Jak programově vymezit levicový prostor, který sympatizuje s prezidentem Milošem Zemanem a jak vymezit Zemana jako levicového politika? Kteří lidé a které subjekty budou těžit ze silného "faktoru Zeman"?
Je potřeba vnímat Zemanův program pro prvních 300 dní jeho vlády, i jeho činy, které provedla jím řízená "vláda sebevrahů" během prvních 300 dní ve funkcích. Zjednodušeně řečeno: strategické keynesiánství spojené s pragmatickými taktickými kroky a naprosto nepředvídatelnými a překvapivými operativními kroky.
Důkazem keynesiánství a budování silného státu je podpora infrastrukturních investic, které mimo státu soukromý sektor neumí ufinancovat - Zemanovo tvrzení, že doprava je páteří ekonomiky a mostem mezi lidmi, není jen "bonmot", ale hluboká idea. Zeman dokonale rozumí globalizaci, protože byl členem velmi vlivného globálního think tanku Socialistické internacionály - skupiny Global progress. Dnes může a určitě i chce tuto znalost prostřednictvím možností EU a NATO plně využít. Česko samo je perfierie. Česko jako klíčový hráč vyvažující globální hry jiných využije dokonale své polohy v samém srdci Evropy. Chcete snad polemizovat s výrokem, že hospodaření je nedělitelné od sociální politiky? Nebo se strategií státu jako hospodáře společenského vlastnictví - veřejných statků a služeb?
Ing. Miloš Zeman
Zeman je přitom liberálem klasického střihu, zastáncem demonopolizace a dekartelizace. Tvrdí, a vždy podle toho konal, že stát má být co nejblíže občanovi. On inspiroval Yvonne Streckovou k posílení pravomoci obcí i krajů - v rozporu s unitarismem a centralismem konceptu ODS. Chce zjednodušení, zpřehlednění a stabilitu daní - a tím omezení možností "optimalizace". Požaduje daňovou spravedlnost a daňovou neutralitu jako parametr sociálního smíru. Divíte se mu, že chce vyšší zdanění luxusního zboží zvláštní zvýšenou sazbou DPH, resp. spotřební daní, případně redukci odčitatelných položek, které nejsou přímou podporou podnikání, ale statusovou demonstrací bohatých? Proč by stát měl platit podnikatelům luxus?
Zeman je zároveň demokrat: Chce, aby vše o veřejných penězích zpřístupnil stát na internetu. Snaha vytvořit sociální stát skandinávského typu, který je solidární s nemocnými, invalidy a s dalšími skupinami lidí ohrožených sociálním vyloučením, je důkazem, že Zeman je socialista. Sice konzervativní v životních hodnotách, ale liberální v ekonomické teorii. Zdůrazňuji, je to ale socialismus, o co mu jde – sociální spravedlnost smíšené ekonomiky ve společnosti, která je protestantsky pracovitá a zároveň opravdově kristovsky solidární.
Vy máte s Milošem Zemanem vlastní osobní historii, jak jste napsal, oslovujete ho křestním jménem. V čem je síla a slabost této osobnosti? Jak zhodnotit jeho první měsíce v úřadu?
Síla je v jeho naprosto dokonalé znalosti složitých systémů. To je profesionalita makroekonoma a prognostika. Extrapolovat vývoj a zohlednit přitom dlouhodobé trendy, jako například Kondratěvovy cykly, umí málokdo. Dokonale rozumí číslům - statistice, makroekonomickým údajům, burze. Ale nerozumí lidské duši. Slabost je, když má svůj vlastní systém naplnit lidmi nebo převzít systém, který už je lidmi naplněn. Zeman selhával v řadě personálních kroků. A to i v případě sebe a své rodiny. Lidé vždy nejednají dle matematických algoritmů. Zvlášť to Zemana mate. První měsíce nevnímám nijak tragicky. Zeman se rozhlíží a definuje si oblasti svých ingerencí. Připravuje si tým. Těch několik let, které má ve funkci před sebou, využije určitě beze zbytku. Postupuje hierarchicky.
Oceňuji jeho hlavní personální krok směrem k zahraničí, což je nejdůležitější bitevní pole - angažování Hynka Kmoníčka. Znám ho dlouho a vím, že je to člověk s obrovským vzděláním a rozhledem, humanista rozumějící lidem v politice i síle a moci v rámci geopolitiky. Kreativec se schopností nalézat řešení průnikem shody zájmů i tam, kde zdánlivě nejsou. Pragmatik se smyslem pro humor. Osobnost. A to je v diplomacii velmi vzácné.
Stejně šťastnou ruku měl Zeman ve výběru šéfa své kampaně. Roman Lipták je vzácně moudrý dramaturg, který naprosto rozumí stratifikaci cílových skupin i mediální taktice. Zbytek Zemanova týmu už je prozatím horší, včetně tiskové mluvčí. Ale myslím, že pragmatismus Zemana dovede rychle k výměně těch, kteří na svou práci nestačí. Nostalgií nikdy Zeman netrpěl a netrpí.
Psali jsme:
Je podle Vás pravděpodobná situace, že ČSSD bude sestavovat vládu, leč v jejím čele nebude Sobotka? Bude Zeman činit kroky k tomu, aby premiérem byl Hašek či jiný "ne-Sobotka"?
Předbíháte událostem. O situaci po volbách rozhodují volby. Hašek víc odpovídá Zemanovu taktickému pragmatismu, ale nemá, respektive doposud neverbalizoval svou politickou vizi. Má obrovský handicap v podobě svých poradců Tvrdíka a Buzkové. A má stále dost práce i odpovědnosti
s tím, že de facto je premiérem krajských samospráv. Myslím, že předsednictví Asociace krajů je dobrá škola pro budoucího předsedu vlády, nicméně i Zeman musí respektovat politickou realitu a zájem země - tedy i krajů. A navíc... Ani Tvrdík, ani Buzková nejsou jeho šálky čaje. Rozhodnutí bude na Sobotkově schopnosti sestavit atraktivní stínovou vládu a volební program, zorganizovat volby a přesvědčit o volbě co největší množství voličů, komunikovat o koalici s potenciálními partnery, zohlednit i třeba oficiálně nevyřčený názor prezidenta a sestavit funkční a kompetentní vládní tým. Levicový tým. Václav Havel kdysi také nechtěl Zemana pověřit, a nic jiného mu nezbylo, než respektovat opoziční smlouvu, i když s ní bytostně nesouhlasil. Zemanova vláda sebevrahů byla pak pro zemi tou nejlepší volbou. Pro Havla tou nejhorší noční můrou. A pro ODS ukázkou porážky, přes řadu dílčích benefitů pro její lidi. Zeman získal moc, ODS si díky opoziční smlouvě ukradla trochu peněz. Kdo je na tom dnes líp?
Podívejme se na největší českou levicovou stranu, ČSSD. Jak čtete vzájemné vztahy mezi Sobotkou a Haškem a pozici předsedy? Které ideové či zájmové proudy máme v sociální demokracii brát vážně?
Všechny. Sobotka s Haškem jsou jako Big Mac. Houska z obou stran, uvnitř okurka, kečup, hořčice i maso... Samostatně nepoživatelné jedno i druhé. Houska bez masa by byla suchá, maso bez housky obtížně stravitelné. Kečup a hořčice nejsou na zahnání hladu. Hašek bez Sobotky by potřeboval jiného Sobotku, protože není schopen oslovit a nadchnout pro socialistické cíle některé klíčové lidi. Sobotka by bez manažerských schopností Haška měl daleko menší šanci ukočírovat to množství dílčích zájmů a předivo skrytých vztahů. Sobotku Zeman zná, a přestože byl Sobotka Zemanovi vždy věrnější, Zeman upřednostňoval z Moravy Grulicha a později Škromacha, z řad mladých politiků pak Grosse, i když to byl jeho "úhlavní" nepřítel. Sobotku nechal v klidu dozrávat. Jak dobré víno. A kde je "korunní princ" Gross teď?
Sobotka už za sebou ani netáhne kouli na noze v podobě mladého Dienstbiera. Ten o sobě rozhodl sám a rozhodnutí potvrdil sjezd. Čímž si Sobotka otevřel dveře k daleko konsensuálnějsím krokům. Ukázkou bylo, s jakou lehkostí pogratuloval Miloši Zemanovi a nabídl ruku ke smíru. To chtělo velké sebezapření a opravdovou politickou moudrost. Delegáti sjezdu to pak ocenili několikerým potleskem ve stoje. Bohužel některé kroky, které je třeba dělat v souladu, protože mají strategický význam, duo Sobotka-Hašek opomíjí v rámci vzájemného soupeření a to je chyba. Pokud oba budou schopni zanechat dílčích sporů, nebude mít dlouho ČSSD tak dobrý tým. Pak to může být tým, jaký v Rusku třeba tvoří Putin s Medveděvem. Na tři, čtyři volební období. Myslím, že tuto jejich schopnost politického kompromisu a týmové spolupráce prověří "supervolební" příští rok.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nep
