Bez takzvaného oddělení netechnických ztrát (NTZ) by podle ředitele ČEZ Martina Romana doplatili na krádeže elektřiny všichni zákazníci. Šéf ČEZ sice přiznal některá pochybení v začátcích existence tohoto útvaru, ovšem dodal, že se nedostatky podařilo odstranit a o zrušení NTZ se nyní neuvažuje.
Přitom právě tento oddíl „černých šerifů", který v minulosti používal při jednání s černými odběrateli metody na hraně zákona, je v současné době důvodem ostré kritiky celé elektrárenské společnosti. Vedoucí útvaru Karel Vaniš je nyní postaven mimo službu za to, že na zásahy proti nelegálním odběratelům chodil ozbrojený svou soukromě drženou střelnou zbraní.
Stovky milionů úspory
Podle slov Martina Romana NTZ vloni provedl pět a půl tisíce kontrol, v 60 procentech případů byl prokázán nelegální odběr. ČEZ pak podal 1200 trestních oznámení. Také se podařilo odhalit 86 pěstíren marihuany a sedm výroben kokainu. Právě faktem, že se kontroloři setkávají s kriminálními strukturami, obhajuje Roman speciální výcvik členů útvaru netechnických ztrát.
Před nedávnem se v médiích objevil záznam z tohoto kurzu, kde se účastníci učí střílet, slaňovat či pracovat s trhavinami. Šéf elektrárenské společnosti uvedl, že jeho firma hodlá kvůli zveřejnění videa podniknout právní kroky.
Martin Roman dodal, že samotný NTZ vymohl za dobu své existence částku 500 milionů korun, ovšem celková úspora je prý větší, existence kontrolorů odrazuje další potenciální černé odběratele proudu.
Ekologicky, ale draze
Roman také kritizoval vysoké výkupní ceny na elektřinu ze solárních panelů, které stanovuje stát. Uvedl, že v České republice je cena za jednu solární megawatthodinu 12 tisíc korun, zatím co v sousedním Německu je to polovina. Podle Romana tak stát de facto může za nárůst ceny elektřiny.
„Jenom ty fotovoltaické elektrárny, jejichž povolení k jejich výstavbě jsou již vydána a která budou připojena v tomto roce, nás budou stát v nejbližších 15 letech 500 miliard korun," vysvětlil Roman.
Proto šéf elektrárenské společnosti podporuje novelu zákona, která dává regulačnímu úřadu právo snižovat postupně výkupní cenu sluneční elektřiny.
Modernizací proti krizi
„Prunéřov je poměrně snadno vyčíslitelný, tam se jedná o 25 miliard investic, které v drtivé většině budou v České republice a nebo od českých firem, takže tam se bavíme o tisíci přímých pracovních míst a dalších několika tisících návazných pracovních míst, které jsou na tu zakázku napojeny," obhajoval Roman rekonstrukci prunéřovské elektrárny jako opatření proti finanční krizi. Vzápětí ale připustil, že by se účinky této investice objevily až za pět let.
K plánům ministra financí Eduarda Janoty snížit odměny manažerů státních podniků řekl Roman pouze to, že se vzhledem k dobrým výsledkům ČEZ podobného kroku neobává, nicméně finální rozhodnutí je plně v rukou majoritního vlastníka, tedy státu.
Foto: cez.cz
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jac
