 uchazečů. I proto je podle lidí nereálné jít nahlásit zaměstnavatele, který na pohovoru předloží nelegální nabídku – žadatel tím přijde o místo.
Čerstvě nezaměstnaná Renata Jelenová v pořadu popsala typický případ. Přijde na pohovor a zaměstnavatel jí nabídne, že jí bude oficiálně platit mzdu o něco málo vyšší, než je minimální mzda (v současnosti 8000 korun). Zbytek jí bude dávat „bokem“ – nebude se z toho platit daň, ale ani pojištění. „Ten člověk má nižší nemocenskou, nižší důchod. A co má dělat? Za ním stojí 15 dalších zájemců,“ podpořila ženu moderátorka Michaela Jílková.
Psali jsme:
„Když přijdu na pohovor a nepřistoupím na tohle, tak mám smůlu,“ dodala Jelenová. „V takovou chvíli se má ten člověk obrátit na inspektorát práce,“ radil jí Jan Matoušek z České bankovní asociace. Jenže podle šéfa pražského inspektorátu není taková situace jednoduchá. „Těžko se dokazuje, když je nějaký plat načerno bokem,“ připustil Jaroslav Stádník.
Když to zaměstnanec přijme, také poruší zákon
„Ta doba je zlá,“ ozval se zástupce živnostníků Aleš Hemer. „Já to nehájím. Ale jestliže někdo takovou nabídku dá a někdo ji přijme, tak zákon porušují oba,“ upozornil. Na to ale odborář Souček odvětil, že tak jednoduché to v reálu není. Vztah zaměstnavatele a zaměstnance není rovnocenný. Když zaměstnanec takovou nabídku odmítne, tak přijde o místo, i kdyby byl v právu.
„Pokud se jedna strana toho vztahu chová nekorektně, tak strana, která se cítí poškozená, se má obrátit na soud,“ hájil svou i Matoušek z bankovní asociace. „Jenže pak v této době, kdy je vysoká nezaměstnanost, přijdete o místo. Zkuste si to představit, najednou jste na podpoře,“ odvětila ale moderátorka.
K věci:
Tento problém ovšem není jediný. Žadatelé o práci se při pohovorech často setkávají i se smlouvami, kde je zaneseno 150 hodin neproplacených přesčasů ročně. Podle šéfinspektora Stádníka je v takovou chvíli vina i na straně zaměstnance, pokud smlouvu přijme. Věděl o tom předem.
„Jestli mám volbu podepsat nebo odejít, tak nemám volbu,“ připomněl předchozí téma odborář Souček. Ozval se však i Matoušek – i on dělá přesčasy a podle jeho slov v bankovním sektoru klesají platy. A také s tím nic neudělá. Ovšem nemá minimální mzdu, na rozdíl od jiných lidí, poznamenal s úsměvem odborář.
Minimální mzda je v České republice již čtyři roky víceméně stejná. Jak mají být mladí motivovaní do práce, když se částka nemění? ptal se student Pedagogické fakulty na Univerzitě Karlově. „Absolventi začínají být nejvíce nezaměstnanou skupinou, jsou už před důchodci,“ doplnila ho Jílková.
Tři roky do důchodu. Pro zaměstnavatele je nezajímavá
Kromě nízké motivace se obě skupiny potýkají s větším problémem - diskriminací kvůli věku. Čerství maturanti nedokáží splnit požadavek praxe. „A právě proto je dobře, že jste šel studovat vysokou školu, abyste si zvýšil kvalifikaci,“ chlácholil ho manažer Matoušek. „Ale vždyť to je přece začarovaný kruh,“ odmítl ho Souček z KOVO.
Podobné potíže s diskriminací řeší i paní Jelenová, ovšem „opačné“. „Já mám tři roky do důchodu a nechtějí mě vzít, protože jsem pro ně nezajímavá,“ krčila rameny. Podle ní se navíc taková diskriminace nedá na inspektorátu dokázat. „Musíme si zvyknout, že v 50 půjdeme ještě do školy, na rekvalifikační kurzy,“ vysvětloval Matoušek, když se pro ni snažil vymyslet řešení. „To mi nabídnou i na úřadu práce po třech měsících, ale já chci pracovat,“ uzavřela široký problém nezaměstnaná.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pan
