Dotazy na Benešovy dekrety? Jen jednou kvůli šéfovi TOP 09, říkají komunisté

02.05.2010 9:48

Volební lídři KSČM v pohraničních regionech prohlašují, že Benešovy dekrety a hrozba majetkových nároků sudetských Němců pravděpodobně nebudou tématem jejich kampaní. Ani samotní lidé o téma prý již neprojevují zájem.

Dotazy na Benešovy dekrety? Jen jednou kvůli šéfovi TOP 09, říkají komunisté

„Otázky na Benešovy dekrety a Lisabonskou smlouvu mně lidé nekladou, z čehož je zřejmé, že to není téma, které by je v současné době zajímalo. Lidé mají určitě obavy, nicméně výjimka z Lisabonské smlouvy a další právní úprava je více než dostatečná k ochraně jejich majetku", odpovídá lídryně KSČM v Libereckém kraji Marie Nedvědová na dotaz ParlamentníchListů.cz, zda se lidé v pohraničních regionech stále bojí nebezpečí ze strany vysídlených sudetských Němců.

Podobně to vidí i ústecký lídr strany, poslanec Josef Šenfeld. „Pokud byly dotazy občanům na témata,
která je trápí, tak se Benešovy dekrety neobjevovaly. V mé kampani jsem takovou otázku zatím nedostal a myslím, že nedostanu", připojuje se ke své liberecké kolegyni.

Ta si vzpomíná jen na jediný případ, kdy občan účastnící se předvolební komunistické akce o dané téma projevil zájem. „Jediný dotaz v tomto směru padl ve vztahu k lídru TOP 09 K. Schwarzenbergovi a legálnosti nabytí jeho majetku", vzkazuje Nedvědová předsedovi TOPky a majiteli několika českých zámků znovuzískaných během 90. letech v restituci.

Maximálně budou chtít odškodnit od státu

Za komunisty kandidující právnička Nedvědová soudí, že od občanů by vysídlenci stejně neměli šanci nic dostat. „Maximálně by své požadavky mohli uplatňovat vůči státu, kde by mohly nastat určité komplikace", uvažuje o tom, jaké následky by měla případná snaha sudetoněmeckých sdružení obracet se se svými majetkovými nároky ne na konkrétní občany České republiky, ale na stát.

Špičky komunistických kandidátek v regionech, kde by sudetští Němci především mohli uplatňovat své restituční nároky, se tak připojují ke slovům místopředsedy své strany Jiřího Maštálky. Ten v pátek ParlamentnímListům.cz sdělil, že dekrety a hrozba majetkových nároků již nejsou pro KSČM tématem.
Ze zástupců politických stran, které prezidenta Klause minulý rok vehementně podporovaly ve vyjednání výjimky z Lisabonské smlouvy v zájmu zajištění nezpochybnitelnosti dekretů prezidenta Beneše, tak za téma volební kampaně považuje hrozbu nároků německých vysídlenců už jen lídryně bloku Suverenita Jana Bobošíková.

Čtěte také:
Tohle je náš dům, říkají podle Bobošíkové vysídlení Němci

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: nep

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Takhle začíná válka. Z otřeseného Slovenska chodí temné zvěsti

11:31 Takhle začíná válka. Z otřeseného Slovenska chodí temné zvěsti

Slovensko zažívá šok z atentátu na svého demokraticky zvoleného premiéra. „Je to odrazem násilného p…